Izrael má rozpočet na příští rok, což podpořilo stabilitu vládní koalice

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.

Izraelský parlament už ve čtvrtek časně ráno schválil rozpočet na letošní rok, čímž prozatím zabránil konání dalších předčasných voleb. Hlasování o obou rozpočtech se považuje za zásadní test vlády premiéra Bennetta.

Pokud by poslanci rozpočtový balík neratifikovali do 14. listopadu, automaticky by to znamenalo rozpuštění parlamentu a o devadesát dnů později by se musely konat předčasné volby. Na schválení rozpočtu na rok 2022 měla vláda čas do příštího března, takže dnešní hlasování se konalo s velkým předstihem.

Prosazení rozpočtu pomohlo Bennettově vládě posílit její stabilitu po období politických krizí a neschopnosti parlamentu schválit rozpočtový zákon od roku 2018. Izraelská média poukazují na to, že hlasování ukazuje, že nesourodá Bennettova vláda se dokáže v zásadních otázkách semknout.

„Dnes se Izrael vrátil na správnou cestu,“ tweetoval Bennett po hlasování. „Můžete být nadšení a usmívat se. Slíbili jsme a dodali jsme stabilní vládu a prosperující ekonomiku,“ napsal ministr financí Avigdor Lieberman ve svém tweetu.

Média rovněž upozorňují, že ustálení situace zvyšuje šanci současného ministra zahraničí Jaira Lapida a hlavního Bennettova koaličního partnera na to, že se v roce 2023 vystřídá s Bennettem na postu předsedy vlády, jak předpokládá koaliční dohoda.

Rozpočet na příští rok ve výši 573 miliard šekelů (čtyř bilionů korun) schválilo 59 poslanců. Vláda má ve 120místném Knesetu 61 zákonodárců a zatím není jasné, kdo z nich pro rozpočet nehlasoval. Čtvrteční hlasování skončilo poměrem 61:59 hlasům.

Opozice vznesla šest set námitek

Opozice v čele s Likudem bývalého premiéra Benjamina Netanjahua vznesla proti oběma rozpočtům až šest set námitek a o všech se muselo hlasovat před konečným rozhodováním. Kromě jiného argumentovala tím, že se hlasuje příliš těsně před zahájením židovského šábesu a muslimských pátečních modliteb. Hned po hlasování proti rozpočtu opoziční poslanci ze sálu odešli a nepočkali na ohlášení výsledku.

„Lituji, že opozice tuto událost nerespektovala. Byl to naprosto demokratický postup demokraticky zvolené vlády,“ řekl předseda parlamentu Mickey Levy.

Ve čtvrtek odpoledne poslanci nečekaně rychle schválili prováděcí zákon, který určuje, jak budou peníze rozděleny. Rychlé rozhodnutí umožnila opozice stažením většiny svých výhrad.

Přesto muselo být další hlasování o několik hodin pozdrženo, když se zjistilo, že koaliční poslankyně ze Strany práce omylem rozhodla nesprávně v jednom z doprovodných hlasování. Emilie Mattiová se pak omluvila s tím, že to bylo dáno únavou, protože po čtvrtečním jednání spala jenom dvě hodiny. Stejně tak i Netanjahu hlasoval ve čtvrtek podle médií omylem spolu s vládou.

Neschopnost dohodnout se na rozpočtu vedla loni k pádu minulé vlády a k letošním březnovým volbám. Byly čtvrté za dva roky a Netanjahuův vítězný Likud po nich nedokázal sestavit kabinet s parlamentní většinou.

Od léta je v Izraeli u moci koalice premiéra Bennetta, v níž je zastoupeno osm stran z různých částí politického spektra, poprvé i arabské politické uskupení.

Součástí rozpočtu na příští rok je mnohamiliardový balík, který má být v příštích pěti letech použit pro zvýšení životní úrovně arabské komunity, což byla jedna z podmínek, jež žádala koaliční arabská strana za podporu při hlasování. Rozpočet rovněž počítá se zvýšením některých daní pro ultraortodoxní komunitu, jejíž strany jsou nyní v opozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
před 29 mminutami

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
před 2 hhodinami

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vylodění v Normandii si připomněli veteráni

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.
před 2 hhodinami

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 7 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...