Vojenský konflikt v Gaze zasahuje do kultury. Na Berlinale, Eurovizi i do slov italského rappera

Názory na válku teroristického palestinského hnutí Hamás s Izraelem zasahují do kulturních událostí v Evropě. Při udělování cen na filmovém festivalu Berlinale se kvůli protiizraelským výrokům ozýval potlesk i bučení. Písňová soutěž Eurovize posuzuje, jestli přihlášená píseň Izraele není příliš politická. A v Neapoli se protestovalo kvůli slovům italského rappera o genocidě.

Americký režisér indického původu Suneil Sanzgiri měl na letošním festivalu Berlinale představit svůj film Here the Earth Grows Gold. Snímek, inspirovaný příběhem indické rodiny, která se postavila na odpor proti portugalskému kolonialismu, berlínské publikum ale nevidělo.

Režisér svou účast na festivalu zrušil. V oznámení bojkotu na sociálních sítích obvinil německé úřady, že umlčují hlasy, které se zastávají Palestinců ve válce v Gaze. „Nebudu spoluviníkem. Všichni máme na rukou krev,“ napsal. Sanzgiriho snímek byl jedním z minimálně tří titulů, které tvůrci z obdobného důvodu z programu letošního Berlinale stáhli.

Trestní oznámení za příspěvek

Názory na izraelsko-palestinský konflikt ovlivňovaly Berlinale navíc po celou dobu konání. Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu jedné z festivalových sekcí. Včetně sloganu Free Palestine – From the River to the Sea, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele.

„Tyto příspěvky nejsou dílem festivalu a nevyjadřují postoj Berlinale. Okamžitě jsme je smazali a zahájili jsme vyšetřování toho, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům," uvedlo v prohlášení vedení festivalu.

Režiséři Guillaume Cailleau a Ben Russell (vpravo) na Berlinale
Zdroj: Reuters/Liesa Johannssen Minh Chau

Oslava je těžká, když Izrael vraždí, zaznělo od oceněných filmařů

Kritika se snesla také na sobotní předávání festivalových cen. Americký filmař Ben Russell, oceněný za dokument Direct Action o militantních ekologických aktivistech, využil vystoupení na jevišti k obvinění Izraele z genocidy v palestinském Pásmu Gazy.

Vůči Izraeli se ostře vymezil rovněž štáb nejlepšího dokumentu podle Berlinale No Other Land, natočeného palestinsko-izraelským kolektivem. Pojednává o vysídlování Palestinců na Západním břehu Jordánu.

Jeden z režisérů, palestinský aktivista Basel Adra, uvedl, že je pro filmaře těžké slavit, když Izrael v Gaze vraždí desítky tisíc lidí. „V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná,“ podotkl k proslovu německý týdeník Der Spiegel. Členka poroty, francouzská antropoložka Véréna Paravelová, měla při předávání ceny na zádech přilepený papírek s požadavkem na příměří.

Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremonii podpořila Palestince a kritizovala izraelskou operaci. Odpovědnosti Hamásu se ale nevěnovala. Část hostů reagovala bučením, zatímco ostatní tleskali.

Z filmu No Other Land
Zdroj: Berlinale/PSE, NOR 2024, Panorama

Berlinale respektuje „osobní názory“

Mluvčí Berlinale sdělila Der Spiegelu, že vyjádření hostů a oceněných festival respektuje, protože „se jedná o nezávislé osobní názory“. „Výkonná ředitelka Berlinale Mariette Rissenbeeková ve svém projevu na pódiu odsoudila vražedný útok Hamásu ze 7. října, vyzvala k propuštění rukojmí a připomněla utrpení všech obětí násilí v Izraeli a Gaze,“ dodala mluvčí.

„Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu," reagoval na politická vyjádření na festivalu berlínský primátor, konzervativec Kai Wegner. Dodal, že Berlín stojí plně na straně Izraele a že veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli a v Pásmu Gazy nese výhradně Hamás.

Svoboda projevu platí pro všechny, tvrdí německá vláda

Vzhledem k tomu, že kulturní akce jsou často podporovány státem, kritici tvrdí, že německá vláda využívá své finanční moci, aby zabránila jakékoli kritice Izraele. To kabinet důrazně odmítl.

„Svoboda umění a svoboda projevu patří mezi nejdůležitější základní principy demokracie v Německu, které jsou samozřejmě chráněny i spolkovou vládou," cituje agentura Reuters mluvčí německého ministerstva kultury. „Instituce a projekty financované na spolkové úrovni mají kurátorskou svobodu a samy rozhodují o tom, s jakými umělci budou spolupracovat,“ pokračuje vyjádření.

Rozjitřené emoce v souvislosti s konfliktem se dotkly nejen Berlinale. Stovky spisovatelů z různých zemí světa odsoudily Frankfurtský knižní veletrh poté, co bylo v říjnu odloženo udělení ceny palestinskému spisovateli. V listopadu odstoupila celá výběrová komise jedné z nejvýznamnějších evropských výstav současného umění Documenta po sporech ohledně izraelsko-hamáského konfliktu.

