Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Vládu při čtvrtečním hlasování podpořilo 63 z celkem 120 poslanců, informovala agentura Reuters. Nový Netanjahuův kabinet je podle agentury AFP nejpravicovější v dějinách země. Netanjahuovi blahopřáli mimo jiné prezident USA Joe Biden a ruský vládce Vladimir Putin.
Netanjahuova vláda získala důvěru Knesetu. Chce zajistit vojenskou převahu Izraele v regionu
Hlasování o důvěře následovalo po vystoupení Netanjahua, který parlamentu představil program a složení svého kabinetu, po projevu končícího premiéra Jaira Lapida, který odchází do opozice, a po vyjádření zástupců jednotlivých frakcí.
Netanjahu mimo jiné oznámil jmenování bývalého ministra zpravodajských služeb Eliho Cohena do čela ministerstva zahraničních věcí. Joav Galant, vysoký důstojník a bývalý vojenský poradce premiéra Ariela Šarona, se stane ministrem obrany. Oba jsou členy strany Likud. Novým ministrem financí bude šéf strany Náboženský sionismus (RZ) Becalel Smotrič.
Spolu s Netanjahuovým Likudem a tříčlennou koalicí kolem strany Náboženský sionismus jsou členem nového kabinetu také dvě ultraortodoxní uskupení - Šas Arjeho Deriho a Jednotný judaismus tóry Jicchaka Goldknopfa.
Úkolem vlády bude „zmařit snahy Íránu o vybudování jaderného arzenálu, zajistit vojenskou převahu Izraele v regionu a zároveň rozšířit okruh míru“ s arabskými zeměmi, řekl Netanjahu v parlamentu.
Po Netanjahuově projevu promluvil končící premiér Lapid. Prohlásil, že nové vládě zemi předává „ve skvělé kondici, se silnou ekonomikou, s posílenými obrannými schopnostmi a silným odstrašením a s jedním z dosud nejlepších postavení ve světě“.
„Pokuste se to nezničit. Brzy se vrátíme,“ vzkázal nové vládě předseda centristické strany Ješ atid (Budoucnost existuje).
Kneset si rovněž do svého čela zvolil nového předsedu. Stal se jím bývalý ministr veřejné bezpečnosti Amir Ohana, který je prvním otevřeně homosexuálním politikem v této funkci.
Blahopřáli Biden i Putin
Americký prezident Joe Biden v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, uvedl, že se na spolupráci s „přítelem“ Netanjahuem těší. Řešit s ním chce například „hrozby ze strany Íránu“. Zopakoval také, že Spojené státy pod jeho vedením budou dále usilovat o dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V narážce na chystané rozšiřování židovských osad na Západním břehu, které Palestinci i většina mezinárodního společenství považují za nelegální, Biden uvedl, že USA „budou vystupovat proti politikám, které ohrožují životaschopnost (dvoustátního řešení) nebo jsou v rozporu s našimi společnými zájmy a hodnotami“.
K návratu do čela izraelské vlády pogratuloval Netanjahuovi v telegramu zveřejněném Kremlem také Vladimir Putin, který zároveň vyjádřil přání posílit spolupráci s Izraelem. O Izraeli se spekuluje jako o možném prostředníkovi mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Židovský stát poskytl Kyjevu humanitární pomoc a vybavení, jako jsou helmy či ochranné vesty, nevyhověl však jeho žádostem o technologie protivzdušné obrany. Patrně se tak rozhodl ze strategických důvodů, jelikož chce pokračovat v operacích v Sýrii, jejichž cílem je zabránit zakořenění íránských sil v blízkosti Izraele. V této věci se přitom vojensky musí koordinovat s Ruskem, které kontroluje velkou část syrského vzdušného prostoru.
