Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.
Izraelský parlament už ve čtvrtek časně ráno schválil rozpočet na letošní rok, čímž prozatím zabránil konání dalších předčasných voleb. Hlasování o obou rozpočtech se považuje za zásadní test vlády premiéra Bennetta.
Pokud by poslanci rozpočtový balík neratifikovali do 14. listopadu, automaticky by to znamenalo rozpuštění parlamentu a o devadesát dnů později by se musely konat předčasné volby. Na schválení rozpočtu na rok 2022 měla vláda čas do příštího března, takže dnešní hlasování se konalo s velkým předstihem.
Prosazení rozpočtu pomohlo Bennettově vládě posílit její stabilitu po období politických krizí a neschopnosti parlamentu schválit rozpočtový zákon od roku 2018. Izraelská média poukazují na to, že hlasování ukazuje, že nesourodá Bennettova vláda se dokáže v zásadních otázkách semknout.
„Dnes se Izrael vrátil na správnou cestu,“ tweetoval Bennett po hlasování. „Můžete být nadšení a usmívat se. Slíbili jsme a dodali jsme stabilní vládu a prosperující ekonomiku,“ napsal ministr financí Avigdor Lieberman ve svém tweetu.
Média rovněž upozorňují, že ustálení situace zvyšuje šanci současného ministra zahraničí Jaira Lapida a hlavního Bennettova koaličního partnera na to, že se v roce 2023 vystřídá s Bennettem na postu předsedy vlády, jak předpokládá koaliční dohoda.
Rozpočet na příští rok ve výši 573 miliard šekelů (čtyř bilionů korun) schválilo 59 poslanců. Vláda má ve 120místném Knesetu 61 zákonodárců a zatím není jasné, kdo z nich pro rozpočet nehlasoval. Čtvrteční hlasování skončilo poměrem 61:59 hlasům.
Opozice vznesla šest set námitek
Opozice v čele s Likudem bývalého premiéra Benjamina Netanjahua vznesla proti oběma rozpočtům až šest set námitek a o všech se muselo hlasovat před konečným rozhodováním. Kromě jiného argumentovala tím, že se hlasuje příliš těsně před zahájením židovského šábesu a muslimských pátečních modliteb. Hned po hlasování proti rozpočtu opoziční poslanci ze sálu odešli a nepočkali na ohlášení výsledku.
„Lituji, že opozice tuto událost nerespektovala. Byl to naprosto demokratický postup demokraticky zvolené vlády,“ řekl předseda parlamentu Mickey Levy.
Ve čtvrtek odpoledne poslanci nečekaně rychle schválili prováděcí zákon, který určuje, jak budou peníze rozděleny. Rychlé rozhodnutí umožnila opozice stažením většiny svých výhrad.
Přesto muselo být další hlasování o několik hodin pozdrženo, když se zjistilo, že koaliční poslankyně ze Strany práce omylem rozhodla nesprávně v jednom z doprovodných hlasování. Emilie Mattiová se pak omluvila s tím, že to bylo dáno únavou, protože po čtvrtečním jednání spala jenom dvě hodiny. Stejně tak i Netanjahu hlasoval ve čtvrtek podle médií omylem spolu s vládou.
Neschopnost dohodnout se na rozpočtu vedla loni k pádu minulé vlády a k letošním březnovým volbám. Byly čtvrté za dva roky a Netanjahuův vítězný Likud po nich nedokázal sestavit kabinet s parlamentní většinou.
Od léta je v Izraeli u moci koalice premiéra Bennetta, v níž je zastoupeno osm stran z různých částí politického spektra, poprvé i arabské politické uskupení.
Součástí rozpočtu na příští rok je mnohamiliardový balík, který má být v příštích pěti letech použit pro zvýšení životní úrovně arabské komunity, což byla jedna z podmínek, jež žádala koaliční arabská strana za podporu při hlasování. Rozpočet rovněž počítá se zvýšením některých daní pro ultraortodoxní komunitu, jejíž strany jsou nyní v opozici.
