Izrael čekají čtvrté volby za dva roky. Koronavirus zpomalí sčítání hlasů

9 minut
Studio ČT24: David Borek ohledně nadcházejících izraelských voleb
Zdroj: ČT24

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.

Volební komise musela zajistit možnost odevzdat hlas i koronavirem nakaženým lidem a těm v karanténě. Dohromady je jich asi 51 tisíc. V jednotlivých městech bude ale pro osoby v karanténě jenom několik možností, kde odevzdat hlas, takže se mohou tvořit fronty.

„Jedná se o lidi v karanténě, pacienty nebo obyvatele domovů pro seniory. Budou volit separátně v místech svého bydliště nebo svých domovech. Finální výsledky hlasování tak nebudou trvat dva až tři dny, ale možná sedm dní. To je zneklidňující pro politiky, protože výsledky dlouho po volbách ještě nebudou jasné,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Nad přístupovými trasami k volebním místům budou navíc létat bezpilotní letadla, která voliče nasměrují k méně vytíženým místnostem. V případě potřeby může být na frekventovaná místa vyslán i autobus a volit bude možné také v něm.

Před odvolením je třeba dvojí dezinfekce

V Izraeli je možné hlasovat jen na území státu, výjimku mají pouze diplomaté. Kdo by tedy chtěl volit, a je v zahraničí, musí se vrátit domů. Na mezinárodním Ben Gurionově letišti proto bude zřízena volební místnost pro ty, kdo se vrátí na poslední chvíli a budou pak muset nastoupit do karantény, řekl Borek.

Ve snaze zabránit vzniku davu a tedy možnému šíření nákazy volební komise rozdělila některé okrsky na dva. Lidé se však o tom mohou dovědět až na poslední chvíli či dokonce až přímo ve frontě tam, kde už nebudou registrováni, napsal deník Haarec. Podobně jako loni v březnu byly letos značné finanční náklady na zajištění sanitárních opatření. Voliči si například budou muset před vhozením hlasu dvakrát dezinfikovat ruce.

Ve dvojitých obálkách přicházejí hlasy od diplomatického sboru, z věznic, armády, od zdravotníků a hospitalizovaných nebo hendikepovaných. Tyto hlasy se nesčítají na místě, ale jsou odvezeny do sídla centrální volební komise v parlamentu a sečteny až poté, co skončí sčítání běžných hlasů.

Podle Borka dělá současná vláda premiéra Benjamina Netanjahua vše pro to, aby ve své volební kampani zdůraznila efektivitu vakcinace proti koronaviru. Téma covidové pandemie však společností nehýbe tolik, jak by se mohlo zdát. „Vidíme billboardy, reklamy na sociálních sítích nebo v televizi nebo různá prohlášení politiků. Už čtvrté volby během dvou let si ale vybraly svou daň a nejsou věcí, která by hýbala srdci lidí,“ řekl zpravodaj.

Favority voleb jsou Netanjahu a Jair Lapid

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá Netanjahuův pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit většinovou stabilní vládu ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami, může získat kolem čtvrtiny mandátů.

Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až dvacet mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

„Netanjahuův blok zdůrazňuje úspěšnou vakcinaci v zemi a témata, která mu byla příznačná už v posledních desítkách let. Je to stále stejná agenda. Podobné to je i u druhého bloku. Volby nemají žádné jednotící téma, které by rezonovalo celou společností,“ popisuje Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dodal, že Lapid na sebe nyní soustřeďuje hlasy opoziční veřejnosti. Jeho problém je ale to, že v minulosti více akcentoval především prvky sekularismu, což mu vystačí k tomu, aby mobilizoval sekulární veřejnost. K vytvoření koalice mu to ale nepostačí, myslí si Borek.

Prezident s formováním vlády počká dva týdny

Podle průzkumů hrozí čtyřem politickým stranám, že nepřekonají minimum 3,25 procenta hlasů k tomu, aby se dostaly do parlamentu. Velký počet lidí hlasujících mimo volební místnosti znamená, že méně přesné budou odhady výsledků založené na dotazování voličů po odchodu od voleb. Volební komise ale stejně chce co nejrychlejší sčítání, protože v sobotu začíná několikadenní svátek pesach.

Prezident Reuven Rivlin už řekl, že na rozdíl od minulých voleb vyčká dva týdny, než začne zvát vůdce politických stran ke konzultacím o příštím premiérovi, neboť jsou očekávané velmi těsné výsledky. Politici se musí vyslovit, koho jejich strana podpoří do čela vlády, a toho, kdo bude mít největší podporu, pak Rivlin pověří sestavením koalice. Za normální situace bývají oficiální výsledky zveřejněny nejpozději osm dní po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...