Konflikt s Gazou změnil tvář izraelské politiky. Sestavení vlády z opozičních stran ztrácí podporu

Nahrávám video
Události: Sestavování izraelské vlády po konfliktu s Gazou
Zdroj: ČT24

Příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás sice stále trvá, nedávné boje ale ovlivnily vnitřní politiku židovského státu. Zatímco začátkem května se ještě zdálo, že se rodí nová vláda, jež odstaví od moci tamního premiéra Benjamina Netanjahua, opoziční projekt nyní ztrácí podporu. Na vině jsou mimo jiné právě nedávné raketové útoky z Pásma Gazy.

V jižním Izraeli místo protiraketového poplachu znovu znějí jen zvuky přírody. Izrael i radikálové z Hamásu místo boje nyní věnují úsilí opravám, například v palestinské Gaze je potřeba odklidit tisíce tun suti.

„Až dokončíme obhlídku a ujistíme se, že zde nejsou zbytky výbušnin, vypíše se výběrové řízení na odstranění trosek,“ tvrdí ředitel Palestinského svazu podnikatelů ve stavebnictví Usáma Chaíl.

Ještě minulý týden mezi židovským státem a Hamásem probíhal konflikt. Izraelské vojenské operace nakonec sice přinesly dočasný klid, islamistické vládce v Pásmu Gazy ale nikdy neodstranily.

Konflikt nicméně proměnil izraelskou politiku. Dva rivalové, předseda vlády Netanjahu a ministr obrany Benny Gantz, spolu během bojů trávili celé dny na poradách s armádními špičkami. „Díky vám všem, Benny, Avive, Nadave. Pracovali jsme společně, stáli jsme společně,“ prohlásil premiér, který je zároveň lídrem vládní strany Likud.

Bennett otočil list, Netanjahuova vláda by mu nevadila

Šéf menší pravicové strany Jamina Naftali Bennett navíc během bojů oznámil, že končí jednání o opoziční koalici, jež měla za úkol premiéra vyšachovat. Nyní vyzývá k jednotě, vládu s Netanjahuem přitom naopak nevylučuje. „I teď máme pořád několik variant, jak sestavit vládu. Je nutné se vzdát osobních bojkotů a chápat závažnost situace,“ řekl Bennett.

Sestavením vlády je nicméně stále pověřen Jair Lapid, předseda nejsilnější opoziční strany Ješ Atid. Nový kabinet by měl sestavit do 2. června. „Naftali Bennett kvůli aktuální situaci opouští projekt opoziční vlády. Chápu, že je pod tlakem, ale dělá chybu,“ prohlásil Lapid.

Izraelsko-palestinský konflikt, během kterého rovněž probíhaly v arabsko-židovských městech etnické násilnosti, navíc snížil šanci toho, že by se nová vláda mohla opřít o podporu arabských poslanců. Lapid chce v pondělí navrhnout zákon, který by Netanjahuovi zakázal premiérskou funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...