Izrael může uzavřít dohodu se Sýrií i Libanonem, řekl Netanjahu v OSN

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Netanjahu v projevu prohlásil, že Izrael zdevastoval íránský jaderný a balistický program, tvrdě udeřil na jemenské povstalce a libanonské teroristické hnutí Hizballáh a zničil většinu teroristické organizace Hamás v Pásmu Gazy, ale že ještě musí zlikvidovat zbytky Hamásu ve městě Gaza. „Složte zbraně, okamžitě propusťte rukojmí,“ oslovil Netanjahu Hamás. „Pokud to uděláte, budete žít, pokud ne, Izrael vás dostane,“ dodal.

Izraelský premiér uvedl, že věří v dohodu se Sýrií, která zaručí svrchovanost jejího území a zajistí bezpečnost židovského státu. I mír s Libanonem, kde Izrael vede boj proti militantnímu hnutí Hizballáh, je podle Netanjahua možný.

„Naše vítězství (nad Hamásem) by vedlo k výraznému rozšíření historických Abrahámovských dohod, které (americký) prezident (Donald) Trump zprostředkoval mezi mnou a arabskými vůdci před pěti lety,“ řekl Netanjahu. Odkazoval tak na dohody, jímž se říká Abrahámovské podle biblického patriarchy Abraháma uctívaného židy i muslimy a které uzavřel Jeruzalém za první Trumpovy vlády se Spojenými arabskými emiráty (SAE), Bahrajnem a Marokem.

Netanjahu v OSN také tvrdil, že Izrael a USA zdevastovaly íránský jaderný a balistický program. „S prezidentem Trumpem jsme slíbili, že zabráníme Íránu ve vývoji jaderných zbraní, a tento slib jsme splnili,“ prohlásil Netanjahu, jehož země zřejmě jaderné zbraně má, ačkoliv to nikdy nepřiznala. Rovněž vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu; hlasovat o tom má Rada v pátek. Teherán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, ale obohacuje uran vysoko nad úroveň potřebnou pro civilní využití.

Netanjahu promluvil k rukojmím

Netanjahu v projevu před Valným shromážděním OSN také poznamenal, že se rozhodl promluvit i přímo ke zbývajícím rukojmím v Pásmu Gazy, u jehož hranic izraelská armáda rozmístila ampliony, z nichž projev vysílala. Netanjahu v projevu doplnil, že se armádě podařilo také napojit na telefony obyvatel Pásma Gazy, včetně příslušníků Hamásu, aby z nich odvysílala projev.

„Nebudeme mít klid, dokud vás nepřivedeme domů,“ vzkázal Netanjahu rukojmím, která oslovil v hebrejštině. Zároveň upozornil, že v publiku jsou i rodiny zajatých. Palestinské ozbrojené skupiny drží podle něj v Pásmu Gazy ještě 48 rukojmí, z nichž už jen asi dvacet je naživu.

Netanjahu poznamenal, že Izrael poslední dva roky musí vést válku na sedmi frontách, zatímco čelí kritice ze strany mezinárodního společenství. Poděkoval však americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za pomoc s útokem na íránské jaderné provozy letos v červnu. Řekl také, že zatímco mnoho světových státníků židovský stát veřejně kritizuje, tak za zavřenými dveřmi mu děkuje.

Premiér odmítl, že by Izrael páchal genocidu

Obvinění, že Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu, Netanjahu ostře odmítl. V této souvislosti položil publiku řečnickou otázku, zda by země, která má úmysl páchat genocidu, varovala civilisty před svými údery, připomněl, že židovský stát pomocí letáků a textových zpráv vyzývá před údery civilisty v Gaze k evakuaci.

Hamás naopak podle izraelského premiéra dělá z civilistů lidské štíty tím, že si zřizuje základny v „mešitách, školách, nemocnicích a bytových domech“. V této souvislosti premiér také uvedl, že Hamás „často pod pohrůžkou zastřelení“ nutí civilisty zůstat v nebezpečných oblastech.

Kromě toho Netanjahu také odmítl obvinění, že se židovský stát snaží civilisty v Pásmu Gazy vyhladovět, a naopak uvedl, že se je snaží nakrmit a že Hamás humanitární pomoc krade. Podobně se také publika tázal, kdo provolává smrt Spojeným státům, zda Írán, Hamás, Hizballáh, jemenští hútíové, nebo všichni zmínění. Dodal, že poslední odpověď je správná.

Mezinárodní trestní soud (ICC) loni v listopadu vydal zatykač na Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje, v Pásmu Gazy. Izrael podobně jako USA či Rusko jurisdikci ICC neuznává.

