Bardem či Osbournová se přou o bojkot izraelských filmových institucí

Přes dvanáct set lidí pracujících v zábavním průmyslu podepsalo otevřený dopis, jímž protestují proti bojkotu izraelských filmových institucí. K němu začátkem září vyzvaly stovky herců a filmařů. Na jedné či druhé názorové straně stojí Sharon Osbournová, Gene Simmons, Susan Sarandonová či Javier Bardem.

Otevřený dopis, zveřejněný 25. září, označuje bojkot izraelských filmových institucí za diskriminační a antisemitský. „Nemůžeme mlčet, když se z (vyprávění filmového) příběhu stává zbraň, když se lži vydávají za spravedlnost a když jsou umělci sváděni k šíření antisemitské propagandy,“ uvádí se textu publikovaném na stránkách nevládní proizraelské organizace Creative Community for Peace (Kreativní společenství pro mír).

„Izraelské filmové instituce nejsou vládními subjekty a často jsou nejhlasitějšími kritiky vládní politiky,“ stojí dále v dopise. Svůj podpis k němu připojili například herec Liev Schreiber, herečka Mayim Bialiková, vdova po britském zpěvákovi Ozzy Osbournovi Sharon či baskytarista skupiny Kiss Gene Simmons.

Bojkot izraelských institucí

Kritický dopis je reakcí na výzvu, kterou zveřejnila 8. září skupina Film Workers for Palestine a kterou původně podepsalo na dvanáct set herců, hereček a filmařů, například Mark Ruffalo, Javier Bardem, Susan Sarandonová, Tilda Swintonová, Liam Cunningham, Aki Kaurismäki či hudebník Brian Eno. Posléze se k nim připojili několik tisíc dalších a nyní je pod touto výzvou podepsáno na pět tisíc lidí, kteří se zavázali, že nebudou spolupracovat s izraelskými institucemi ve filmovém průmyslu.

Ve vysvětlení k této výzvě k bojkotu se mimo jiné uvádí, že se nezakazuje spolupráce s izraelskými občany, ale jen s institucemi. „Velká většina izraelských filmových produkčních a distribučních společností, obchodních zástupců, kin a dalších filmových institucí nikdy neuznala plná práva palestinského lidu,“ uvádí text. Vyjmenovávají se v něm také organizace, které označily chování Izraele v Pásmu Gazy za genocidu. Takové obvinění izraelská vláda odmítá.

Signatáři se údajně nechali inspirovat iniciativou Filmmakers United Against Apartheid (Filmaři proti apartheidu), která vznikla v roce 1987 na popud Jonathana Demmea, Martina Scorseseho a dalších významných filmařů. Odmítli tehdy promítat svá díla v Jihoafrické republice v době apartheidu.

Zářijový dopis není jedinou podobnou iniciativou v zábavním průmyslu z poslední doby. Už letos v létě, v době festivalu v Cannes, někteří herci a filmaři podepsali otevřený dopis, ve kterém odsoudili mlčení filmového průmyslu o izraelské vojenské kampani v Pásmu Gazy. Mezi signatáři byli Joaquin Phoenix, Pedro Pascal, Juliette Binocheová či Guillermo del Toro.

Cena za Moře

Minulý týden vzbudila pozornost izraelská nominace na příští americké Oscary. Tou se stal snímek Ha'yam  (Moře), jemuž izraelská filmová a televizní akademie udělila Oriforu cenu. Vypráví o palestinském chlapci z vesnice u Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Izraelská armáda nepustí dvanáctiletého Khaleda při školním výletu do Tel Avivu přes kontrolní stanoviště. Khaled se přesto pokusí do Izraele dostat, aby mohl vidět moře. Producent filmu Baher Agbariya uvedl, že snímek je o „právu každého dítěte žít v míru, základním právu, kterého se nevzdáme“.

Izraelské ministerstvo kultury v reakci na ocenění oznámilo, že izraelské akademii zastaví finance na udílení této ceny. „Občané Izraele si zaslouží, aby peníze z jejich daní šly na důležitější a hodnotnější místa,“ vyjádřil se tamní ministr kultury a sportu Miki Zohar. Podle něho ocenění Moře „plive do tváře hrdinným izraelským vojákům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.