V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.
Izraelci popáté v krátké době volí parlament. Hrozí opakování politického patu
Události: Volby v Izraeli (zdroj: ČT24)
Netanjahu, který byl nejdéle sloužícím izraelským premiérem, žádá občany, aby mu dali další šanci. Je soudně stíhaný kvůli korupci, ale vinu popírá. Podle agentury AP oslovuje spíše chudší voliče, věřící a obyvatele menších měst, kteří mají tvrdý postoj k Palestincům. Expremiér strávil léto cestováním po Izraeli v upravené neprůstřelné dodávce – „Bibi busu“, ze které hovořil ke svým stoupencům.
Lapid, který se prezentuje jako hlas slušnosti a jednoty, je naproti tomu oblíbený spíše u sekulárních voličů z měst. Doufá, že jeho krátké působení v čele přechodné vlády ukázalo voličům, že zemi může vést i někdo jiný než Netanjahu.
Zpravodaj České televize v Tel Avivu David Borek upozornil, že předvolební průzkumy opět předpovídají povolební pat. „Izraelská společnost, nejenom izraelská politická scéna, je rozdělená. Už čtyřikrát v minulých třech letech vygenerovala výsledek, který nebyl přesvědčivý, možná se to stane i popáté,“ popsal.
Levice i pravice usilují o většinu 61 hlasů v Knesetu
Izraelci mají ve volební den placené volno, odevzdat svůj hlas může zhruba 6,78 milionu oprávněných voličů. Hlasovat mohou od 07:00 (06:00 SEČ) v přibližně 12 tisících volebních místností, které se uzavřou ve 22:00 (21:00 SEČ). První výsledky se čekají o hodinu později.
Do Knesetu o 120 křeslech se dostane každá strana, která získá více než 3,25 procenta hlasů. Malé strany, jež tuto hranice překonají, se tak mohou ocitnout v silné pozici při vytváření budoucí vládní koalice. Podle odhadů by přitom v parlamentu mohli usednout zástupci více než deseti stran.
Zpravodaj ČT David Borek o pátých předčasných parlamentních volbách v Izraeli (zdroj: ČT24)
Netanjahu se netají, že by byl ochotný jít do vlády s ultranacionalistickou stranou Náboženský sionismus. Její představitelé například kritizují způsob jmenování soudců či fungování Nejvyššího soudu, který v Izraeli dohlíží na dodržování ústavy. Jeho pravomoci chtějí omezit na úkor parlamentu. „Hrozí kolize mezi exekutivní a legislativní mocí a mocí soudní, což může být velice špatně přijímáno v Izraeli, ale i v zahraničí,“ řekl Borek.
Předseda uskupení navíc usiluje o post ministra obrany, který mimo jiné povoluje i výstavbu osad na okupovaném Západním břehu, jež většina mezinárodního společenství považuje za ilegální.
Borek upozornil, že pokud Netanjahu a další pravicové strany nezískají většinu 61 hlasů v parlamentu, bude i nadále na pozici premiéra pokračovat současný předseda vlády Lapid. „Vládnutí v demisi se stalo v Izraeli do jisté míry normou. Není to tak, že by vládnutí v demisi stát úplně destabilizovalo,“ dodal Borek.