Kritika uznání palestinského státu

Netanjahu se také opět vymezil proti uznání palestinského státu. V této souvislosti řekl, že Palestincům nejde o vlastní stát, ale o zničení toho židovského. Řekl, že Palestinci fakticky měli kontrolu nad Pásmem Gazy před začátkem války, ale stejně vysílali rakety na Izrael. Zkritizoval také Palestinskou autonomii na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Lídrům zemí, které v uplynulém týdnu uznaly Palestinu, Netanjahu vzkázal, že svým rozhodnutím vysílají vzkaz, že zabíjet Židy se vyplácí, přičemž odkázal na teroristický útok Hamásu, na který Izrael reagoval nynější válkou v Pásmu Gazy. Na klopě obleku měl Netanjahu stejně jako další členové izraelské delegace sponu s QR kódem odkazujícím na web se záběry z útoku Hamásu ze 7. října 2023.

Francie, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Portugalsko a další země v posledních dnech uznaly Stát Palestina, částečně proto, aby udržely naživu vyhlídku na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

„Vaše ostudné rozhodnutí podnítí násilí a terorismus namířený proti Židům a nevinným lidem všude na světě,“ řekl v OSN Netanjahu. Prohlásil také, že izraelsko-palestinský konflikt není poháněn neexistencí palestinského státu, nýbrž odmítáním uznat právo na existenci židovského státu na Blízkém východě.

Projev kritizovala izraelská opozice i příbuzní rukojmí

K projevu izraelského premiéra se kriticky vyjádřila opozice i příbuzní rukojmí. „Netanjahu nepředložil plán pro návrat rukojmí, nepředložil způsob, jak ukončit válku, ani nevysvětlil, proč Hamás po dvou letech stále není poražen,“ napsal v reakci izraelský opoziční lídr Jair Lapid, podle něhož Netanjahu zhoršil postavení židovského státu místo toho, aby bojoval s „diplomatickou tsunami“. Další opoziční lídr Jair Golan podle deníku Ha'arec prohlásil, že Netanjahuův projev zněl lhostejně k utrpení rukojmí i vojáků.

Fórum příbuzných rukojmí Netanjahua kritizovalo za to, že v projevu vyzval k dokončení zničení Hamásu a pokračování ve válce, což podle rodin unesených ohrožuje právě ty, za jejichž záchranu by měl bojovat. „Každý den pokračování války vystavuje živé rukojmí většímu riziku,“ uvedlo sdružení v prohlášení.

Odsoudilo také to, že premiér v OSN přečetl jen jména živých rukojmí. „V Gaze je 48 rukojmí, ne dvacet,“ zdůraznilo sdružení a znovu vyzvalo Netanjahua k dohodě s Hamásem o příměří, která podle nich vrátí všech 48 rukojmí domů a ukončí boje, než bude příliš pozdě.

To, že desítky delegací před Netanjahuovým projevem v OSN opustily sál, Hamás podle AFP označil za další ukázku mezinárodní izolace Izraele a důsledek jeho „vyhlazovací války“.

V New Yorku se také konaly demonstrace

Nedaleko sídla OSN se v době Netanjahuova projevu konala propalestinská demonstrace. „Izrael se rozhodl vést válku proti všem lidem svědomí na tomto světě,“ prohlásila organizátorka z Palestinského hnutí mládeže Nidaa Lafiová. „Lidé dospěli k nezvratnému zjištění, že tato válka byla vždy o úplném etnickém vyčištění Palestiny, o vykořisťování a krádeži palestinského území,“ dodala, zatímco dav skandoval „hanba“.

Demonstrace se v pátek v New Yorku konala také na Times Square, kam přišly stovky lidí. Byli mezi nimi podle agentur i američtí Židé, kteří přinesli palestinské vlajky a transparenty s nápisy Netanjahu je válečný zločinec, Zastavte genocidu či Svobodná Palestina.

Ozbrojenci pod vedením palestinského teroristického hnutí Hamás při útoku 7. října 2023, jímž začala nynější válka, unesli z Izraele 251 lidí a dalších dvanáct set na místě pozabíjeli. Většinu rukojmí propustili výměnou za několik tisíc Palestinců z izraelských věznic při dvou příměřích v listopadu 2023 a na začátku letošního roku.

Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od října 2023 zabila v Pásmu Gazy nejméně 65 400 Palestinců. Údaje úřadu řízeného Hamásem nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN je však považuje za spolehlivé.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Informují o tom chilská média s odvoláním na volební orgán Servel. Po sečtení více než 98 procent okrsků získal Kast 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Jaraová už uznala porážku a Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním sejde k domluvě o předání úřadu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...