Bardem či Osbournová se přou o bojkot izraelských filmových institucí

Přes dvanáct set lidí pracujících v zábavním průmyslu podepsalo otevřený dopis, jímž protestují proti bojkotu izraelských filmových institucí. K němu začátkem září vyzvaly stovky herců a filmařů. Na jedné či druhé názorové straně stojí Sharon Osbournová, Gene Simmons, Susan Sarandonová či Javier Bardem.

Otevřený dopis, zveřejněný 25. září, označuje bojkot izraelských filmových institucí za diskriminační a antisemitský. „Nemůžeme mlčet, když se z (vyprávění filmového) příběhu stává zbraň, když se lži vydávají za spravedlnost a když jsou umělci sváděni k šíření antisemitské propagandy,“ uvádí se textu publikovaném na stránkách nevládní proizraelské organizace Creative Community for Peace (Kreativní společenství pro mír).

„Izraelské filmové instituce nejsou vládními subjekty a často jsou nejhlasitějšími kritiky vládní politiky,“ stojí dále v dopise. Svůj podpis k němu připojili například herec Liev Schreiber, herečka Mayim Bialiková, vdova po britském zpěvákovi Ozzy Osbournovi Sharon či baskytarista skupiny Kiss Gene Simmons.

Bojkot izraelských institucí

Kritický dopis je reakcí na výzvu, kterou zveřejnila 8. září skupina Film Workers for Palestine a kterou původně podepsalo na dvanáct set herců, hereček a filmařů, například Mark Ruffalo, Javier Bardem, Susan Sarandonová, Tilda Swintonová, Liam Cunningham, Aki Kaurismäki či hudebník Brian Eno. Posléze se k nim připojili několik tisíc dalších a nyní je pod touto výzvou podepsáno na pět tisíc lidí, kteří se zavázali, že nebudou spolupracovat s izraelskými institucemi ve filmovém průmyslu.

Ve vysvětlení k této výzvě k bojkotu se mimo jiné uvádí, že se nezakazuje spolupráce s izraelskými občany, ale jen s institucemi. „Velká většina izraelských filmových produkčních a distribučních společností, obchodních zástupců, kin a dalších filmových institucí nikdy neuznala plná práva palestinského lidu,“ uvádí text. Vyjmenovávají se v něm také organizace, které označily chování Izraele v Pásmu Gazy za genocidu. Takové obvinění izraelská vláda odmítá.

Signatáři se údajně nechali inspirovat iniciativou Filmmakers United Against Apartheid (Filmaři proti apartheidu), která vznikla v roce 1987 na popud Jonathana Demmea, Martina Scorseseho a dalších významných filmařů. Odmítli tehdy promítat svá díla v Jihoafrické republice v době apartheidu.

Zářijový dopis není jedinou podobnou iniciativou v zábavním průmyslu z poslední doby. Už letos v létě, v době festivalu v Cannes, někteří herci a filmaři podepsali otevřený dopis, ve kterém odsoudili mlčení filmového průmyslu o izraelské vojenské kampani v Pásmu Gazy. Mezi signatáři byli Joaquin Phoenix, Pedro Pascal, Juliette Binocheová či Guillermo del Toro.

Cena za Moře

Minulý týden vzbudila pozornost izraelská nominace na příští americké Oscary. Tou se stal snímek Ha'yam  (Moře), jemuž izraelská filmová a televizní akademie udělila Oriforu cenu. Vypráví o palestinském chlapci z vesnice u Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Izraelská armáda nepustí dvanáctiletého Khaleda při školním výletu do Tel Avivu přes kontrolní stanoviště. Khaled se přesto pokusí do Izraele dostat, aby mohl vidět moře. Producent filmu Baher Agbariya uvedl, že snímek je o „právu každého dítěte žít v míru, základním právu, kterého se nevzdáme“.

Izraelské ministerstvo kultury v reakci na ocenění oznámilo, že izraelské akademii zastaví finance na udílení této ceny. „Občané Izraele si zaslouží, aby peníze z jejich daní šly na důležitější a hodnotnější místa,“ vyjádřil se tamní ministr kultury a sportu Miki Zohar. Podle něho ocenění Moře „plive do tváře hrdinným izraelským vojákům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
před 22 hhodinami

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...