Názory na válku teroristického palestinského hnutí Hamás s Izraelem zasahují do kulturních událostí v Evropě. Při udělování cen na filmovém festivalu Berlinale se kvůli protiizraelským výrokům ozýval potlesk i bučení. Písňová soutěž Eurovize posuzuje, jestli přihlášená píseň Izraele není příliš politická. A v Neapoli se protestovalo kvůli slovům italského rappera o genocidě.
Vojenský konflikt v Gaze zasahuje do kultury. Na Berlinale, Eurovizi i do slov italského rappera
Americký režisér indického původu Suneil Sanzgiri měl na letošním festivalu Berlinale představit svůj film Here the Earth Grows Gold. Snímek, inspirovaný příběhem indické rodiny, která se postavila na odpor proti portugalskému kolonialismu, berlínské publikum ale nevidělo.
Režisér svou účast na festivalu zrušil. V oznámení bojkotu na sociálních sítích obvinil německé úřady, že umlčují hlasy, které se zastávají Palestinců ve válce v Gaze. „Nebudu spoluviníkem. Všichni máme na rukou krev,“ napsal. Sanzgiriho snímek byl jedním z minimálně tří titulů, které tvůrci z obdobného důvodu z programu letošního Berlinale stáhli.
Trestní oznámení za příspěvek
Názory na izraelsko-palestinský konflikt ovlivňovaly Berlinale navíc po celou dobu konání. Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu jedné z festivalových sekcí. Včetně sloganu Free Palestine – From the River to the Sea, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele.
„Tyto příspěvky nejsou dílem festivalu a nevyjadřují postoj Berlinale. Okamžitě jsme je smazali a zahájili jsme vyšetřování toho, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům," uvedlo v prohlášení vedení festivalu.
Režiséři Guillaume Cailleau a Ben Russell (vpravo) na Berlinale
Oslava je těžká, když Izrael vraždí, zaznělo od oceněných filmařů
Kritika se snesla také na sobotní předávání festivalových cen. Americký filmař Ben Russell, oceněný za dokument Direct Action o militantních ekologických aktivistech, využil vystoupení na jevišti k obvinění Izraele z genocidy v palestinském Pásmu Gazy.
Vůči Izraeli se ostře vymezil rovněž štáb nejlepšího dokumentu podle Berlinale No Other Land, natočeného palestinsko-izraelským kolektivem. Pojednává o vysídlování Palestinců na Západním břehu Jordánu.
Jeden z režisérů, palestinský aktivista Basel Adra, uvedl, že je pro filmaře těžké slavit, když Izrael v Gaze vraždí desítky tisíc lidí. „V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná,“ podotkl k proslovu německý týdeník Der Spiegel. Členka poroty, francouzská antropoložka Véréna Paravelová, měla při předávání ceny na zádech přilepený papírek s požadavkem na příměří.
Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremonii podpořila Palestince a kritizovala izraelskou operaci. Odpovědnosti Hamásu se ale nevěnovala. Část hostů reagovala bučením, zatímco ostatní tleskali.
Z filmu No Other Land
Berlinale respektuje „osobní názory“
Mluvčí Berlinale sdělila Der Spiegelu, že vyjádření hostů a oceněných festival respektuje, protože „se jedná o nezávislé osobní názory“. „Výkonná ředitelka Berlinale Mariette Rissenbeeková ve svém projevu na pódiu odsoudila vražedný útok Hamásu ze 7. října, vyzvala k propuštění rukojmí a připomněla utrpení všech obětí násilí v Izraeli a Gaze,“ dodala mluvčí.
„Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu," reagoval na politická vyjádření na festivalu berlínský primátor, konzervativec Kai Wegner. Dodal, že Berlín stojí plně na straně Izraele a že veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli a v Pásmu Gazy nese výhradně Hamás.
Svoboda projevu platí pro všechny, tvrdí německá vláda
Vzhledem k tomu, že kulturní akce jsou často podporovány státem, kritici tvrdí, že německá vláda využívá své finanční moci, aby zabránila jakékoli kritice Izraele. To kabinet důrazně odmítl.
„Svoboda umění a svoboda projevu patří mezi nejdůležitější základní principy demokracie v Německu, které jsou samozřejmě chráněny i spolkovou vládou," cituje agentura Reuters mluvčí německého ministerstva kultury. „Instituce a projekty financované na spolkové úrovni mají kurátorskou svobodu a samy rozhodují o tom, s jakými umělci budou spolupracovat,“ pokračuje vyjádření.
Rozjitřené emoce v souvislosti s konfliktem se dotkly nejen Berlinale. Stovky spisovatelů z různých zemí světa odsoudily Frankfurtský knižní veletrh poté, co bylo v říjnu odloženo udělení ceny palestinskému spisovateli. V listopadu odstoupila celá výběrová komise jedné z nejvýznamnějších evropských výstav současného umění Documenta po sporech ohledně izraelsko-hamáského konfliktu.
