Jair Lapid strana 2 z 3

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Ministři zahraničí Izraele a Turecka vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po patnácti letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid přivezl do Káhiry v rámci diplomatických jednání se svým egyptským protějškem Sámehem Šukrím stovku starověkých artefaktů. Předměty nedozírné hodnoty zmizely z egyptských muzeí během Arabského jara. V Izraeli je zabavila policie.

Británie zařadí celou palestinskou radikální skupinu Hamás k teroristickým organizacím. Od roku 2001 za ni Londýn považoval pouze ozbrojenou složku této organizace, která vládne palestinskému Pásmu Gazy. Británie chce podle ministryně vnitra Priti Patelové tímto krokem přispět k boji proti antisemitismu. Hamás tvrdí, že Londýn podléhá vydírání, a trvá na tom, že jako okupovaný národ se Palestinci mohou bránit všemi prostředky.

Izraelská kontrarozvědka Šin Bet zatkla za špionáž muže zaměstnaného v domácnosti ministra obrany Bennyho Gantze. Omri Goren podle informací izraelských médií nabídl spolupráci skupině hackerů napojených na Írán. Sedmatřicetiletý Goren pracoval v domě jako uklízeč a byl zadržen po svém kontaktu s člověkem napojeným na Írán.

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.

Polský parlament schválil zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holocaustu. Normu kritizují USA a Izrael, předseda tamního parlamentu ji označil za „krádež za bílého dne“. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Norma vstoupí v platnost v případě, že ji podepíše prezident Andrzej Duda.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid otevřel v Abú Zabí izraelské velvyslanectví. Židovský stát loni normalizoval vztahy se Spojenými arabskými emiráty a dalšími třemi muslimskými státy. Lapid při inauguraci mluvil o „historickém okamžiku“ a poděkoval předešlému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi za to, že normalizační dohodu vyjednal. Spolu s Lapidem byla u otevření úřadu ministryně kultury emirátů Núra Kaabíová, která svůj krátký projev zakončila poděkováním v hebrejštině.

Izraelská vláda zřídí státní vyšetřovací komisi, která prozkoumá příčiny tragédie při náboženské pouti na hoře Meron. Koncem dubna tam dav ušlapal pětačtyřicet lidí. Předchozí vláda Benjamina Netanjahua takovou komisi neustavila – mimo jiné zřejmě proto, že v ní zasedaly i ultraortodoxní náboženské strany, které pouť pořádaly.

Česko usiluje o uspořádání dvou summitů během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku. Na sobotním jednání s poradním týmem prezidenta Miloše Zemana o nich hovořil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Novinářům po schůzce řekl, že jako priority předsednictví vidí transatlantické vazby a přípravy zemí západního Balkánu na vstup do EU.

Nový izraelský premiér Naftali Bennett se může stát terčem blízkovýchodních zemí, které se ho mohou pokusit otestovat v jeho nové funkci. V pondělí to uvedl zahraniční zpravodaj David Borek s tím, že mezi takovými „hráči“ v regionu mohou být například Palestinci ze Západního břehu Jordánu, hnutí Hamás, Írán nebo Turecko. Bennettův nový kabinet se od vlády jeho předchůdce Benjamina Netanjahua ideově liší a představuje zásadní změnu pro politiku židovského státu.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

V Izraeli se komplikuje tvorba široké vládní koalice, která chce od moci odstavit dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua. Zatímco se v Knesetu odkládá hlasování zákonodárců o vyslovení důvěry seskupení osmi stran, šéf tajné služby varoval před násilím spojeným se sestavováním koalice. Stupňují se také demonstrace stoupenců stávajícího kabinetu, kteří chtějí přesvědčit pravicové poslance, aby novou koalici nepodpořili.

V Izraeli se rodí vláda, v jejímž čele by po dvanácti letech nestál předseda pravicové strany Likud Benjamin Netanjahu. Hlavními koaličními partnery mají být centristická Ješ Atid a ultrapravicová Jamina, jejichž šéfové Jair Lapid a Naftali Bennet by se měli vystřídat ve funkci premiéra s tím, že jako první by měl kabinetu předsedat Bennett. Definitivní jistotu většiny bude mít vláda až po hlasování o důvěře, ke kterému by ale mohlo dojít možná až za dva týdny. Těsná většina, na které vznikající koalice závisí, by do té doby nemusela vydržet, uvádí blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Období Benjamina Netanjahua se po dvanácti letech chýlí ke konci. Lídrovi izraelské opozice Jairu Lapidovi se totiž podařilo sestavit vládní koalici. V nové vládě tak má být nejprve premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, odmítající vznik palestinského státu. Zhruba po dvou letech jej pak má vystřídat právě centrista Lapid ze strany Ješ Atid, který se v minulosti živil jako novinář.

Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Znamená to konec dvanáctileté éry premiéra Benjamina Netanjahua. V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá právě Lapid ze strany Ješ Atid. Izraelský parlament zároveň ve středu zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014.

Právní poradci izraelského prezidenta Reuvena Rivlina zamítli výhradu strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua proti vznikající koaliční vládě, v níž se s Netanjahuem nepočítá. O koalici vyjednává šéf dosavadní opozice Jair Lapid a Rivlinovi chce podle izraelských médií ještě v úterý oznámit, že uspěl.

Lídr izraelské krajně pravicové strany Jamina Naftali Bennett podpoří opoziční návrh na vytvoření vlády, ve které po dvanácti letech už nebude premiérem Benjamin Netanjahu. Bennettovo oznámení označují tiskové agentury za klíčový krok pro vytvoření kabinetu. Netanjahu vzápětí svého někdejšího spojence Bennetta obvinil ze zrady izraelské pravice.

Příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás sice stále trvá, nedávné boje ale ovlivnily vnitřní politiku židovského státu. Zatímco začátkem května se ještě zdálo, že se rodí nová vláda, jež odstaví od moci tamního premiéra Benjamina Netanjahua, opoziční projekt nyní ztrácí podporu. Na vině jsou mimo jiné právě nedávné raketové útoky z Pásma Gazy.

Palestinská radikální skupina Hamás zaútočila raketami na Jeruzalém. Mělo to být v reakci na nepokoje na Chrámové hoře, kde bylo při policejním zásahu zraněno přes tři stovky Palestinců. Rakety mířily i na jih Izraele. Spojené státy a Velká Británie útok tvrdě odsoudily. O situaci jednala také Rada bezpečnosti OSN. Izraelské letectvo podniklo protiútok na Pásmo Gazy.

Předběžné výsledky izraelských voleb zatím nedávají pravicové straně Likud premiéra Benjamina Netanjahua šanci na snadné získání partnerů do příští koaliční vlády. Likud je ale podle nich znovu vítězem voleb a má nyní 30 ze 120 křesel, s případnými koaličními partnery pak 59 mandátů. Hned za Likudem je centristická strana Ješ Atid se sedmnácti mandáty. Netanjahu už soupeře vyzval k účasti ve své vládě, jinak prý zemi hrozí další volby.

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.