Jair Lapid strana 2 z 3

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v noci na sociální síti X obvinil tajné služby ze selhání, které vedlo k útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Napsal také, že od tajných služeb nedostal varování, že by se Hamás chystal na „válku“. Po široké kritice izraelských činitelů i veřejnosti své vyjádření smazal a posléze se za výroky omluvil.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Izrael řeší kvůli inflaci mléčnou krizi. Chystané zvýšení jeho ceny o patnáct procent vláda nakonec zamítla, zdražení rozloží do delšího období. Obává se protestů, podobně jako v roce 2011, kdy se kvůli zdražování mléčných výrobků konaly masové demonstrace.

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. V Izraeli jeho slova vyvolala negativní reakci.

V Izraeli se úspěšně rozeběhla snaha vlády o změnu zákona, díky níž by se mohl do ministerské funkce vrátit odsouzený šéf ultraortodoxní strany Šas a spojenec premiéra Benjamina Netanjahua Arje Deri. Parlament novelu v pondělí schválil v prvním čtení, napsal list The Times of Israel. Deri skončil v lednu ve funkci ministra vnitra a zdravotnictví poté, co jeho působení v kabinetu zakázal nejvyšší soud.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Valné shromáždění OSN požádalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby vyjádřil svůj postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území. Pro rezoluci s tímto požadavkem se vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 zemí. Kromě Izraele byly proti také například Spojené státy, Británie, Německo a Česká republika. Palestinci výsledek hlasování přivítali jako vítězství.

Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Vládu při čtvrtečním hlasování podpořilo 63 z celkem 120 poslanců, informovala agentura Reuters. Nový Netanjahuův kabinet je podle agentury AFP nejpravicovější v dějinách země. Netanjahuovi blahopřáli mimo jiné prezident USA Joe Biden a ruský vládce Vladimir Putin.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu se svými spojenci v úterních parlamentních volbách získal jasnou většinu mandátů, informovala ve čtvrtek volební komise. Podle konečného součtu Netanjahuova pravicová strana Likud získala ve 120členném parlamentu 32 křesel a se spojenci dá dohromady 64 mandátů. Současný premiér Jair Lapid krátce před oznámením konečných výsledků Netanjahuovi pogratuloval k vítězství.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho spojenci podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zřejmě získali v úterních parlamentních volbách dostatek hlasů k zajištění parlamentní většiny potřebné k sestavení budoucí vlády. V Izraeli se konaly páté parlamentní volby za tři a půl roku.

V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.

Předvolební kampaň v Izraeli vrcholí. Zemi čekají už páté parlamentní volby za tři roky. Zdá se ale, že ani další hlasování naplánované na začátek příštího týdne nepřinese zvrat. Preference pro dva soupeřící tradiční bloky se příliš nemění a průzkumy opět naznačují možnost remízy mezi konzervativci a liberály. Volby tak můžou rozhodnout voliči tří arabských menšinových stran. Ty se ale neshodují v názoru, jestli do vlády vstoupit. Navíc se radikální rétorikou vzdalují hlavnímu politickému proudu.

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

Při ozbrojeném útoku na autobus v centru Jeruzaléma bylo v neděli ráno zraněno nejméně osm lidí, z toho dva těžce. Uvedla to místní policie a bezpečnostní složky. Pachatel byl na útěku šest hodin, poté se podle izraelských médií policii vzdal.

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Mezi Ruskem a Izraelem se rýsuje nová diplomatická roztržka. Moskevský soud se začal zabývat žádostí ministerstva spravedlnosti o uzavření Židovské agentury, celosvětové organizace pro židovskou diasporu. Kvůli tomu do země přijela i izraelská vládní delegace.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Americký prezident Joe Biden dorazil do Izraele. Svou první cestu na Blízký východ v pozici hlavy státu zahájil návštěvou muzea Jad Vašem a prohlídkou izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome. Politická jednání jej čekají ve čtvrtek. Zemi už ale ujistil o neutuchající podpoře Spojených států.

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Ministři zahraničí Izraele a Turecka vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po patnácti letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid přivezl do Káhiry v rámci diplomatických jednání se svým egyptským protějškem Sámehem Šukrím stovku starověkých artefaktů. Předměty nedozírné hodnoty zmizely z egyptských muzeí během Arabského jara. V Izraeli je zabavila policie.

Británie zařadí celou palestinskou radikální skupinu Hamás k teroristickým organizacím. Od roku 2001 za ni Londýn považoval pouze ozbrojenou složku této organizace, která vládne palestinskému Pásmu Gazy. Británie chce podle ministryně vnitra Priti Patelové tímto krokem přispět k boji proti antisemitismu. Hamás tvrdí, že Londýn podléhá vydírání, a trvá na tom, že jako okupovaný národ se Palestinci mohou bránit všemi prostředky.