Italský rapper vyzval k „ukončení genocidy“
Podobné spory se po útocích ozbrojenců Hamásu ze 7. října vyostřily i jinde v Evropě. V polovině února rozdmýchal vášnivou polemiku v Itálii tamní rapper Ghali, když v živě vysílaném vystoupení z festivalu Sanremo vyzval k „ukončení genocidy“, aniž by zmínil Izrael či Gazu.
„Považuji za ostudné, že scéna festivalu v Sanremu byla zneužita k šíření nenávisti a provokací povrchním a nezodpovědným způsobem,“ reagoval izraelský velvyslanec v Itálii Alon Bar. V reakci na jeho kritiku vedení veřejnoprávní televize RAI tlumočilo ve vysílání vyjádření ředitele stanice Roberta Sergia. Text pojednával o hrůzách útoku Hamásu na jih Izraele a unesených rukojmí.
Kritikům vadilo, že nepadla zmínka o utrpení Palestinců při izraelských odvetných operacích. Italský ministr zahraničí a vicepremiér Antonio Tajani následně ve vysílání stanice Radio 1 uvedl, že omluva „vyvážila“ rapperovo tvrzení o genocidě, které také nebylo nestranné.
Nicméně proti údajně zaujatému zpravodajství se sešli před sídlem televize RAI v Neapoli protestující, někteří mávali palestinskými vlajkami a snažili se vyvěsit plakáty na bránu stanice. Protest skončil zraněním pěti demonstrantů a pěti policistů. Rapper Ghali se předtím ve vysílání RAI nechal slyšet, že během své kariéry vždy vyzýval k míru. „Lidé mají pocit, že (riskují), že něco ztratí, pokud podpoří mír,“ prohlásil.
Protest před veřejnoprávní televizní stanicí RAI
Galerie v Bristolu nechtěla „zabřednout do politiky“
Galerie Arnolfini v Bristolu vzbudila nevoli poté, co zrušila své zapojení do přehlídky palestinské kinematografie. Rozhodla se tak v obavě, že by promítání mohlo „zabřednout do politiky“, což si jako umělecká dobročinná organizace povinná dodržovat apolitičnost nemůže dovolit.
Dopis kritizující takové rozhodnutí podepsalo více než patnáct set lidí. „Cílem těchto akcí bylo prozkoumat otázku rostoucího umlčování a cenzury palestinských a propalestinských hlasů v umění," píše se v dopise. „Považujeme za obzvláště ironické a zklamávající, že se Arnolfini rozhodlo od těchto akcí odstoupit, čímž dalo najevo svou neochotu postavit se proti takové cenzuře v umění a kultuře," pokračuje prohlášení.
Problematický Říjnový déšť
V neposlední řadě se dohady rojí kolem účasti Izraele v letošním ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Poté, co do médií unikly úryvky z písně, kterou se chce reprezentovat Izrael, pořádající Evropská vysílací unie (EBU) uvedla, že text prověřuje.
Balada October Rain (Říjnový déšť) podle izraelského deníku Jisra'el ha-jom odkazuje na útoky Hamásu 7. října. Například verše o tom, že „už není vzduch k dýchání“ se zdají být narážkami na lidi ukrývající se během vraždění před ozbrojenci teroristického hnutí.
EBU označuje Eurovizi za nepolitickou akci, země, která toto pravidlo poruší, může být diskvalifikována. Ale ne hned. „Pokud je píseň z jakéhokoli důvodu považována za nepřijatelnou, mají vysílatelé možnost předložit novou píseň nebo nový text v souladu s pravidly soutěže,“ připomíná EBU.
Unie v prohlášení ujistila, že „text (izraelské) písně prověřuje“, a upozornila, že jde o „tajný proces, dokud nebude přijato konečné rozhodnutí“.
Bude Izrael na Eurovizi?
Izraelský ministr kultury Miki Zohar na sociální síti napsal, že diskvalifikace skladby by považoval za „skandální“. Podle něj není politická, jen „vyjadřuje současné pocity lidí a země“. Svůj názor zveřejnil i izraelský prezident Isaac Herzog. „Je důležité, aby se Izrael na Eurovizi objevil. Je to také určité stanovisko, protože existují kritici, kteří se nás snaží vyhnat z každého pódia,“ prohlásil.
Letošní Eurovize se uskuteční v květnu. Izrael už pohrozil, že ze soutěže odstoupí, pokud organizátoři píseň October Rain nepřijmou. Splnil by ovšem tak zároveň přání těch, kteří proti účasti židovského státu v aktuálním ročníku brojí.
Kritika zaznívající zejména ze severských zemí se ptá, jak to, že kvůli válce mohlo být v roce 2022 vyřazeno Rusko, zatímco konflikt v Gaze nevadí. Pořadatelé Eurovize se ale k hledání paralel staví opatrně s odvoláním na apolitičnost soutěže.