Izrael je zdrženlivější vůči Rusku, kvůli blízkovýchodní situaci musí myslet především na sebe, řekla Kalhousová

Nahrávám video
Irena Kalhousová byla hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.

„Myslím si, že premiér Bennett využil pozice, že Izrael má otevřené dveře jak na Ukrajinu, tak do Ruska,“ řekla Kalhousová a doplnila, že obě země mají přece i obrovskou židovskou komunitu, což byl jeden z důvodů, proč se izraelský premiér chopil vyjednávání.

Analytička zároveň upozornila, že Bennett byl od začátku velmi obezřetný a nikdy netvrdil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyřeší. „Byl si vědom toho, že jeho pozice není nijak silná. Izrael je maličká země, to není země, která má páku na Rusko nebo Ukrajinu, aby se k něčemu dohodly, tam šlo jen o to, že Izrael je schopen s oběma zeměmi mluvit,“ vysvětlila Kalhousová, že Bennett mezi zeměmi tedy fungoval spíše jako prostředník a „doručitel zpráv“ než cokoliv jiného. 

Většina Izraelců je podle analytičky na straně Ukrajiny, společností konflikt velice hýbe. S ohledem na svou historii si prý ale země nemůže dovolit nic jiného než myslet v první řadě na sebe a zaujmout tak zdrženlivý postoj vůči Rusku.

„Izrael potřebuje s Ruskem spolupracovat na vojenské bázi. Je blízkovýchodní zemí a je poměrně osamocenou zemí, samozřejmě má za sebou podporu USA, ale dojde-li k nějaké válce na Blízkém východě, tak bude bojovat sám za sebe a prostě kvůli tomu je opatrnější. Jde o to, že hlavním nepřítelem je Írán, který se snaží prostřednictvím Sýrie přibližovat k izraelským hranicím, proto Izrael potřebuje mít volnou ruku a tím, že USA ani jiná země nevstoupily do syrského konfliktu, tak tam vstoupilo Rusko jako největší velmoc mimo Blízký východ,“ vysvětlila postoj Izraele Kalhousová.

Rusové v Izraeli

Mnoho lidí v posledních letech odešlo podle Kalhousové z Ruska, protože odmítali právě Putinův režim. „V posledních dvou týdnech přišlo do Izrale výrazně více ruských Židů než ukrajinských. Ruští Židé ve velkém začínají prchat z Ruska, protože nechtějí žít v diktatuře, kterou Putin nastoluje,“ nastínila.

Také ruští oligarchové hojně zakotvují v Izraeli. „Mnoho oligarchů si pořídilo občanství po roce 2014 kvůli sankcím za okupaci Krymu, začali si hledat nějakou cestičku ven v případě, že by se ta situace zhoršila, mezi nimi je právě i Roman Abramovič,“ vysvětlila Kalhousová.

Izrael není v současnosti v lehké situaci. „Ti lidé mají právo na izraelské občanství, protože jsou Židé. V minulosti měli dveře otevřené, protože sebou přinášeli obrovské investice do firem, do univerzit, muzeí, kulturních institucí. A Izrael nemá legislativu, jak těmto lidem zabránit, aby žili v Izraeli a měli bankovní učty, ale má poměrně přísný zákon proti praní špinavých peněz,“ sdělila Kalhousová. Dodala, že je opravdu teď v Izraeli ze strany oligarchů obrovský zájem o tamní luxusní nemovitosti, protože se přes ně snaží vyvézt peníze, ale banky a firmy jsou velmi obezřetné právě kvůli sankcím Západu. 

„Izrael se sice nepřipojil k těm sankcím, ale myslím si, že se nepodaří, aby se z něj se stal jakýsi tunel pro převod těch peněz, a už víme, že to budou zřejme spíše Emiráty,“ dodala Kalhousová. Tlak Spojených států je podle ní obrovský a Izraeli by to USA neodpustily.

Plyn do Evropy?

Evropa se snaží odstřihnout od ruského plynu a díky tomu Izrael podle Kalhousové cítí obrovskou šanci, že začne vyvážet svůj plyn. „Ale je potřeba si uvědomit, že Izrael sice má plyn, ale opravdu nemá ani zlomek toho, co má Rusko,“ upřesnila. 

Izraelské dodávky plynu Evropu určitě nezachrání, myslí si Kalhousová. Zároveň ale dodala, že spíš pro Izrael bude vývoz této komodity velmi zajímavý v rámci mezinárodních vztahů. „Právě pokud by to šlo přes Turecko, tak to znamená intenzivnější partnerství mezi Izraelem a Tureckem,“ podotkla.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský vojenský letoun narušil vzdušný prostor Estonska

Estonský vzdušný prostor ve středu narušil ruský vojenský letoun Suchoj Su-30. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si proto předvolalo ruského chargé d'affaires, aby mu předalo protestní nótu. S odvoláním na resorty zahraničí a obrany to uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.
před 6 mminutami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech.
10:02Aktualizovánopřed 25 mminutami

Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 1 hhodinou

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 2 hhodinami

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 4 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 7 hhodinami
Načítání...