Izraelský premiér Bennett se překvapivě dohodl na rozpuštění Knesetu. Do nových voleb povede vládu Lapid

Nahrávám video

Izrael čekají páté volby za poslední čtyři roky. Premiér Naftali Bennett se dohodl se svým koaličním partnerem ministrem zahraničí Jairem Lapidem na rozpuštění Knesetu. Volby by se měly uskutečnit v říjnu. Do té doby povede vládu Lapid. První kabinet po dvanáctiletém vládnutí Benjamina Netanjahua vznikl teprve před rokem. Jde o nejrozmanitější koalici v historii Izraele, v které má své zastoupení poprvé v dějinách i arabská menšina.

Izraelský kabinet vznikl před rokem, je složený z osmi různorodých stran a má v poslední době velké problémy. Přišel o většinu v parlamentu, protože mu vypovědělo spolupráci několik členů vládních stran včetně Bennettovy.

V pondělí vláda přesto ustála v parlamentu dvě hlasování o nedůvěře, oznámil list The Jerusalem Post. Bennett a Lapid však ve společném prohlášení uvedli, že „vyčerpali všechny možnosti, jak koalici stabilizovat“.

Večer pak Bennett řekl, že rozhodnutí o rozpuštění parlamentu je správné, že se budou konat volby a že střídání na postu premiéra bude ukázněné. „Nebylo to snadné, ale udělali jsme pro stát Izrael správné rozhodnutí,“ řekl. Deník Haaretz napsal, že Bennett uvažuje, že z politiky odejde.

Lapid uvedl, že nebude s řešením problémů Izraele čekat na nové volby. „Musíme řešit životní náklady, bránit se Íránu, Hamásu a Hizballáhu a postavit se silám, které mohou z Izraele učinit nedemokratickou zem,“ řekl.

V červenci má Izrael navštívit americký prezident Joe Biden a podle The Jerusalem Post se návštěva bude konat navzdory situaci vlády, Bidena jako premiér přivítá Lapid.

Mnozí zůstali šokováni

Podle médií rozhodnutí zaskočilo většinu poslanců i ministrů, protože o něm předem nebyli informováni. Ministr obrany Benny Gantz řekl, že se domnívá, že vláda pracovala dobře a že je ostudné vláčet Izraelce znovu k volbám. Ty minulé se konaly loni v březnu.

„Dnes večer bohužel uzavíráme kapitolu o vládě změny. O vládě, která za rok své činnosti udělala hodně pro izraelskou společnost, její bezpečnost a odolnost,“ napsal v pondělí na Twitter Gantz.

„Když ta vláda vznikla, tak to bylo spíše překvapení. V tu chvíli se vůbec nevylučovalo, že v řádu měsíců padne. Potom přišla podzimní politická sezona a té vládě se podařilo prosadit státní rozpočet na stávající rok i současný a najednou to byla vláda, která se opravdu ujala vládnutí. Na podzim 2021 a předjaří 2022 to vypadalo, že lidé si na tu vládu zvykli, na to, že její životnost se nebude počítat v měsících, ale spíše v letech. V tomto ohledu vývoj posledních týdnů byl minimálně pro část izraelské politické scény a veřejnosti nečekaný,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Netanjahu má možná šanci

The Jerusalem Post upozornil, že existuje ještě možnost, že šéf opozice a bývalý premiér Benjamin Netanjahu sestaví vládu i za současného složení parlamentu. Museli by se k němu ale připojit některé ze stran, které jsou součástí Bennettova kabinetu.

K rozhodnutí Bennetta a Lapida šéf opozice řekl, že je to dobrá zpráva pro miliony izraelských občanů. „Po roce odhodlaného boje opozice v Knesetu a velkého utrpení izraelské veřejnosti je každému zřejmé, že skončila nejhorší vláda izraelské historie. Vláda, jež byla závislá na podporovatelích terorismu, která přestala zajišťovat bezpečnost izraelským občanům, nebývale zvýšila životní náklady, zavedla zbytečné daně, ohrozila židovský charakter našeho státu, tato vláda odchází domů,“ řekl Netanjahu.

Bennett už minulý týden připustil, že vládě hrozí rozpad. Podle původní koaliční smlouvy ho měl Lapid vystřídat v jejím čele po dvou letech.

Těm, kdo vládě v posledních týdnech odepřeli podporu, vadí například to, že součástí kabinetu je i arabská strana, která brzdí rozhodování o tématech, která jsou pro Židy důležitá, třeba o židovských osadách.

Původně se Bennettova vláda ve 120členném Knesetu opírala o 61 poslanců, nyní jich má o tři méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 27 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.