Izrael tvrdí, že zabil jednoho ze strůjců teroru ze 7. října

Izraelská armáda v neděli oznámila, že při sobotním útoku zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. O osudu šéfa vojenského křídla hnutí Muhammad Dífa, který měl být podle původních předpokladů také na zasaženém místě, neinformovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás v neděli popřelo, že odstoupilo z jednání s Izraelem o příměří, uvedla agentura Reuters. O několik hodin dříve totiž informovala agentura AFP s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Hamásu, že se hnutí rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda v neděli oznámila, že zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. Považuje ho za jednoho ze strůjců teroristického útoku Hamásu z loňského 7. října na jihu Izraele. Salámí podle vyjádření Izraele zemřel při sobotním mohutném vzdušném úderu na jihu Pásma Gazy. Jeho smrt podle izraelské armády významně omezí vojenské schopnosti Hamásu, píše agentura Reuters a list The Times of Israel.

O smrti Salámího informoval už v sobotu saúdskoarabský zpravodajský web Ašark al-Avsat. S odvoláním na své zdroje z Hamásu napsal, že velitel brigády Salámí byl při sobotním úderu zabit, jeho tělo bylo nalezeno a okamžitě pochováno.

Izrael však v sobotu zřejmě cílil také na šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa, který měl být podle původních předpokladů se Salámím. O osudu Dífa však izraelská armáda neinformovala. Naopak podle Hamásu je naživu a stále dohlíží na vojenské operace.

Muhammad Dejf byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Přežil sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021. Již několik desetiletí mu patří některé z prvních míst na izraelském seznamu nejhledanějších osob. Stoupal v hierarchii Hamásu více než třicet let, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele je zodpovědný za desítky Izraelců zabitých při palestinských sebevražedných atentátech.

Zdroj: ČTK

Př sobotním mohutném vzdušeném úderu zahynulo v humanitární zóně Mavásí na jihu Pásma Gazy podle aktuální bilance palestinských úřadů ovládaných Hamásem 92 lidí. Informace o počtech obětí nelze bezprostředně ověřit.

Svolení k operaci dal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Schválil ji na základě ujištění, že na místě nejsou žádná rukojmí, a na základě „uspokojivých informací“ ohledně možných civilních obětí. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý pro ČT uvedl, že informace o skutečném počtu obětí sobotního izraelského úderu u Chán Júnisu asi mít nebudeme, ale pravděpodobně byl velký. „Bohužel, ta válka je tak krutá, že ani jedna, ani druhá strana nebere moc velké ohledy na možné vedlejší ztráty, což jsou nevinní lidé, kteří se stanou obětí toho útoku.“ I když byl útok proveden velmi razantně na místo, kde se schovávali ozbrojenci Hamásu, tak zahynuli i vnitřní uprchlíci, kteří byli v tomto prostoru, uvedl Šedivý.

Dodal, že síla Hamásu se stále zmenšuje, ale na druhé straně se nedaří dosáhnout původního předsevzetí Izraele úplně Hamás zničit a eliminovat. „Z hlediska vojenského je Hamás výrazně oslaben, ale není poražen. Myslím si, že úplně vojensky poražen nebude.“ Domnívá se také, že se Izraeli nepodařilo úplně izolovat Pásmo Gazy od zásobování Hamásu zbraněmi. „Víme, že dochází i k jejich pašování při humanitárních dodávkách," řekl Šedivý. Dodal, že také není eliminován vliv Íránu, s nímž stále hrozí konflikt.

Zprávy o postoji Hamásu k jednání o příměří se rozcházejí

V neděli nejprve přišla informace agentury AFP, že se palestinské teroristické hnutí Hamás rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy s odkazem na údajně neseriózní přístup izraelské strany a na masakry palestinských civilistů. Agentuře to měl říct nejmenovaný vysoce postavený představitel Hamásu. 

Člen politického vedení Hamásu Izzat Rišk ale později podle agentury Reuters uvedl, že Hamás z jednání o příměří neodstoupil. Ve svém prohlášení zároveň obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze snahy zmařit úsilí arabských zprostředkovatelů a Spojených států o dosažení dohody a z úmyslné eskalace úderů v Pásmu Gazy, která má podle něj rovněž zhatit úsilí o ukončení konfliktu.

Izraelská média v neděli citovala z oficiálního prohlášení Hamásu, podle nějž je zpráva o ukončení zprostředkovaných jednání nepravdivá. „Jedním z cílů eskalace proti našemu národu ze strany (izraelského premiéra Benjamina) Netanjahua a jeho vlády je zablokovat cestu k dohodě, která by zastavila agresi vůči našemu lidu, to je každému jasné,“ stojí v prohlášení.

Ofenziva izraelské armády je reakcí na teroristický útok Hamásu na jižní Izrael z loňského 7. října. Teroristé při něm pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 odvlekli na palestinské území jako rukojmí. Palestinské úřady pod kontrolou Hamásu tvrdí, že si izraelská ofenziva už mezi Palestinci od října vyžádala více než 38 tisíc mrtvých, údaje nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 57 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...