Izrael čekají čtvrté volby za dva roky. Koronavirus zpomalí sčítání hlasů

Nahrávám video

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.

Volební komise musela zajistit možnost odevzdat hlas i koronavirem nakaženým lidem a těm v karanténě. Dohromady je jich asi 51 tisíc. V jednotlivých městech bude ale pro osoby v karanténě jenom několik možností, kde odevzdat hlas, takže se mohou tvořit fronty.

„Jedná se o lidi v karanténě, pacienty nebo obyvatele domovů pro seniory. Budou volit separátně v místech svého bydliště nebo svých domovech. Finální výsledky hlasování tak nebudou trvat dva až tři dny, ale možná sedm dní. To je zneklidňující pro politiky, protože výsledky dlouho po volbách ještě nebudou jasné,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Nad přístupovými trasami k volebním místům budou navíc létat bezpilotní letadla, která voliče nasměrují k méně vytíženým místnostem. V případě potřeby může být na frekventovaná místa vyslán i autobus a volit bude možné také v něm.

Před odvolením je třeba dvojí dezinfekce

V Izraeli je možné hlasovat jen na území státu, výjimku mají pouze diplomaté. Kdo by tedy chtěl volit, a je v zahraničí, musí se vrátit domů. Na mezinárodním Ben Gurionově letišti proto bude zřízena volební místnost pro ty, kdo se vrátí na poslední chvíli a budou pak muset nastoupit do karantény, řekl Borek.

Ve snaze zabránit vzniku davu a tedy možnému šíření nákazy volební komise rozdělila některé okrsky na dva. Lidé se však o tom mohou dovědět až na poslední chvíli či dokonce až přímo ve frontě tam, kde už nebudou registrováni, napsal deník Haarec. Podobně jako loni v březnu byly letos značné finanční náklady na zajištění sanitárních opatření. Voliči si například budou muset před vhozením hlasu dvakrát dezinfikovat ruce.

Ve dvojitých obálkách přicházejí hlasy od diplomatického sboru, z věznic, armády, od zdravotníků a hospitalizovaných nebo hendikepovaných. Tyto hlasy se nesčítají na místě, ale jsou odvezeny do sídla centrální volební komise v parlamentu a sečteny až poté, co skončí sčítání běžných hlasů.

Podle Borka dělá současná vláda premiéra Benjamina Netanjahua vše pro to, aby ve své volební kampani zdůraznila efektivitu vakcinace proti koronaviru. Téma covidové pandemie však společností nehýbe tolik, jak by se mohlo zdát. „Vidíme billboardy, reklamy na sociálních sítích nebo v televizi nebo různá prohlášení politiků. Už čtvrté volby během dvou let si ale vybraly svou daň a nejsou věcí, která by hýbala srdci lidí,“ řekl zpravodaj.

Favority voleb jsou Netanjahu a Jair Lapid

Stejně jako v minulých případech, ani teď nemá Netanjahuův pravicový Likud dostatek potenciálních partnerů, s nimiž bude schopen sestavit většinovou stabilní vládu ve 120členném Knesetu. V průzkumech si Likud vede nejlépe, stejně jako před předchozími volbami, může získat kolem čtvrtiny mandátů.

Hned za ním ale končí centristé z Ješ Atidu (Budoucnost existuje) Jaira Lapida, kteří mohou mít až dvacet mandátů, avšak spoluúčast ve vládě s Netanjahuem vylučují. Stejně nezvratně je rozhodnuta pravicová strana Nová naděje odpadlíka od Likudu Gideona Saara, která může mít deset mandátů.

„Netanjahuův blok zdůrazňuje úspěšnou vakcinaci v zemi a témata, která mu byla příznačná už v posledních desítkách let. Je to stále stejná agenda. Podobné to je i u druhého bloku. Volby nemají žádné jednotící téma, které by rezonovalo celou společností,“ popisuje Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dodal, že Lapid na sebe nyní soustřeďuje hlasy opoziční veřejnosti. Jeho problém je ale to, že v minulosti více akcentoval především prvky sekularismu, což mu vystačí k tomu, aby mobilizoval sekulární veřejnost. K vytvoření koalice mu to ale nepostačí, myslí si Borek.

Prezident s formováním vlády počká dva týdny

Podle průzkumů hrozí čtyřem politickým stranám, že nepřekonají minimum 3,25 procenta hlasů k tomu, aby se dostaly do parlamentu. Velký počet lidí hlasujících mimo volební místnosti znamená, že méně přesné budou odhady výsledků založené na dotazování voličů po odchodu od voleb. Volební komise ale stejně chce co nejrychlejší sčítání, protože v sobotu začíná několikadenní svátek pesach.

Prezident Reuven Rivlin už řekl, že na rozdíl od minulých voleb vyčká dva týdny, než začne zvát vůdce politických stran ke konzultacím o příštím premiérovi, neboť jsou očekávané velmi těsné výsledky. Politici se musí vyslovit, koho jejich strana podpoří do čela vlády, a toho, kdo bude mít největší podporu, pak Rivlin pověří sestavením koalice. Za normální situace bývají oficiální výsledky zveřejněny nejpozději osm dní po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 10 mminutami

Libanonská armáda viní Izrael z palby při přebírání jedné z obcí

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 20 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 21 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 29 mminutami

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 53 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 56 mminutami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 1 hhodinou

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.