Izrael tvrdí, že zabil jednoho ze strůjců teroru ze 7. října

Izraelská armáda v neděli oznámila, že při sobotním útoku zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. O osudu šéfa vojenského křídla hnutí Muhammad Dífa, který měl být podle původních předpokladů také na zasaženém místě, neinformovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás v neděli popřelo, že odstoupilo z jednání s Izraelem o příměří, uvedla agentura Reuters. O několik hodin dříve totiž informovala agentura AFP s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Hamásu, že se hnutí rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda v neděli oznámila, že zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. Považuje ho za jednoho ze strůjců teroristického útoku Hamásu z loňského 7. října na jihu Izraele. Salámí podle vyjádření Izraele zemřel při sobotním mohutném vzdušném úderu na jihu Pásma Gazy. Jeho smrt podle izraelské armády významně omezí vojenské schopnosti Hamásu, píše agentura Reuters a list The Times of Israel.

O smrti Salámího informoval už v sobotu saúdskoarabský zpravodajský web Ašark al-Avsat. S odvoláním na své zdroje z Hamásu napsal, že velitel brigády Salámí byl při sobotním úderu zabit, jeho tělo bylo nalezeno a okamžitě pochováno.

Izrael však v sobotu zřejmě cílil také na šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa, který měl být podle původních předpokladů se Salámím. O osudu Dífa však izraelská armáda neinformovala. Naopak podle Hamásu je naživu a stále dohlíží na vojenské operace.

Muhammad Dejf byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Přežil sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021. Již několik desetiletí mu patří některé z prvních míst na izraelském seznamu nejhledanějších osob. Stoupal v hierarchii Hamásu více než třicet let, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele je zodpovědný za desítky Izraelců zabitých při palestinských sebevražedných atentátech.

Zdroj: ČTK

Př sobotním mohutném vzdušeném úderu zahynulo v humanitární zóně Mavásí na jihu Pásma Gazy podle aktuální bilance palestinských úřadů ovládaných Hamásem 92 lidí. Informace o počtech obětí nelze bezprostředně ověřit.

Svolení k operaci dal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Schválil ji na základě ujištění, že na místě nejsou žádná rukojmí, a na základě „uspokojivých informací“ ohledně možných civilních obětí. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý pro ČT uvedl, že informace o skutečném počtu obětí sobotního izraelského úderu u Chán Júnisu asi mít nebudeme, ale pravděpodobně byl velký. „Bohužel, ta válka je tak krutá, že ani jedna, ani druhá strana nebere moc velké ohledy na možné vedlejší ztráty, což jsou nevinní lidé, kteří se stanou obětí toho útoku.“ I když byl útok proveden velmi razantně na místo, kde se schovávali ozbrojenci Hamásu, tak zahynuli i vnitřní uprchlíci, kteří byli v tomto prostoru, uvedl Šedivý.

Dodal, že síla Hamásu se stále zmenšuje, ale na druhé straně se nedaří dosáhnout původního předsevzetí Izraele úplně Hamás zničit a eliminovat. „Z hlediska vojenského je Hamás výrazně oslaben, ale není poražen. Myslím si, že úplně vojensky poražen nebude.“ Domnívá se také, že se Izraeli nepodařilo úplně izolovat Pásmo Gazy od zásobování Hamásu zbraněmi. „Víme, že dochází i k jejich pašování při humanitárních dodávkách," řekl Šedivý. Dodal, že také není eliminován vliv Íránu, s nímž stále hrozí konflikt.

Zprávy o postoji Hamásu k jednání o příměří se rozcházejí

V neděli nejprve přišla informace agentury AFP, že se palestinské teroristické hnutí Hamás rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy s odkazem na údajně neseriózní přístup izraelské strany a na masakry palestinských civilistů. Agentuře to měl říct nejmenovaný vysoce postavený představitel Hamásu. 

Člen politického vedení Hamásu Izzat Rišk ale později podle agentury Reuters uvedl, že Hamás z jednání o příměří neodstoupil. Ve svém prohlášení zároveň obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze snahy zmařit úsilí arabských zprostředkovatelů a Spojených států o dosažení dohody a z úmyslné eskalace úderů v Pásmu Gazy, která má podle něj rovněž zhatit úsilí o ukončení konfliktu.

Izraelská média v neděli citovala z oficiálního prohlášení Hamásu, podle nějž je zpráva o ukončení zprostředkovaných jednání nepravdivá. „Jedním z cílů eskalace proti našemu národu ze strany (izraelského premiéra Benjamina) Netanjahua a jeho vlády je zablokovat cestu k dohodě, která by zastavila agresi vůči našemu lidu, to je každému jasné,“ stojí v prohlášení.

Ofenziva izraelské armády je reakcí na teroristický útok Hamásu na jižní Izrael z loňského 7. října. Teroristé při něm pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 odvlekli na palestinské území jako rukojmí. Palestinské úřady pod kontrolou Hamásu tvrdí, že si izraelská ofenziva už mezi Palestinci od října vyžádala více než 38 tisíc mrtvých, údaje nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 mminutou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled