Bardem či Osbournová se přou o bojkot izraelských filmových institucí

Přes dvanáct set lidí pracujících v zábavním průmyslu podepsalo otevřený dopis, jímž protestují proti bojkotu izraelských filmových institucí. K němu začátkem září vyzvaly stovky herců a filmařů. Na jedné či druhé názorové straně stojí Sharon Osbournová, Gene Simmons, Susan Sarandonová či Javier Bardem.

Otevřený dopis, zveřejněný 25. září, označuje bojkot izraelských filmových institucí za diskriminační a antisemitský. „Nemůžeme mlčet, když se z (vyprávění filmového) příběhu stává zbraň, když se lži vydávají za spravedlnost a když jsou umělci sváděni k šíření antisemitské propagandy,“ uvádí se textu publikovaném na stránkách nevládní proizraelské organizace Creative Community for Peace (Kreativní společenství pro mír).

„Izraelské filmové instituce nejsou vládními subjekty a často jsou nejhlasitějšími kritiky vládní politiky,“ stojí dále v dopise. Svůj podpis k němu připojili například herec Liev Schreiber, herečka Mayim Bialiková, vdova po britském zpěvákovi Ozzy Osbournovi Sharon či baskytarista skupiny Kiss Gene Simmons.

Bojkot izraelských institucí

Kritický dopis je reakcí na výzvu, kterou zveřejnila 8. září skupina Film Workers for Palestine a kterou původně podepsalo na dvanáct set herců, hereček a filmařů, například Mark Ruffalo, Javier Bardem, Susan Sarandonová, Tilda Swintonová, Liam Cunningham, Aki Kaurismäki či hudebník Brian Eno. Posléze se k nim připojili několik tisíc dalších a nyní je pod touto výzvou podepsáno na pět tisíc lidí, kteří se zavázali, že nebudou spolupracovat s izraelskými institucemi ve filmovém průmyslu.

Ve vysvětlení k této výzvě k bojkotu se mimo jiné uvádí, že se nezakazuje spolupráce s izraelskými občany, ale jen s institucemi. „Velká většina izraelských filmových produkčních a distribučních společností, obchodních zástupců, kin a dalších filmových institucí nikdy neuznala plná práva palestinského lidu,“ uvádí text. Vyjmenovávají se v něm také organizace, které označily chování Izraele v Pásmu Gazy za genocidu. Takové obvinění izraelská vláda odmítá.

Signatáři se údajně nechali inspirovat iniciativou Filmmakers United Against Apartheid (Filmaři proti apartheidu), která vznikla v roce 1987 na popud Jonathana Demmea, Martina Scorseseho a dalších významných filmařů. Odmítli tehdy promítat svá díla v Jihoafrické republice v době apartheidu.

Zářijový dopis není jedinou podobnou iniciativou v zábavním průmyslu z poslední doby. Už letos v létě, v době festivalu v Cannes, někteří herci a filmaři podepsali otevřený dopis, ve kterém odsoudili mlčení filmového průmyslu o izraelské vojenské kampani v Pásmu Gazy. Mezi signatáři byli Joaquin Phoenix, Pedro Pascal, Juliette Binocheová či Guillermo del Toro.

Cena za Moře

Minulý týden vzbudila pozornost izraelská nominace na příští americké Oscary. Tou se stal snímek Ha'yam  (Moře), jemuž izraelská filmová a televizní akademie udělila Oriforu cenu. Vypráví o palestinském chlapci z vesnice u Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Izraelská armáda nepustí dvanáctiletého Khaleda při školním výletu do Tel Avivu přes kontrolní stanoviště. Khaled se přesto pokusí do Izraele dostat, aby mohl vidět moře. Producent filmu Baher Agbariya uvedl, že snímek je o „právu každého dítěte žít v míru, základním právu, kterého se nevzdáme“.

Izraelské ministerstvo kultury v reakci na ocenění oznámilo, že izraelské akademii zastaví finance na udílení této ceny. „Občané Izraele si zaslouží, aby peníze z jejich daní šly na důležitější a hodnotnější místa,“ vyjádřil se tamní ministr kultury a sportu Miki Zohar. Podle něho ocenění Moře „plive do tváře hrdinným izraelským vojákům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...