V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.
Izraelci popáté v krátké době volí parlament. Hrozí opakování politického patu
5 minut
Události: Volby v Izraeli
Netanjahu, který byl nejdéle sloužícím izraelským premiérem, žádá občany, aby mu dali další šanci. Je soudně stíhaný kvůli korupci, ale vinu popírá. Podle agentury AP oslovuje spíše chudší voliče, věřící a obyvatele menších měst, kteří mají tvrdý postoj k Palestincům. Expremiér strávil léto cestováním po Izraeli v upravené neprůstřelné dodávce – „Bibi busu“, ze které hovořil ke svým stoupencům.
Lapid, který se prezentuje jako hlas slušnosti a jednoty, je naproti tomu oblíbený spíše u sekulárních voličů z měst. Doufá, že jeho krátké působení v čele přechodné vlády ukázalo voličům, že zemi může vést i někdo jiný než Netanjahu.
Zpravodaj České televize v Tel Avivu David Borek upozornil, že předvolební průzkumy opět předpovídají povolební pat. „Izraelská společnost, nejenom izraelská politická scéna, je rozdělená. Už čtyřikrát v minulých třech letech vygenerovala výsledek, který nebyl přesvědčivý, možná se to stane i popáté,“ popsal.
Levice i pravice usilují o většinu 61 hlasů v Knesetu
Izraelci mají ve volební den placené volno, odevzdat svůj hlas může zhruba 6,78 milionu oprávněných voličů. Hlasovat mohou od 07:00 (06:00 SEČ) v přibližně 12 tisících volebních místností, které se uzavřou ve 22:00 (21:00 SEČ). První výsledky se čekají o hodinu později.
Do Knesetu o 120 křeslech se dostane každá strana, která získá více než 3,25 procenta hlasů. Malé strany, jež tuto hranice překonají, se tak mohou ocitnout v silné pozici při vytváření budoucí vládní koalice. Podle odhadů by přitom v parlamentu mohli usednout zástupci více než deseti stran.
12 minut
Zpravodaj ČT David Borek o pátých předčasných parlamentních volbách v Izraeli
Netanjahu se netají, že by byl ochotný jít do vlády s ultranacionalistickou stranou Náboženský sionismus. Její představitelé například kritizují způsob jmenování soudců či fungování Nejvyššího soudu, který v Izraeli dohlíží na dodržování ústavy. Jeho pravomoci chtějí omezit na úkor parlamentu. „Hrozí kolize mezi exekutivní a legislativní mocí a mocí soudní, což může být velice špatně přijímáno v Izraeli, ale i v zahraničí,“ řekl Borek.
Předseda uskupení navíc usiluje o post ministra obrany, který mimo jiné povoluje i výstavbu osad na okupovaném Západním břehu, jež většina mezinárodního společenství považuje za ilegální.
Borek upozornil, že pokud Netanjahu a další pravicové strany nezískají většinu 61 hlasů v parlamentu, bude i nadále na pozici premiéra pokračovat současný předseda vlády Lapid. „Vládnutí v demisi se stalo v Izraeli do jisté míry normou. Není to tak, že by vládnutí v demisi stát úplně destabilizovalo,“ dodal Borek.
