Izrael tvrdí, že zabil jednoho ze strůjců teroru ze 7. října

Izraelská armáda v neděli oznámila, že při sobotním útoku zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. O osudu šéfa vojenského křídla hnutí Muhammad Dífa, který měl být podle původních předpokladů také na zasaženém místě, neinformovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás v neděli popřelo, že odstoupilo z jednání s Izraelem o příměří, uvedla agentura Reuters. O několik hodin dříve totiž informovala agentura AFP s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Hamásu, že se hnutí rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda v neděli oznámila, že zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. Považuje ho za jednoho ze strůjců teroristického útoku Hamásu z loňského 7. října na jihu Izraele. Salámí podle vyjádření Izraele zemřel při sobotním mohutném vzdušném úderu na jihu Pásma Gazy. Jeho smrt podle izraelské armády významně omezí vojenské schopnosti Hamásu, píše agentura Reuters a list The Times of Israel.

O smrti Salámího informoval už v sobotu saúdskoarabský zpravodajský web Ašark al-Avsat. S odvoláním na své zdroje z Hamásu napsal, že velitel brigády Salámí byl při sobotním úderu zabit, jeho tělo bylo nalezeno a okamžitě pochováno.

Izrael však v sobotu zřejmě cílil také na šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa, který měl být podle původních předpokladů se Salámím. O osudu Dífa však izraelská armáda neinformovala. Naopak podle Hamásu je naživu a stále dohlíží na vojenské operace.

Muhammad Dejf byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Přežil sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021. Již několik desetiletí mu patří některé z prvních míst na izraelském seznamu nejhledanějších osob. Stoupal v hierarchii Hamásu více než třicet let, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele je zodpovědný za desítky Izraelců zabitých při palestinských sebevražedných atentátech.

Zdroj: ČTK

Př sobotním mohutném vzdušeném úderu zahynulo v humanitární zóně Mavásí na jihu Pásma Gazy podle aktuální bilance palestinských úřadů ovládaných Hamásem 92 lidí. Informace o počtech obětí nelze bezprostředně ověřit.

Svolení k operaci dal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Schválil ji na základě ujištění, že na místě nejsou žádná rukojmí, a na základě „uspokojivých informací“ ohledně možných civilních obětí. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý pro ČT uvedl, že informace o skutečném počtu obětí sobotního izraelského úderu u Chán Júnisu asi mít nebudeme, ale pravděpodobně byl velký. „Bohužel, ta válka je tak krutá, že ani jedna, ani druhá strana nebere moc velké ohledy na možné vedlejší ztráty, což jsou nevinní lidé, kteří se stanou obětí toho útoku.“ I když byl útok proveden velmi razantně na místo, kde se schovávali ozbrojenci Hamásu, tak zahynuli i vnitřní uprchlíci, kteří byli v tomto prostoru, uvedl Šedivý.

Dodal, že síla Hamásu se stále zmenšuje, ale na druhé straně se nedaří dosáhnout původního předsevzetí Izraele úplně Hamás zničit a eliminovat. „Z hlediska vojenského je Hamás výrazně oslaben, ale není poražen. Myslím si, že úplně vojensky poražen nebude.“ Domnívá se také, že se Izraeli nepodařilo úplně izolovat Pásmo Gazy od zásobování Hamásu zbraněmi. „Víme, že dochází i k jejich pašování při humanitárních dodávkách," řekl Šedivý. Dodal, že také není eliminován vliv Íránu, s nímž stále hrozí konflikt.

Zprávy o postoji Hamásu k jednání o příměří se rozcházejí

V neděli nejprve přišla informace agentury AFP, že se palestinské teroristické hnutí Hamás rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy s odkazem na údajně neseriózní přístup izraelské strany a na masakry palestinských civilistů. Agentuře to měl říct nejmenovaný vysoce postavený představitel Hamásu. 

Člen politického vedení Hamásu Izzat Rišk ale později podle agentury Reuters uvedl, že Hamás z jednání o příměří neodstoupil. Ve svém prohlášení zároveň obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze snahy zmařit úsilí arabských zprostředkovatelů a Spojených států o dosažení dohody a z úmyslné eskalace úderů v Pásmu Gazy, která má podle něj rovněž zhatit úsilí o ukončení konfliktu.

Izraelská média v neděli citovala z oficiálního prohlášení Hamásu, podle nějž je zpráva o ukončení zprostředkovaných jednání nepravdivá. „Jedním z cílů eskalace proti našemu národu ze strany (izraelského premiéra Benjamina) Netanjahua a jeho vlády je zablokovat cestu k dohodě, která by zastavila agresi vůči našemu lidu, to je každému jasné,“ stojí v prohlášení.

Ofenziva izraelské armády je reakcí na teroristický útok Hamásu na jižní Izrael z loňského 7. října. Teroristé při něm pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 odvlekli na palestinské území jako rukojmí. Palestinské úřady pod kontrolou Hamásu tvrdí, že si izraelská ofenziva už mezi Palestinci od října vyžádala více než 38 tisíc mrtvých, údaje nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...