Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.
Izraelský parlament vyslovil důvěru nové koaliční vládě, Bennett je premiérem
Poslanci hlasovali poměrem 60 ku 59 hlasům pro novou vládu složenou z osmi stran.
V centru Tel Avivu vypukly oslavy, kterých se účastní tisíce lidí. Místní radnice se rozsvítila v barvách izraelské vlajky, informoval deník The Times of Israel. Oslavy probíhají také v Jeruzalémě. Před rezidencí premiéra se však shromáždily také stovky lidí, aby naopak vyjádřily podporu končícímu Netanjahuovi.
Bennettovi jako novému premiérovi i všem členům nového kabinetu bezprostředně pogratuloval americký prezident Joe Biden. „Izrael má v USA svého nejlepšího přítele,“ uvedl také Biden při této příležitosti. Zdůraznil, že „Spojené státy jsou neochvějné ve své podpoře izraelské bezpečnosti“.
Novému premiérovi popřála například i německá kancléřka Angela Merkelová a sdělila, že se těší na „úzkou spolupráci“. Gratulace adresoval nově jmenované vládě rovněž český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek. „Izrael je naším nejbližším spojencem na Blízkém východě, s nímž sdílíme bohatou historii a hluboké přátelství,“ napsal na Twitteru Kulhánek.
Mluvčí prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse k aktuálnímu dění uvedl, že jde o „vnitřní záležitost Izraele“. Radikální hnutí Hamás pak sdělilo, že jeho přístup k Izraeli se s příchodem nové vlády nezmění.
Vyostřená debata
Ještě před hlasováním proběhla v parlamentu debata. Jako první mluvil Bennett, který poděkoval bývalému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho ženě Saře. „Oba jste obětovali Izraeli mnoho,“ stačil říci, než ho přerušil křik poslanců zvolených za Netanjahuovu stranu Likud. Předseda parlamentu Jariv Levin se snažil zjednat klid a nařídil několik poslanců vyvést ze sálu.
Bennett vede malou ultranacionalistickou stranu Jamina a izraelská pravice ho kritizuje za to, že byl ochoten vstoupit do koalice s centristou Lapidem a levicí. Z poslaneckých lavic Likudu na něj volali „lhář a zločinec“. Bennett proto zvýšil hlas, když řekl: „Jsem hrdý na to, že mohu zasedat s lidmi různých názorů. Vzali jsme na sebe odpovědnost v rozhodující chvíli.“
Dodal, že alternativou k současné vládě bylo uspořádat další volby, které by byly páté za dva a půl roku. „Je načase, aby odpovědní politici z nejrůznějších kruhů tohoto národa zastavili tohle šílenství,“ volal z tribuny.
Bennettova vláda má ve 120členném Knesetu 61 hlasů. Netanjahu byl premiérem 15 roků, z nich 12 v minulých letech v řadě.
Likud bojoval do konce
Likud se do poslední chvíle snažil některé z poslanců nových koaličních stran přimět k tomu, aby nehlasovali. Naposledy byl podle izraelských médií terčem této snahy poslanec za Sjednocenou arabskou kandidátku (UAL) Saíd Harúmí. UAL ale nakonec oznámila, že vláda schválena bude. Harúmí popřel, že na něj někdo vyvíjel nátlak.
V osmičlenné koalici jsou tři pravicové, dvě centristické a dvě levicové strany a vůbec poprvé v historii arabská strana UAL.
Bennett ve svém projevu řekl, že je Izrael rozdělený a že to zemi „přivedlo do bouře nenávisti, střetu bratra proti bratru a k ochromení“. Potvrdil, že bude pokračovat v Netanjahuově politice vůči Íránu, když prohlásil, že považuje snahu obnovit dohodu o íránském jaderném programu za chybu. USA od dohody odstoupily v roce 2018, ale nyní se o ní znovu jedná.
„Izrael Íránu nedovolí mít jaderné zbraně, Izrael není účastníkem té dohody a ponechá si svobodu vlastní reakce. Obnovování této dohody je omyl,“ řekl Bennett na adresu USA, které nyní nevylučují, že se k dohodě vrátí.
Bennett dále slíbil, že otevře novou kapitolu vztahů s izraelskými Araby. Slíbil, že se zaměří na poskytnutí bydlení této komunitě a na zlegalizování neuznávaných beduínských komunit v Negevu. Přislíbil rovněž ultraortodoxní komunitě respekt a investice. Politické strany této komunity bývaly zastoupeny v Netanjahuově vládě, nyní se staví proti Bennettovi.
Lapid kritizoval chování poslanců
Jair Lapid odmítl přednést připravený projev, ale kritizoval od mikrofonu poslance za přerušování Bennetta. Lapid vládu sestavoval a z vládních stran bude mít jeho Ješ Atid největší parlamentní zastoupení. „Přišel jsem sem z jediného důvodu, chci se omluvit mamince. Myslel jsem si, že dokážete překonat sami sebe a chovat se v této chvíli důstojně. Chtěl jsem, aby mohla být (matka) hrdá na naši demokracii. Místo toho se ona i ostatní Izraelci za vás stydí a uvědomili si, že je třeba vás nahradit,“ řekl Lapid.
Netanjahu řekl, že mluví za miliony Izraelců, kteří jeho stranu volili. V Knesetu bude mít Likud vůbec nejvíc – třicet poslanců. „Jsem zde ve jménu milionů Izraelců, kteří volili Likud pod mým vedením, a jménem milionů dalších, kteří volili jiné pravicové strany s vědomím, že se tyto strany připojí k mé vládě. Chci i pro ně pokračovat v poslání svého života: zajistit státu Izrael bezpečnost a rozkvět,“ řekl premiér.
Zmínil se o úspěších své vlády, včetně rychlého očkování proti covidu-19 a slíbil, že novou vládu svrhne. Připomenul, že byl Izrael za jeho vedení bezpečnou zemí. „To nebyla náhoda, bylo to díky naší bezpečnostní politice, která nechává naše nepřátele draze platit a zároveň není lehkovážná ani impulzivní. Máme-li být v opozici, budeme tam s hlavami vztyčenými do té doby, dokud tuto nebezpečnou vládu nesvrhneme,“ řekl Netanjahu.
Premiérem patnáct let
Netanjahu letos v březnu v čele Likudu vyhrál už páté volby, z posledních čtyř hlasování triumfoval třikrát. Strana si však pohoršila a Netanjahu nebyl schopen po volbách sestavit kabinet.
Poprvé v čele Likudu v parlamentních volbách kandidoval už v roce 1996, kdy skončil druhý. Druhý byl také o tři roky později, čtvrtý v roce 2006 a opět druhý v hlasování v roce 2009. Pak přišla jeho vítězství – ve volbách v roce 2013, 2015 a v dubnu 2019. Následně jen těsně prohrál hlasování v září 2019, vyhrál loňské březnové volby i volby letos.
Netanjahua, který se v červenci 2019 stal nejdéle vládnoucím izraelským premiérem, v listopadu 2019 generální prokurátor obvinil z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. V historii Izraele je to poprvé, co úřadující předseda vlády čelí obvinění z korupce.
Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá, odmítl též odstoupit z funkce a obvinění označil za pokus o převrat. Podle soudních zdrojů hrozí Netanjahuovi v případě usvědčení z korupce deset let vězení za zneužití důvěry a za podvod pak tři roky. Proces začal loni v květnu.