Jair Lapid strana 2 z 3

V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.

Předvolební kampaň v Izraeli vrcholí. Zemi čekají už páté parlamentní volby za tři roky. Zdá se ale, že ani další hlasování naplánované na začátek příštího týdne nepřinese zvrat. Preference pro dva soupeřící tradiční bloky se příliš nemění a průzkumy opět naznačují možnost remízy mezi konzervativci a liberály. Volby tak můžou rozhodnout voliči tří arabských menšinových stran. Ty se ale neshodují v názoru, jestli do vlády vstoupit. Navíc se radikální rétorikou vzdalují hlavnímu politickému proudu.

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

Při ozbrojeném útoku na autobus v centru Jeruzaléma bylo v neděli ráno zraněno nejméně osm lidí, z toho dva těžce. Uvedla to místní policie a bezpečnostní složky. Pachatel byl na útěku šest hodin, poté se podle izraelských médií policii vzdal.

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Mezi Ruskem a Izraelem se rýsuje nová diplomatická roztržka. Moskevský soud se začal zabývat žádostí ministerstva spravedlnosti o uzavření Židovské agentury, celosvětové organizace pro židovskou diasporu. Kvůli tomu do země přijela i izraelská vládní delegace.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Americký prezident Joe Biden dorazil do Izraele. Svou první cestu na Blízký východ v pozici hlavy státu zahájil návštěvou muzea Jad Vašem a prohlídkou izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome. Politická jednání jej čekají ve čtvrtek. Zemi už ale ujistil o neutuchající podpoře Spojených států.

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Ministři zahraničí Izraele a Turecka vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po patnácti letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid přivezl do Káhiry v rámci diplomatických jednání se svým egyptským protějškem Sámehem Šukrím stovku starověkých artefaktů. Předměty nedozírné hodnoty zmizely z egyptských muzeí během Arabského jara. V Izraeli je zabavila policie.

Británie zařadí celou palestinskou radikální skupinu Hamás k teroristickým organizacím. Od roku 2001 za ni Londýn považoval pouze ozbrojenou složku této organizace, která vládne palestinskému Pásmu Gazy. Británie chce podle ministryně vnitra Priti Patelové tímto krokem přispět k boji proti antisemitismu. Hamás tvrdí, že Londýn podléhá vydírání, a trvá na tom, že jako okupovaný národ se Palestinci mohou bránit všemi prostředky.

Izraelská kontrarozvědka Šin Bet zatkla za špionáž muže zaměstnaného v domácnosti ministra obrany Bennyho Gantze. Omri Goren podle informací izraelských médií nabídl spolupráci skupině hackerů napojených na Írán. Sedmatřicetiletý Goren pracoval v domě jako uklízeč a byl zadržen po svém kontaktu s člověkem napojeným na Írán.

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.

Polský parlament schválil zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holocaustu. Normu kritizují USA a Izrael, předseda tamního parlamentu ji označil za „krádež za bílého dne“. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Norma vstoupí v platnost v případě, že ji podepíše prezident Andrzej Duda.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid otevřel v Abú Zabí izraelské velvyslanectví. Židovský stát loni normalizoval vztahy se Spojenými arabskými emiráty a dalšími třemi muslimskými státy. Lapid při inauguraci mluvil o „historickém okamžiku“ a poděkoval předešlému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi za to, že normalizační dohodu vyjednal. Spolu s Lapidem byla u otevření úřadu ministryně kultury emirátů Núra Kaabíová, která svůj krátký projev zakončila poděkováním v hebrejštině.

Izraelská vláda zřídí státní vyšetřovací komisi, která prozkoumá příčiny tragédie při náboženské pouti na hoře Meron. Koncem dubna tam dav ušlapal pětačtyřicet lidí. Předchozí vláda Benjamina Netanjahua takovou komisi neustavila – mimo jiné zřejmě proto, že v ní zasedaly i ultraortodoxní náboženské strany, které pouť pořádaly.

Česko usiluje o uspořádání dvou summitů během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku. Na sobotním jednání s poradním týmem prezidenta Miloše Zemana o nich hovořil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Novinářům po schůzce řekl, že jako priority předsednictví vidí transatlantické vazby a přípravy zemí západního Balkánu na vstup do EU.

Nový izraelský premiér Naftali Bennett se může stát terčem blízkovýchodních zemí, které se ho mohou pokusit otestovat v jeho nové funkci. V pondělí to uvedl zahraniční zpravodaj David Borek s tím, že mezi takovými „hráči“ v regionu mohou být například Palestinci ze Západního břehu Jordánu, hnutí Hamás, Írán nebo Turecko. Bennettův nový kabinet se od vlády jeho předchůdce Benjamina Netanjahua ideově liší a představuje zásadní změnu pro politiku židovského státu.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

V Izraeli se komplikuje tvorba široké vládní koalice, která chce od moci odstavit dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua. Zatímco se v Knesetu odkládá hlasování zákonodárců o vyslovení důvěry seskupení osmi stran, šéf tajné služby varoval před násilím spojeným se sestavováním koalice. Stupňují se také demonstrace stoupenců stávajícího kabinetu, kteří chtějí přesvědčit pravicové poslance, aby novou koalici nepodpořili.