Izraelský premiér Bennett se překvapivě dohodl na rozpuštění Knesetu. Do nových voleb povede vládu Lapid

Nahrávám video

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Izraelský kabinet vznikl před rokem, je složený z osmi různorodých stran a má v poslední době velké problémy. Přišel o většinu v parlamentu, protože mu vypovědělo spolupráci několik členů vládních stran včetně Bennettovy.

V pondělí vláda přesto ustála v parlamentu dvě hlasování o nedůvěře, oznámil list The Jerusalem Post. Bennett a Lapid však ve společném prohlášení uvedli, že „vyčerpali všechny možnosti, jak koalici stabilizovat“.

Večer pak Bennett řekl, že rozhodnutí o rozpuštění parlamentu je správné, že se budou konat volby a že střídání na postu premiéra bude ukázněné. „Nebylo to snadné, ale udělali jsme pro stát Izrael správné rozhodnutí,“ řekl. Deník Haaretz napsal, že Bennett uvažuje, že z politiky odejde.

Lapid uvedl, že nebude s řešením problémů Izraele čekat na nové volby. „Musíme řešit životní náklady, bránit se Íránu, Hamásu a Hizballáhu a postavit se silám, které mohou z Izraele učinit nedemokratickou zem,“ řekl.

V červenci má Izrael navštívit americký prezident Joe Biden a podle The Jerusalem Post se návštěva bude konat navzdory situaci vlády, Bidena jako premiér přivítá Lapid.

Mnozí zůstali šokováni

Podle médií rozhodnutí zaskočilo většinu poslanců i ministrů, protože o něm předem nebyli informováni. Ministr obrany Benny Gantz řekl, že se domnívá, že vláda pracovala dobře a že je ostudné vláčet Izraelce znovu k volbám. Ty minulé se konaly loni v březnu.

„Dnes večer bohužel uzavíráme kapitolu o vládě změny. O vládě, která za rok své činnosti udělala hodně pro izraelskou společnost, její bezpečnost a odolnost,“ napsal v pondělí na Twitter Gantz.

„Když ta vláda vznikla, tak to bylo spíše překvapení. V tu chvíli se vůbec nevylučovalo, že v řádu měsíců padne. Potom přišla podzimní politická sezona a té vládě se podařilo prosadit státní rozpočet na stávající rok i současný a najednou to byla vláda, která se opravdu ujala vládnutí. Na podzim 2021 a předjaří 2022 to vypadalo, že lidé si na tu vládu zvykli, na to, že její životnost se nebude počítat v měsících, ale spíše v letech. V tomto ohledu vývoj posledních týdnů byl minimálně pro část izraelské politické scény a veřejnosti nečekaný,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Netanjahu má možná šanci

The Jerusalem Post upozornil, že existuje ještě možnost, že šéf opozice a bývalý premiér Benjamin Netanjahu sestaví vládu i za současného složení parlamentu. Museli by se k němu ale připojit některé ze stran, které jsou součástí Bennettova kabinetu.

K rozhodnutí Bennetta a Lapida šéf opozice řekl, že je to dobrá zpráva pro miliony izraelských občanů. „Po roce odhodlaného boje opozice v Knesetu a velkého utrpení izraelské veřejnosti je každému zřejmé, že skončila nejhorší vláda izraelské historie. Vláda, jež byla závislá na podporovatelích terorismu, která přestala zajišťovat bezpečnost izraelským občanům, nebývale zvýšila životní náklady, zavedla zbytečné daně, ohrozila židovský charakter našeho státu, tato vláda odchází domů,“ řekl Netanjahu.

Bennett už minulý týden připustil, že vládě hrozí rozpad. Podle původní koaliční smlouvy ho měl Lapid vystřídat v jejím čele po dvou letech.

Těm, kdo vládě v posledních týdnech odepřeli podporu, vadí například to, že součástí kabinetu je i arabská strana, která brzdí rozhodování o tématech, která jsou pro Židy důležitá, třeba o židovských osadách.

Původně se Bennettova vláda ve 120členném Knesetu opírala o 61 poslanců, nyní jich má o tři méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 1 hhodinou

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 1 hhodinou

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 4 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 4 hhodinami

Evropský pohled