Šéf turecké diplomacie po patnácti letech navštívil Izrael, země chtějí rozšířit ekonomickou spolupráci

Nahrávám video

Ministři zahraničí Izraele a Turecka vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po patnácti letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.

„Cílem je navázat a rozšířit hospodářskou a občanskou spolupráci mezi našimi zeměmi,“ uvedl izraelský ministr zahraničí Jair Lapid po boku Çavuşoglua v Jeruzalémě. Dodal, že úředníci začnou pracovat na nové dohodě o civilním letectví.

„Věříme, že normalizace našich vztahů bude mít pozitivní dopad i na mírové řešení (izraelsko-palestinského) konfliktu. Turecko je připraveno převzít odpovědnost a pokračovat v úsilí o dialog,“ uvedl turecký ministr. Později má v plánu navštívit mešitu al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu a dějištěm opakovaných střetů mezi Palestinci a izraelskou policií. Çavuşoglu poznamenal, že o této záležitosti jednal s Lapidem.

Nahrávám video

Náprava napjatých vztahů

Izrael a Turecko pracují na nápravě svých dlouho napjatých vztahů. V roce 2010 obě země recipročně stáhly své velvyslance. Stalo se tak poté, co Izraelci zastavili na moři flotilu, která chtěla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy na protest proti izraelské blokádě tohoto území. Flotila vyplula z Turecka a zásah proti ní se soustředil na největší z plavidel, tureckou loď Mavi Marmara. O život tehdy přišlo devět tureckých aktivistů.

Vztahy se pak postupně zlepšovaly, ale opět se zhoršily v roce 2018, kdy obě země znovu stáhly své velvyslance. Turecko tak učinilo v souvislosti s přesunem amerického velvyslanectví do Jeruzaléma a s palbou izraelských sil na palestinské demonstranty v Pásmu Gazy.

Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci, zprostředkované USA a zaměřené na zřízení nezávislého palestinského státu ve východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, se zhroutily v roce 2014. Od té doby na vážná jednání nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 44 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...