V Izraeli se rýsuje vláda bez Netanjahua, podpoří ji pravicová strana Jamina

Lídr izraelské krajně pravicové strany Jamina Naftali Bennett podpoří opoziční návrh na vytvoření vlády, ve které po dvanácti letech už nebude premiérem Benjamin Netanjahu. Bennettovo oznámení označují tiskové agentury za klíčový krok pro vytvoření kabinetu. Netanjahu vzápětí svého někdejšího spojence Bennetta obvinil ze zrady izraelské pravice.

Koaliční vládu se teď snaží sestavit opoziční lídr Jair Lapid, šéf strany Ješ Atid. Prezident Reuven Rivlin ho tímto úkolem pověřil, když se nepodařilo po březnových volbách sestavit vládní koalici Netanjahuovi. Lapid má čas na dohodu do středy 2. června.

„Oznamuji dnes, že mám v úmyslu ze všech sil pracovat na vytvoření vlády jednoty s Jairem Lapidem, předsedou (strany) Ješ Atid,“ uvedl Bennet v neděli ve svém televizním prohlášení. „Buď budou páté volby, nebo vláda jednoty,“ dodal šéf strany, která je podle BBC klíčová pro vytvoření nového koaličního kabinetu.

K sestavení vlády tyto strany potřebují hlasy dalších politických uskupení, včetně minimálně tiché podpory strany izraelských Arabů. Bennettovo rozhodnutí umožňuje Lapidovi vytvořit koaliční vládu složenou z pravicových, středových a levicových stran.

Server BBC News uvedl, že tyto strany mají málo společného politicky, ale sjednocuje je touha ukončit éru premiéra Benjamina Netanjahua. Ten je nejdéle sloužícím izraelským premiérem, je ale také souzen za korupci.

Možný konec vlády Netanjahua

Pokud Bennett, Lapid a další partneři skutečně uzavřou koaliční dohodu, ukončí přinejmenším na nějakou dobu dlouhou vládu Benjamina Netanjahua, který je nejdominantnější postavou izraelské politiky v posledních 30 letech. Netanjahu zastává premiérský úřad posledních 12 let a ve funkci ministerského předsedy působil i ve druhé polovině 90. let.

V televizním vystoupení v neděli Netanjahu svého někdejšího spojence Bennetta obvinil ze zrady izraelské pravice a vyzval nacionalistické politiky, aby se nepřidávali k podle něj levicové vládě. „Taková vláda je rizikem pro bezpečnost Izraele a je i rizikem pro budoucnost státu,“ řekl premiér. Vytvoření pravicové vlády je podle něj stále možné.

Očekává se, že na základě dohody by se Bennett s Lapidem vystřídali na pozici premiéra, každý by mohl vést zemi dva roky. Jako první by se do čela izraelské vlády postavil Bennett. Pokud Lapid ve vytvoření vlády nebude úspěšný, bude mít parlament 21 dní na výběr premiéra ze svých členů. Nepodaří-li se to ani poslancům, budou se muset konat nové volby. Ty by tak byly už pátými parlamentními volbami v Izraeli za dva a půl roku.

Předčasné volby se v Izraeli konaly v březnu, nepřinesly ale výsledek, který by kterémukoli z politiků umožnil sestavit většinový kabinet. Netanjahuova strana Likud získala nejvíce mandátů, strana Ješ Atid skončila druhá. Prezident Rivlin dal na začátku dubna první šanci na sestavení vlády Netanjahuovi, který ale ve vytvoření kabinetu v daném termínu neuspěl. Jako druhý dostal šanci Lapid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...