Izrael bombardoval teroristické cíle v Pásmu Gazy. Oznámil zásah skladů zbraní a velicích středisek

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Katarská stanice al-Džazíra v sobotu informovala o úderu izraelských ozbrojených sil na tábor Maghází, kde podle ní byly se zemí srovnány dvě obytné budovy. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá hnutí Hamás, uvedl, že v táboře zemřely nejméně tři desítky lidí. Informaci o bilanci mrtvých nicméně nelze nezávisle ověřit.

Agentura AFP citovala fotoreportéra turecké agentury Anadolu, který řekl, že při bombardování se částečně zřítil jeho dům v Maghází. Zahynuli při tom jeho dva synové a bratr. Novinář al-Džazíry uvedl, že Izrael v noci na neděli opět zintenzivnil útoky na různých místech Pásma Gazy. Podle něj byl cílem například i uprchlický tábor Džabálija, kde armáda židovského státu zničila jeden z hlavních zdrojů pitné vody.

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai dříve během neděle na sociální síti X opět vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli do jižní části oblasti. Podle jeho prohlášení vojenské síly měly umožnit lidem bezpečný průchod mezi 10:00 a 14:00 místního času (9:00 až 13:00 SEČ).

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že jeho resort je v kontaktu s jedenácti lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. Zatímco u osmi z nich se ví, že mají české občanství, o těch dalších se česká diplomacie snaží zjistit další podrobnosti. Pro přesun je potřeba souhlas Egypta.

Izraelská armáda v reakci na útok Hamásu ze začátku října pokračuje v bombardování cílů spojených s hnutím v Pásmu Gazy. Minulý víkend zahájila rozsáhlou pozemní operaci s cílem teroristickou organizaci zcela zničit. Zdravotnické úřady v Gaze, ovládané hnutím, tvrdí, že izraelské bombardování oblasti si za poslední čtyři týdny vyžádalo 9488 obětí. Bilanci však nelze nezávisle ověřit. Izrael se hájí, že na civilisty necílí, a obviňuje Hamás, že se za ně schovává.

Izrael chce zlikvidovat vůdce Hamásu

Izraelský ministr obrany Joav Galant oznámil, že se armáda pokusí najít a zneškodnit vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Gazské obyvatele přitom vyzval, aby šéfa islamistů zabili sami, než dorazí izraelské armáda. Také zdůraznil, aby civilisté odešli do bezpečných humanitárních zón.

Hnutí Hamás podle ministra v dosavadních bojích utrpělo velké ztráty. „Musím vám říct, že jsme zlikvidovali velitele dvanácti pluků Hamásu. Naše ruka se natahuje dále, dosáhneme na kohokoliv, na velitele i bojovníky,“ prohlásil Galant. Armáda židovského státu tvrdí, že od začátku pozemní ofenzivy zaútočila na více než 2500 cílů. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC.

Člen vlády řekl, že atomová bomba by byla řešením

Člen izraelské vlády za krajně pravicovou stranu Židovská síla Amichai Elijahu prohlásil, že atomová bomba by vyřešila problém Pásma Gazy. Rovněž pronesl, že v oblasti žádní civilisté nejsou a humanitární pomoc se tam nemá posílat. „Je to jedna z možností,“ odpověděl Elijahu na dotaz rozhlasového novináře, zda by se na Pásmo Gazy měla svrhnout bomba.

Elijahu ve stejném rozhovoru také zopakoval své výhrady k povolení dovozu humanitární pomoci do regionu, kterou prosazuje Západ i další země. Krajně pravicový ministr přišel s výroky jako třeba „nedáme nacistům humanitární pomoc“ a „v Pásmu Gazy není nikdo jako nezúčastnění civilisté“. O obyvatelích území ve správě Hamásu prohlásil, že „mohou táhnout třeba na poušť“.

„Slova Amichaie Elijahua jsou odtržena od reality,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Izrael jedná v souladu s nejvyššími standardy mezinárodního práva ve snaze předejít ublížení nezapojených lidí. Budeme v tom pokračovat po celou dobu naší cesty k vítězství,“ dodal předseda vlády.

Šéf opozice Jair Lapid vyzval k okamžitému odvolání ministra Elijahua, jehož výroky má za „děsivé a šílené poznámky nezodpovědného ministra“. „Urazil rodiny zajatců, izraelskou společnost a poškodil naše mezinárodní postavení. Účast extremistů ve vládě ohrožuje nás a úspěch válečných cílů,“ řekl Lapid. Deník ToI připomíná, že strana Židovská síla není členem válečného kabinetu, který rozhoduje o aktuálních krocích izraelské armády (IDF).

Izrael na válku vynaloží v přepočtu přes bilion korun

Hospodářský deník Calcalist s odvoláním na izraelské ministerstvo financí v neděli napsal, že válka s Hamásem bude Izrael stát dvě stě miliard šekelů. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že konflikt bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.

Prognóza počítá s tím, že se do konfliktu nezapojí libanonské militantní hnutí Hizballáh, Írán nebo Jemen. Dále zohledňuje, že 350 tisíc povolaných rezervistů se brzy vrátí do práce. Resort podle Calcalistu odhad považuje za „optimistický“. Pro srovnání list připomněl, že pandemie covidu-19 státní pokladnu stála 160 miliard šekelů.

Hospodářský deník také rozvedl, že polovinu z financí budou tvořit výdaje na obranu, které dosahují přibližně jedné miliardy šekelů (5,7 miliardy korun) denně. Dalších čtyřicet až šedesát miliard šekelů tvoří ušlé příjmy, sedmnáct až dvacet miliard kompenzace podnikům a deset až dvacet miliard šekelů finance na obnovu.

Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu
Zdroj: Reuters

Izraelský ministr financí Becalel Smotrič dříve uvedl, že vláda připravuje balíček ekonomické pomoci pro osoby postižené palestinskými útoky, který bude „větší a rozsáhlejší“ než během pandemie. Premiér Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že stát je odhodlán pomoci všem postiženým.

Ratingová agentura S&P Global v souvislosti s konfliktem snížila výhled ratingu Izraele ze stabilního na negativní. Agentury Moody's a Fitch zařadily izraelské ratingy k revizi pro případné snížení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 35 mminutami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 2 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 3 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 4 hhodinami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 11 hhodinami
Načítání...