Izrael bombardoval teroristické cíle v Pásmu Gazy. Oznámil zásah skladů zbraní a velicích středisek

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Katarská stanice al-Džazíra v sobotu informovala o úderu izraelských ozbrojených sil na tábor Maghází, kde podle ní byly se zemí srovnány dvě obytné budovy. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá hnutí Hamás, uvedl, že v táboře zemřely nejméně tři desítky lidí. Informaci o bilanci mrtvých nicméně nelze nezávisle ověřit.

Agentura AFP citovala fotoreportéra turecké agentury Anadolu, který řekl, že při bombardování se částečně zřítil jeho dům v Maghází. Zahynuli při tom jeho dva synové a bratr. Novinář al-Džazíry uvedl, že Izrael v noci na neděli opět zintenzivnil útoky na různých místech Pásma Gazy. Podle něj byl cílem například i uprchlický tábor Džabálija, kde armáda židovského státu zničila jeden z hlavních zdrojů pitné vody.

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai dříve během neděle na sociální síti X opět vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli do jižní části oblasti. Podle jeho prohlášení vojenské síly měly umožnit lidem bezpečný průchod mezi 10:00 a 14:00 místního času (9:00 až 13:00 SEČ).

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že jeho resort je v kontaktu s jedenácti lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. Zatímco u osmi z nich se ví, že mají české občanství, o těch dalších se česká diplomacie snaží zjistit další podrobnosti. Pro přesun je potřeba souhlas Egypta.

Izraelská armáda v reakci na útok Hamásu ze začátku října pokračuje v bombardování cílů spojených s hnutím v Pásmu Gazy. Minulý víkend zahájila rozsáhlou pozemní operaci s cílem teroristickou organizaci zcela zničit. Zdravotnické úřady v Gaze, ovládané hnutím, tvrdí, že izraelské bombardování oblasti si za poslední čtyři týdny vyžádalo 9488 obětí. Bilanci však nelze nezávisle ověřit. Izrael se hájí, že na civilisty necílí, a obviňuje Hamás, že se za ně schovává.

Izrael chce zlikvidovat vůdce Hamásu

Izraelský ministr obrany Joav Galant oznámil, že se armáda pokusí najít a zneškodnit vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Gazské obyvatele přitom vyzval, aby šéfa islamistů zabili sami, než dorazí izraelské armáda. Také zdůraznil, aby civilisté odešli do bezpečných humanitárních zón.

Hnutí Hamás podle ministra v dosavadních bojích utrpělo velké ztráty. „Musím vám říct, že jsme zlikvidovali velitele dvanácti pluků Hamásu. Naše ruka se natahuje dále, dosáhneme na kohokoliv, na velitele i bojovníky,“ prohlásil Galant. Armáda židovského státu tvrdí, že od začátku pozemní ofenzivy zaútočila na více než 2500 cílů. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC.

Člen vlády řekl, že atomová bomba by byla řešením

Člen izraelské vlády za krajně pravicovou stranu Židovská síla Amichai Elijahu prohlásil, že atomová bomba by vyřešila problém Pásma Gazy. Rovněž pronesl, že v oblasti žádní civilisté nejsou a humanitární pomoc se tam nemá posílat. „Je to jedna z možností,“ odpověděl Elijahu na dotaz rozhlasového novináře, zda by se na Pásmo Gazy měla svrhnout bomba.

Elijahu ve stejném rozhovoru také zopakoval své výhrady k povolení dovozu humanitární pomoci do regionu, kterou prosazuje Západ i další země. Krajně pravicový ministr přišel s výroky jako třeba „nedáme nacistům humanitární pomoc“ a „v Pásmu Gazy není nikdo jako nezúčastnění civilisté“. O obyvatelích území ve správě Hamásu prohlásil, že „mohou táhnout třeba na poušť“.

„Slova Amichaie Elijahua jsou odtržena od reality,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Izrael jedná v souladu s nejvyššími standardy mezinárodního práva ve snaze předejít ublížení nezapojených lidí. Budeme v tom pokračovat po celou dobu naší cesty k vítězství,“ dodal předseda vlády.

Šéf opozice Jair Lapid vyzval k okamžitému odvolání ministra Elijahua, jehož výroky má za „děsivé a šílené poznámky nezodpovědného ministra“. „Urazil rodiny zajatců, izraelskou společnost a poškodil naše mezinárodní postavení. Účast extremistů ve vládě ohrožuje nás a úspěch válečných cílů,“ řekl Lapid. Deník ToI připomíná, že strana Židovská síla není členem válečného kabinetu, který rozhoduje o aktuálních krocích izraelské armády (IDF).

Izrael na válku vynaloží v přepočtu přes bilion korun

Hospodářský deník Calcalist s odvoláním na izraelské ministerstvo financí v neděli napsal, že válka s Hamásem bude Izrael stát dvě stě miliard šekelů. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že konflikt bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.

Prognóza počítá s tím, že se do konfliktu nezapojí libanonské militantní hnutí Hizballáh, Írán nebo Jemen. Dále zohledňuje, že 350 tisíc povolaných rezervistů se brzy vrátí do práce. Resort podle Calcalistu odhad považuje za „optimistický“. Pro srovnání list připomněl, že pandemie covidu-19 státní pokladnu stála 160 miliard šekelů.

Hospodářský deník také rozvedl, že polovinu z financí budou tvořit výdaje na obranu, které dosahují přibližně jedné miliardy šekelů (5,7 miliardy korun) denně. Dalších čtyřicet až šedesát miliard šekelů tvoří ušlé příjmy, sedmnáct až dvacet miliard kompenzace podnikům a deset až dvacet miliard šekelů finance na obnovu.

Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu
Zdroj: Reuters

Izraelský ministr financí Becalel Smotrič dříve uvedl, že vláda připravuje balíček ekonomické pomoci pro osoby postižené palestinskými útoky, který bude „větší a rozsáhlejší“ než během pandemie. Premiér Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že stát je odhodlán pomoci všem postiženým.

Ratingová agentura S&P Global v souvislosti s konfliktem snížila výhled ratingu Izraele ze stabilního na negativní. Agentury Moody's a Fitch zařadily izraelské ratingy k revizi pro případné snížení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.