Izraelský premiér Bennett se překvapivě dohodl na rozpuštění Knesetu. Do nových voleb povede vládu Lapid

Nahrávám video

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Izraelský kabinet vznikl před rokem, je složený z osmi různorodých stran a má v poslední době velké problémy. Přišel o většinu v parlamentu, protože mu vypovědělo spolupráci několik členů vládních stran včetně Bennettovy.

V pondělí vláda přesto ustála v parlamentu dvě hlasování o nedůvěře, oznámil list The Jerusalem Post. Bennett a Lapid však ve společném prohlášení uvedli, že „vyčerpali všechny možnosti, jak koalici stabilizovat“.

Večer pak Bennett řekl, že rozhodnutí o rozpuštění parlamentu je správné, že se budou konat volby a že střídání na postu premiéra bude ukázněné. „Nebylo to snadné, ale udělali jsme pro stát Izrael správné rozhodnutí,“ řekl. Deník Haaretz napsal, že Bennett uvažuje, že z politiky odejde.

Lapid uvedl, že nebude s řešením problémů Izraele čekat na nové volby. „Musíme řešit životní náklady, bránit se Íránu, Hamásu a Hizballáhu a postavit se silám, které mohou z Izraele učinit nedemokratickou zem,“ řekl.

V červenci má Izrael navštívit americký prezident Joe Biden a podle The Jerusalem Post se návštěva bude konat navzdory situaci vlády, Bidena jako premiér přivítá Lapid.

Mnozí zůstali šokováni

Podle médií rozhodnutí zaskočilo většinu poslanců i ministrů, protože o něm předem nebyli informováni. Ministr obrany Benny Gantz řekl, že se domnívá, že vláda pracovala dobře a že je ostudné vláčet Izraelce znovu k volbám. Ty minulé se konaly loni v březnu.

„Dnes večer bohužel uzavíráme kapitolu o vládě změny. O vládě, která za rok své činnosti udělala hodně pro izraelskou společnost, její bezpečnost a odolnost,“ napsal v pondělí na Twitter Gantz.

„Když ta vláda vznikla, tak to bylo spíše překvapení. V tu chvíli se vůbec nevylučovalo, že v řádu měsíců padne. Potom přišla podzimní politická sezona a té vládě se podařilo prosadit státní rozpočet na stávající rok i současný a najednou to byla vláda, která se opravdu ujala vládnutí. Na podzim 2021 a předjaří 2022 to vypadalo, že lidé si na tu vládu zvykli, na to, že její životnost se nebude počítat v měsících, ale spíše v letech. V tomto ohledu vývoj posledních týdnů byl minimálně pro část izraelské politické scény a veřejnosti nečekaný,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Netanjahu má možná šanci

The Jerusalem Post upozornil, že existuje ještě možnost, že šéf opozice a bývalý premiér Benjamin Netanjahu sestaví vládu i za současného složení parlamentu. Museli by se k němu ale připojit některé ze stran, které jsou součástí Bennettova kabinetu.

K rozhodnutí Bennetta a Lapida šéf opozice řekl, že je to dobrá zpráva pro miliony izraelských občanů. „Po roce odhodlaného boje opozice v Knesetu a velkého utrpení izraelské veřejnosti je každému zřejmé, že skončila nejhorší vláda izraelské historie. Vláda, jež byla závislá na podporovatelích terorismu, která přestala zajišťovat bezpečnost izraelským občanům, nebývale zvýšila životní náklady, zavedla zbytečné daně, ohrozila židovský charakter našeho státu, tato vláda odchází domů,“ řekl Netanjahu.

Bennett už minulý týden připustil, že vládě hrozí rozpad. Podle původní koaliční smlouvy ho měl Lapid vystřídat v jejím čele po dvou letech.

Těm, kdo vládě v posledních týdnech odepřeli podporu, vadí například to, že součástí kabinetu je i arabská strana, která brzdí rozhodování o tématech, která jsou pro Židy důležitá, třeba o židovských osadách.

Původně se Bennettova vláda ve 120členném Knesetu opírala o 61 poslanců, nyní jich má o tři méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 16 mminutami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 4 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoManévrů na Slovensku se zúčastní prapor z Tábora

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.
před 6 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...