Izrael bombardoval teroristické cíle v Pásmu Gazy. Oznámil zásah skladů zbraní a velicích středisek

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Katarská stanice al-Džazíra v sobotu informovala o úderu izraelských ozbrojených sil na tábor Maghází, kde podle ní byly se zemí srovnány dvě obytné budovy. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá hnutí Hamás, uvedl, že v táboře zemřely nejméně tři desítky lidí. Informaci o bilanci mrtvých nicméně nelze nezávisle ověřit.

Agentura AFP citovala fotoreportéra turecké agentury Anadolu, který řekl, že při bombardování se částečně zřítil jeho dům v Maghází. Zahynuli při tom jeho dva synové a bratr. Novinář al-Džazíry uvedl, že Izrael v noci na neděli opět zintenzivnil útoky na různých místech Pásma Gazy. Podle něj byl cílem například i uprchlický tábor Džabálija, kde armáda židovského státu zničila jeden z hlavních zdrojů pitné vody.

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai dříve během neděle na sociální síti X opět vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli do jižní části oblasti. Podle jeho prohlášení vojenské síly měly umožnit lidem bezpečný průchod mezi 10:00 a 14:00 místního času (9:00 až 13:00 SEČ).

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že jeho resort je v kontaktu s jedenácti lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. Zatímco u osmi z nich se ví, že mají české občanství, o těch dalších se česká diplomacie snaží zjistit další podrobnosti. Pro přesun je potřeba souhlas Egypta.

Izraelská armáda v reakci na útok Hamásu ze začátku října pokračuje v bombardování cílů spojených s hnutím v Pásmu Gazy. Minulý víkend zahájila rozsáhlou pozemní operaci s cílem teroristickou organizaci zcela zničit. Zdravotnické úřady v Gaze, ovládané hnutím, tvrdí, že izraelské bombardování oblasti si za poslední čtyři týdny vyžádalo 9488 obětí. Bilanci však nelze nezávisle ověřit. Izrael se hájí, že na civilisty necílí, a obviňuje Hamás, že se za ně schovává.

Izrael chce zlikvidovat vůdce Hamásu

Izraelský ministr obrany Joav Galant oznámil, že se armáda pokusí najít a zneškodnit vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Gazské obyvatele přitom vyzval, aby šéfa islamistů zabili sami, než dorazí izraelské armáda. Také zdůraznil, aby civilisté odešli do bezpečných humanitárních zón.

Hnutí Hamás podle ministra v dosavadních bojích utrpělo velké ztráty. „Musím vám říct, že jsme zlikvidovali velitele dvanácti pluků Hamásu. Naše ruka se natahuje dále, dosáhneme na kohokoliv, na velitele i bojovníky,“ prohlásil Galant. Armáda židovského státu tvrdí, že od začátku pozemní ofenzivy zaútočila na více než 2500 cílů. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC.

Člen vlády řekl, že atomová bomba by byla řešením

Člen izraelské vlády za krajně pravicovou stranu Židovská síla Amichai Elijahu prohlásil, že atomová bomba by vyřešila problém Pásma Gazy. Rovněž pronesl, že v oblasti žádní civilisté nejsou a humanitární pomoc se tam nemá posílat. „Je to jedna z možností,“ odpověděl Elijahu na dotaz rozhlasového novináře, zda by se na Pásmo Gazy měla svrhnout bomba.

Elijahu ve stejném rozhovoru také zopakoval své výhrady k povolení dovozu humanitární pomoci do regionu, kterou prosazuje Západ i další země. Krajně pravicový ministr přišel s výroky jako třeba „nedáme nacistům humanitární pomoc“ a „v Pásmu Gazy není nikdo jako nezúčastnění civilisté“. O obyvatelích území ve správě Hamásu prohlásil, že „mohou táhnout třeba na poušť“.

„Slova Amichaie Elijahua jsou odtržena od reality,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Izrael jedná v souladu s nejvyššími standardy mezinárodního práva ve snaze předejít ublížení nezapojených lidí. Budeme v tom pokračovat po celou dobu naší cesty k vítězství,“ dodal předseda vlády.

Šéf opozice Jair Lapid vyzval k okamžitému odvolání ministra Elijahua, jehož výroky má za „děsivé a šílené poznámky nezodpovědného ministra“. „Urazil rodiny zajatců, izraelskou společnost a poškodil naše mezinárodní postavení. Účast extremistů ve vládě ohrožuje nás a úspěch válečných cílů,“ řekl Lapid. Deník ToI připomíná, že strana Židovská síla není členem válečného kabinetu, který rozhoduje o aktuálních krocích izraelské armády (IDF).

Izrael na válku vynaloží v přepočtu přes bilion korun

Hospodářský deník Calcalist s odvoláním na izraelské ministerstvo financí v neděli napsal, že válka s Hamásem bude Izrael stát dvě stě miliard šekelů. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že konflikt bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.

Prognóza počítá s tím, že se do konfliktu nezapojí libanonské militantní hnutí Hizballáh, Írán nebo Jemen. Dále zohledňuje, že 350 tisíc povolaných rezervistů se brzy vrátí do práce. Resort podle Calcalistu odhad považuje za „optimistický“. Pro srovnání list připomněl, že pandemie covidu-19 státní pokladnu stála 160 miliard šekelů.

Hospodářský deník také rozvedl, že polovinu z financí budou tvořit výdaje na obranu, které dosahují přibližně jedné miliardy šekelů (5,7 miliardy korun) denně. Dalších čtyřicet až šedesát miliard šekelů tvoří ušlé příjmy, sedmnáct až dvacet miliard kompenzace podnikům a deset až dvacet miliard šekelů finance na obnovu.

Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu
Zdroj: Reuters

Izraelský ministr financí Becalel Smotrič dříve uvedl, že vláda připravuje balíček ekonomické pomoci pro osoby postižené palestinskými útoky, který bude „větší a rozsáhlejší“ než během pandemie. Premiér Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že stát je odhodlán pomoci všem postiženým.

Ratingová agentura S&P Global v souvislosti s konfliktem snížila výhled ratingu Izraele ze stabilního na negativní. Agentury Moody's a Fitch zařadily izraelské ratingy k revizi pro případné snížení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 1 hhodinou

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 1 hhodinou

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 3 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 8 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 10 hhodinami
Načítání...