Biden vyzval Izrael ke zrušení justiční reformy. Nejsme hvězdička na vaší vlajce, zní z Jeruzaléma

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. V Izraeli jeho slova vyvolala negativní reakci.

Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází „od nejlepších přátel“. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek k tomu řekl, že v Izraeli byly i silnější reakce než ta od Netanjahua, která je považována za standardní. 

Například krajně pravicový ministr národní bezpečnosti a premiérův blízký spojenec Itamar Ben Gvir v rozhovoru s izraelským vojenským rozhlasem prohlásil, že „Izrael není další hvězdičkou na americké vlajce“ a prezident USA by tohle měl chápat. Ještě ostřejší reakce na Bidenův komentář měli někteří další členové Netanjahuovy koalice.

Lídr opozice Jair Lapid naopak napsal, že Izrael byl po desítky let nejbližším spojencem USA, ale „nejradikálnější vláda v dějinách země to zkazila za tři měsíce“.

14 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Borek k dopadům politické krize v Izraeli
Zdroj: ČT24

Vztahy USA a Izraele  se proměňují

Veřejná výměna názorů mezi Bidenem a Netanjahuem představuje poměrně vzácný projev nesouhlasu mezi blízkými spojenci. Podle agentury AP signalizuje, že mezi USA a Izraelem roste napětí kvůli kontroverzní soudní reformě, jejíž prosazování izraelský premiér po masových demonstracích v pondělí o několik týdnů odložil.

Reforma, která by vládní koalici poskytla kontrolu nad jmenováním soudců nejvyššího soudu a umožnila přehlasovat soudní rozhodnutí prostou parlamentní většinou, vyvolává v Izraeli masové protesty již od ledna.

Bílý dům v reakci na to původně uvedl, že Netanjahu by měl v této otázce hledat kompromis. „Doufám, že od ní upustí,“ řekl nyní k justiční reformě Biden. „Doufejme, že premiér bude jednat tak, aby se mohl pokusit o nějaký skutečný kompromis. Ale to se teprve uvidí,“ poznamenal americký prezident. 

Američtí Židé a Izrael se odcizují, soudí Borek

Netanjahu uvedl, že Izrael je suverénní země, která se rozhoduje z vůle svého lidu, a nikoli na základě tlaků ze zahraničí, včetně těch nejlepších přátel. Izraelská vláda podle něj usiluje o provedení reforem „prostřednictvím širokého konsensu“.

„Znám prezidenta Bidena více než 40 let a oceňuji jeho dlouhodobý závazek vůči Izraeli,“ uvedl také Netanjahu a dodal, že izraelsko-americké spojenectví je neotřesitelné a „vždy překoná občasné neshody“. 

I bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby se snažil neshody mezi státníky zlehčit. Bidenovy komentáře k justiční reformě jsou podle něj „konzistentní“. Odmítl rovněž, že by vyjádření způsobila napětí „v neotřesitelném vztahu“. „Skvělá věc na velkém přátelství je, že k sobě můžete být takto upřímní,“ dodal Kirby.

Podle listu The Times of Israel Biden během telefonátů Netanjahua již několikrát vyzval, aby spornou reformu zastavil. „Jak říká prezident veřejně i soukromě posledních šest týdnů, jsme znepokojeni nedávným vývojem v Izraeli a vyzýváme k nalezení kompromisu,“ citoval list jeden ze svých amerických zdrojů.

Izrael se podle všeho nyní snaží zjistit, proč přišla od Bidena tak ostrá slova i poté, co Netanjahu projednávání reformy odložil. Jak k tomu nicméně uvedla izraelská televize Channel 12, podle diplomatických zdrojů je důvod jasný. Bidenovu administrativu pobouřilo i Netanjahuovo odvolání ministra obrany Joava Galanta a následná dohoda, která umožní ministrovi Itamaru Ben Gvirovi zřídit národní gardu, která je považována za soukromou milici.

Borek v této souvislosti zmínil nepotvrzené informace z Likudu, že Netanjahu čeká na střídání v Bílém domě (Biden končí v lednu 2025) a vztahy s Joem Bidenem už nebude řešit. Zpravodaj připomněl i tenze mezi Izraelem a USA za vlády prezidenta Baracka Obamy. Vztahy se pak s nástupem Donalda Trumpa zlepšily a nyní se zase zhoršily.

Borek však také upozornil na postupné, dlouhodobější odcizování mezi americkými Židy a Izraelem, což může být pro Tel Aviv nebezpečné. Ta první komunita míří doleva, stydí se za slova, jako je „národ,“ „armáda“ či „síla,“ zatímco Izrael naopak tato slova začíná akcentovat, zmínil zpravodaj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 4 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 5 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 7 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 9 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 10 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 11 hhodinami
Načítání...