Nový izraelský premiér Naftali Bennett se může stát terčem blízkovýchodních zemí, které se ho mohou pokusit otestovat v jeho nové funkci. V pondělí to uvedl zahraniční zpravodaj David Borek s tím, že mezi takovými „hráči“ v regionu mohou být například Palestinci ze Západního břehu Jordánu, hnutí Hamás, Írán nebo Turecko. Bennettův nový kabinet se od vlády jeho předchůdce Benjamina Netanjahua ideově liší a představuje zásadní změnu pro politiku židovského státu.
Izrael vede nový premiér. Bennetta mohou otestovat významní hráči v regionu, tvrdí zpravodaj
Události: Nová izraelská vláda (zdroj: ČT24)
Izrael má od víkendu novou vládu, na které se poprvé od roku 2009 nepodílí šéf strany Likud a někdejší premiér Netanjahu. V čele kabinetu ho střídá ultrapravicový politik Bennett, jehož po dvou letech ve funkci následně nahradí šéf centristické strany Jair Lapid.
„Jsme na začátku nových dní. Útrapy spojené s vytvořením vlády národní jednoty jsou za námi,“ prohlásil Bennett. Podpora novému kabinetu prošla izraelským parlamentem jen díky těsné většině. Pro vládu složenou z osmi různých stran zvedlo ruku šedesát poslanců, proti jich bylo 59.
„Bennett je ve funkci premiéra do jisté míry nezkušený. Je možné, že hráči v regionu budou mít tendence ho otestovat, mezi nimi mohou být třeba Palestinci ze Západního břehu Jordánu i radikálního hnutí Hamás, Írán nebo turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan,“ komentuje novou izraelskou administrativu zpravodaj Borek.
To podle něho může znamenat eskalaci blízkovýchodních poměrů, pokud se budou regionální politici snažit ověřovat sílu Bennettovy pozice.
Studio ČT24: Nová izraelská vláda (zdroj: ČT24)
Lapid: Koalici drží přátelství a víra
„Co pomohlo sestavit tuto vládu a drží ji, je naše přátelství a víra, že si budeme navzájem důvěřovat, podporovat práci druhých a zlepšovat se,“ řekl Lapid. Přestože je součástí koalice i Sjednocená arabská kandidátka, hledí arabské skupiny obyvatel na nový kabinet s nedůvěrou.
Bennett je totiž dlouhodobým zastáncem osidlování Západního břehu židovskými osadníky a v minulosti také odmítl vznik palestinského státu. „Je to zásadní změna. V čele kabinetu bude člověk, co má jinou generační zkušenost. Koalice je složena z politiků, z nichž mnozí byli ministry v Netanjahuově vládě. V tomto složení, bez Likudu a ultraortodoxních stran, se v dějinách Izraele nevyskytla dosud žádná,“ uvedl Borek.
- Rodák z Haify (narozen 25. března 1972) je synem imigrantů z USA, kteří do Izraele přišli ze San Francisca po šestidenní válce v roce 1967. Sloužil v elitních armádních jednotkách, poté vystudoval práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 1999 přesídlil do New Yorku, kde s přáteli založil start-upovou softwarovou společnost Cyota, která zajišťovala bezpečnostní opatření pro firmy. Bennett jako šéf společnosti firmu v roce 2005 prodal za 145 milionů dolarů (v dnešním kurzu přes tři miliardy korun).
- V roce 2006 se vrátil do Izraele a stal se poradcem tehdejšího poslance a pozdějšího premiéra Netanjahua. Mimo jiné řídil tým, který připravil Netanjahuovu reformu školství. Dva roky (2010–2012) byl i šéfem Rady židovských osad v Judeji, Samaří a v Gaze (Ješa). Založil několik politických formací, v čele Židovského domova se stal v roce 2012 poslancem. O rok později se poprvé stal ministrem – poté byl mimo jiné ministrem hospodářství, školství či obrany (2019–2020).
- Bennett je zastáncem rozšiřování osad a odmítá vytvoření palestinského státu, což by podle něj byla pro Izrael sebevražda. V minulosti například slíbil porazit palestinské radikální hnutí Hamás „rozdrcením ze vzduchu“ či „cílenými atentáty“ na jeho čelné představitele.
- Politik, který je třeba i proti sňatkům osob stejného pohlaví, je ženatý a má čtyři děti. Svého nejstaršího syna pojmenoval Joni – podle Netanjahuova bratra, který byl zabit při izraelské osvobozovací akci rukojmích na letišti v ugandském Entebbe v roce 1976.