Izrael bombardoval teroristické cíle v Pásmu Gazy. Oznámil zásah skladů zbraní a velicích středisek

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Katarská stanice al-Džazíra v sobotu informovala o úderu izraelských ozbrojených sil na tábor Maghází, kde podle ní byly se zemí srovnány dvě obytné budovy. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá hnutí Hamás, uvedl, že v táboře zemřely nejméně tři desítky lidí. Informaci o bilanci mrtvých nicméně nelze nezávisle ověřit.

Agentura AFP citovala fotoreportéra turecké agentury Anadolu, který řekl, že při bombardování se částečně zřítil jeho dům v Maghází. Zahynuli při tom jeho dva synové a bratr. Novinář al-Džazíry uvedl, že Izrael v noci na neděli opět zintenzivnil útoky na různých místech Pásma Gazy. Podle něj byl cílem například i uprchlický tábor Džabálija, kde armáda židovského státu zničila jeden z hlavních zdrojů pitné vody.

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai dříve během neděle na sociální síti X opět vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli do jižní části oblasti. Podle jeho prohlášení vojenské síly měly umožnit lidem bezpečný průchod mezi 10:00 a 14:00 místního času (9:00 až 13:00 SEČ).

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že jeho resort je v kontaktu s jedenácti lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. Zatímco u osmi z nich se ví, že mají české občanství, o těch dalších se česká diplomacie snaží zjistit další podrobnosti. Pro přesun je potřeba souhlas Egypta.

Izraelská armáda v reakci na útok Hamásu ze začátku října pokračuje v bombardování cílů spojených s hnutím v Pásmu Gazy. Minulý víkend zahájila rozsáhlou pozemní operaci s cílem teroristickou organizaci zcela zničit. Zdravotnické úřady v Gaze, ovládané hnutím, tvrdí, že izraelské bombardování oblasti si za poslední čtyři týdny vyžádalo 9488 obětí. Bilanci však nelze nezávisle ověřit. Izrael se hájí, že na civilisty necílí, a obviňuje Hamás, že se za ně schovává.

Izrael chce zlikvidovat vůdce Hamásu

Izraelský ministr obrany Joav Galant oznámil, že se armáda pokusí najít a zneškodnit vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Gazské obyvatele přitom vyzval, aby šéfa islamistů zabili sami, než dorazí izraelské armáda. Také zdůraznil, aby civilisté odešli do bezpečných humanitárních zón.

Hnutí Hamás podle ministra v dosavadních bojích utrpělo velké ztráty. „Musím vám říct, že jsme zlikvidovali velitele dvanácti pluků Hamásu. Naše ruka se natahuje dále, dosáhneme na kohokoliv, na velitele i bojovníky,“ prohlásil Galant. Armáda židovského státu tvrdí, že od začátku pozemní ofenzivy zaútočila na více než 2500 cílů. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC.

Člen vlády řekl, že atomová bomba by byla řešením

Člen izraelské vlády za krajně pravicovou stranu Židovská síla Amichai Elijahu prohlásil, že atomová bomba by vyřešila problém Pásma Gazy. Rovněž pronesl, že v oblasti žádní civilisté nejsou a humanitární pomoc se tam nemá posílat. „Je to jedna z možností,“ odpověděl Elijahu na dotaz rozhlasového novináře, zda by se na Pásmo Gazy měla svrhnout bomba.

Elijahu ve stejném rozhovoru také zopakoval své výhrady k povolení dovozu humanitární pomoci do regionu, kterou prosazuje Západ i další země. Krajně pravicový ministr přišel s výroky jako třeba „nedáme nacistům humanitární pomoc“ a „v Pásmu Gazy není nikdo jako nezúčastnění civilisté“. O obyvatelích území ve správě Hamásu prohlásil, že „mohou táhnout třeba na poušť“.

„Slova Amichaie Elijahua jsou odtržena od reality,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Izrael jedná v souladu s nejvyššími standardy mezinárodního práva ve snaze předejít ublížení nezapojených lidí. Budeme v tom pokračovat po celou dobu naší cesty k vítězství,“ dodal předseda vlády.

Šéf opozice Jair Lapid vyzval k okamžitému odvolání ministra Elijahua, jehož výroky má za „děsivé a šílené poznámky nezodpovědného ministra“. „Urazil rodiny zajatců, izraelskou společnost a poškodil naše mezinárodní postavení. Účast extremistů ve vládě ohrožuje nás a úspěch válečných cílů,“ řekl Lapid. Deník ToI připomíná, že strana Židovská síla není členem válečného kabinetu, který rozhoduje o aktuálních krocích izraelské armády (IDF).

Izrael na válku vynaloží v přepočtu přes bilion korun

Hospodářský deník Calcalist s odvoláním na izraelské ministerstvo financí v neděli napsal, že válka s Hamásem bude Izrael stát dvě stě miliard šekelů. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že konflikt bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.

Prognóza počítá s tím, že se do konfliktu nezapojí libanonské militantní hnutí Hizballáh, Írán nebo Jemen. Dále zohledňuje, že 350 tisíc povolaných rezervistů se brzy vrátí do práce. Resort podle Calcalistu odhad považuje za „optimistický“. Pro srovnání list připomněl, že pandemie covidu-19 státní pokladnu stála 160 miliard šekelů.

Hospodářský deník také rozvedl, že polovinu z financí budou tvořit výdaje na obranu, které dosahují přibližně jedné miliardy šekelů (5,7 miliardy korun) denně. Dalších čtyřicet až šedesát miliard šekelů tvoří ušlé příjmy, sedmnáct až dvacet miliard kompenzace podnikům a deset až dvacet miliard šekelů finance na obnovu.

Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu
Zdroj: Reuters

Izraelský ministr financí Becalel Smotrič dříve uvedl, že vláda připravuje balíček ekonomické pomoci pro osoby postižené palestinskými útoky, který bude „větší a rozsáhlejší“ než během pandemie. Premiér Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že stát je odhodlán pomoci všem postiženým.

Ratingová agentura S&P Global v souvislosti s konfliktem snížila výhled ratingu Izraele ze stabilního na negativní. Agentury Moody's a Fitch zařadily izraelské ratingy k revizi pro případné snížení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...