Nová izraelská vláda vyhlíží schválení v Knesetu, šéf tajné služby varoval před násilím

9 minut
Studio ČT24: David Borek o sestavování vládní koalice v Izraeli
Zdroj: ČT24

V Izraeli se komplikuje tvorba široké vládní koalice, která chce od moci odstavit dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua. Zatímco se v Knesetu odkládá hlasování zákonodárců o vyslovení důvěry seskupení osmi stran, šéf tajné služby varoval před násilím spojeným se sestavováním koalice. Stupňují se také demonstrace stoupenců stávajícího kabinetu, kteří chtějí přesvědčit pravicové poslance, aby novou koalici nepodpořili.

Premiér Netanjahu prohlásil v poslaneckém klubu nejsilnější izraelské strany Likud, ve které působí jako předseda, že opozice chce mezi něho a jeho partaj vrazit klín. Podle šéfa vlády hodlá opozice učinit Likud neakceschopným, aby postrádal svého lídra.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka ovšem Netanjahu v projevu lehce naznačil, že by odešel z čela vlády i Likudu, pokud by to pozici strany pomohlo. „V Izraeli se řeší, zda by to nebyla jeho krabička poslední záchrany, že by odstoupil z funkce a vyzval dvě pravicové strany Nová naděje a Jamina k návratu ke společnému stolu,“ uvedl novinář.

Obě zmíněné strany totiž dlouhodobě prohlašují, že dokud bude Netanjahu v čele, myšlenka společné vlády nepřichází v úvahu. Premiérovo prohlášení považují za trik s tím, že „takto pozdě nehodlají měnit své plány“.

Křehké spojenectví osmičlenné koalice

Šéf strany Jamina Naftali Bennett, který má v koalici osmi stran zastávat funkci premiéra, zopakoval, že trvá na jejím sestavení, přestože ideologicky nedává příliš smysl. Zároveň vyzval Netanjahua, aby dal „pokoj Izraeli a nepraktikoval politiku spálené země“. „Úzkostlivě se snaží, aby se jeho koalice nerozpadla a názorově nerozštěpila,“ řekl Borek. 

Bennett chce také s lídrem strany Ješ Atid Jairem Lapidem urychlit hlasování Knesetu o vyslovení důvěry koalici. „V pondělí se schází parlament, od oficiálního přednesení záměru koalice bude v Knesetu zahájen proces hlasování. V Izraeli platí sedmidenní lhůta a vypadá to, že se bude konat přesně za sedm dní. Zájmem nové možné vlády je to hlasování maximálně urychlit, aby se nerozklížila, než vznikne,“ podotkl zpravodaj.

Spolupráce opozičních stran totiž podle něho stojí především na společném úsilí odstranit Netanjahua z čela vlády. Partaje se jinak rozcházejí v mnoha názorech, protože zastupují proudy od radikální levice po krajní pravici.

„Koaliční smlouva zatím není, při jejím sepisování je ale v jejich největším zájmu být co nejméně explicitní a detailní. Na čemkoliv by se její tvůrci příliš rozepsali, tak by hrozilo, že by se členové vlády začali hádat. Osm stran bude velice těžko hledat dohodu,“ dodal Borek. Likud oproti tomu vyznává taktiku maximálního zdržování hlasování o důvěře a doufá, že se do té doby odtrhne několik poslanců od koalice a ta kvůli tomu nevznikne. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...