V Izraeli se rodí vláda, v jejímž čele by po dvanácti letech nestál předseda pravicové strany Likud Benjamin Netanjahu. Hlavními koaličními partnery mají být centristická Ješ Atid a ultrapravicová Jamina, jejichž šéfové Jair Lapid a Naftali Bennet by se měli vystřídat ve funkci premiéra s tím, že jako první by měl kabinetu předsedat Bennett. Definitivní jistotu většiny bude mít vláda až po hlasování o důvěře, ke kterému by ale mohlo dojít možná až za dva týdny. Těsná většina, na které vznikající koalice závisí, by do té doby nemusela vydržet, uvádí blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Vznik nové izraelské vlády není jistý, pravice s ní může mít problém, podotýká zpravodaj ČT Borek
Události ČT: V Izraeli se rodí těsná koalice, Netanjahu se snaží váhající poslance od její podpory odradit (zdroj: ČT24)
Lapid sice dokázal sestavit nejtěsnější možnou nominální většinu, ale definitivně ji potvrdí až hlasování o důvěře. Hlasování přitom musí odsouhlasit a naplánovat předseda parlamentu, kterým je nyní Jariv Levin z Likudu. Izraelská média píší, že by se Levin mohl snažit oddalovat hlasování o důvěře novému kabinetu, což jako předseda parlamentu může legální cestou učinit.
„Je možné, že to bude trvat ještě více než týden, možná ke dvěma týdnům, než se jednání uskuteční. A do té doby není nic vytesáno do kamene,“ upozorňuje Borek. Naráží na to, že některé politické síly na pravici, které vstoupily do rodící se koalice, jež je velmi ideologicky rozmanitá, mohou mít s vládou problém.
„My už to ostatně vidíme. Ze sedmi poslanců strany Jamina – to je strana, která fakticky rozhodla o tom, že je tady možnost vzniku protinetanjahuovské vlády – už jeden před několika týdny řekl, že pro takovou vládu hlasovat nebude. Ze zbývajících šesti jeden, Nir Orbach, také začíná vydávat smíšené signály a nepodpoří případný plán opozice ještě narychlo přeobsadit post šéfa parlamentu tak, aby jím nebyl Jariv Levin z Likudu,“ naráží Borek na snahu opozice urychlit hlasování o důvěře vládě.
„A v takovém případě, pokud by se odloupl ještě jeden poslanec, tak už to není (těsná většina) 61, ale pouhých 60 poslanců (ve stodvacetičlenném parlamentu). I v takovém případě to ale ještě neznamená úplný krach vizí Bennetta a Lapida, protože tam je ještě několik poslanců z další arabské menšinové strany a existuje možnost, že by třeba vládu v hlasování o důvěře podpořili,“ doplnil zpravodaj ČT další možnost pro novou vládu.
Dosavadní premiér Netanjahu svolal mimořádnou schůzku šéfů náboženských stran, jež podporovaly jeho minulé kabinety. Přítomen má být také Levin a zástupci židovských osadníků. List The Times of Israel napsal, že cílem je probrat možnosti, jak narušit vznik nové vlády předtím, než složí slib. Podle médií by případné oddalování hlasování o důvěře poskytlo Likudu další čas k získání přeběhlíků.
Zpravodaj ČT Borek: Nic zatím není vytesáno do kamene (zdroj: ČT24)
Nesourodou koalici pojí odpor k Netanjahuovi
Podle Borka zatím není jisté, co lze od nové vlády očekávat a jak stabilní by byla, označuje ji nicméně jako „mimořádně ideologicky rozkročenou“. Rodící se koalici tvoří osm stran od ultrapravice a nacionalisty přes střed až po levicové liberály. Poprvé v historii by v ní měli být i zástupci izraelských Arabů.
„Nabízela by se zkratkovitá analýza, že to zavdává příčinu budoucí vnitřní nestabilitě koalice. Na druhou stranu pouhý fakt, že tyto strany byly schopné se domluvit, ukazuje na to, že v tuto chvíli existuje v části izraelské veřejnosti a politické scény evidentní averze vůči Netanjahuovi a tato averze je pojítkem nové koalice,“ přiblížil zpravodaj ČT.
„A pokud platí, že Netanjahu zatím neodchází z politiky a že se patrně bude ještě nějakou dobu snažit jako opoziční lídr konkurovat nové koalici, tak pojítko v podobě odporu vůči Netanjahuovi může fungovat. Velkou otázkou je, jestli by toto pojítko fungovalo ve chvíli, kdy by třeba Netanjahu přestal být šéfem Likudu a byl by v jeho čele nahrazen někým jiným. V takovém případě se do jisté míry vyprazdňuje agenda té vlády,“ uzavřel Borek.