Italský rapper vyzval k „ukončení genocidy“

Podobné spory se po útocích ozbrojenců Hamásu ze 7. října vyostřily i jinde v Evropě. V polovině února rozdmýchal vášnivou polemiku v Itálii tamní rapper Ghali, když v živě vysílaném vystoupení z festivalu Sanremo vyzval k „ukončení genocidy“, aniž by zmínil Izrael či Gazu.

„Považuji za ostudné, že scéna festivalu v Sanremu byla zneužita k šíření nenávisti a provokací povrchním a nezodpovědným způsobem,“ reagoval izraelský velvyslanec v Itálii Alon Bar. V reakci na jeho kritiku vedení veřejnoprávní televize RAI tlumočilo ve vysílání vyjádření ředitele stanice Roberta Sergia. Text pojednával o hrůzách útoku Hamásu na jih Izraele a unesených rukojmí.

Kritikům vadilo, že nepadla zmínka o utrpení Palestinců při izraelských odvetných operacích. Italský ministr zahraničí a vicepremiér Antonio Tajani následně ve vysílání stanice Radio 1 uvedl, že omluva „vyvážila“ rapperovo tvrzení o genocidě, které také nebylo nestranné.

Nicméně proti údajně zaujatému zpravodajství se sešli před sídlem televize RAI v Neapoli protestující, někteří mávali palestinskými vlajkami a snažili se vyvěsit plakáty na bránu stanice. Protest skončil zraněním pěti demonstrantů a pěti policistů. Rapper Ghali se předtím ve vysílání RAI nechal slyšet, že během své kariéry vždy vyzýval k míru. „Lidé mají pocit, že (riskují), že něco ztratí, pokud podpoří mír,“ prohlásil.

Protest před veřejnoprávní televizní stanicí RAI
Zdroj: Reuters/Yara Nardi

Galerie v Bristolu nechtěla „zabřednout do politiky“

Galerie Arnolfini v Bristolu vzbudila nevoli poté, co zrušila své zapojení do přehlídky palestinské kinematografie. Rozhodla se tak v obavě, že by promítání mohlo „zabřednout do politiky“, což si jako umělecká dobročinná organizace povinná dodržovat apolitičnost nemůže dovolit.

Dopis kritizující takové rozhodnutí podepsalo více než patnáct set lidí. „Cílem těchto akcí bylo prozkoumat otázku rostoucího umlčování a cenzury palestinských a propalestinských hlasů v umění," píše se v dopise. „Považujeme za obzvláště ironické a zklamávající, že se Arnolfini rozhodlo od těchto akcí odstoupit, čímž dalo najevo svou neochotu postavit se proti takové cenzuře v umění a kultuře," pokračuje prohlášení.

Problematický Říjnový déšť

V neposlední řadě se dohady rojí kolem účasti Izraele v letošním ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Poté, co do médií unikly úryvky z písně, kterou se chce reprezentovat Izrael, pořádající Evropská vysílací unie (EBU) uvedla, že text prověřuje.

Balada October Rain (Říjnový déšť) podle izraelského deníku Jisra'el ha-jom odkazuje na útoky Hamásu 7. října. Například verše o tom, že „už není vzduch k dýchání“ se zdají být narážkami na lidi ukrývající se během vraždění před ozbrojenci teroristického hnutí.

EBU označuje Eurovizi za nepolitickou akci, země, která toto pravidlo poruší, může být diskvalifikována. Ale ne hned. „Pokud je píseň z jakéhokoli důvodu považována za nepřijatelnou, mají vysílatelé možnost předložit novou píseň nebo nový text v souladu s pravidly soutěže,“ připomíná EBU.

Unie v prohlášení ujistila, že „text (izraelské) písně prověřuje“, a upozornila, že jde o „tajný proces, dokud nebude přijato konečné rozhodnutí“.

Bude Izrael na Eurovizi?

Izraelský ministr kultury Miki Zohar na sociální síti napsal, že diskvalifikace skladby by považoval za „skandální“. Podle něj není politická, jen „vyjadřuje současné pocity lidí a země“. Svůj názor zveřejnil i izraelský prezident Isaac Herzog. „Je důležité, aby se Izrael na Eurovizi objevil. Je to také určité stanovisko, protože existují kritici, kteří se nás snaží vyhnat z každého pódia,“ prohlásil.

Letošní Eurovize se uskuteční v květnu. Izrael už pohrozil, že ze soutěže odstoupí, pokud organizátoři píseň October Rain nepřijmou. Splnil by ovšem tak zároveň přání těch, kteří proti účasti židovského státu v aktuálním ročníku brojí.

Kritika zaznívající zejména ze severských zemí se ptá, jak to, že kvůli válce mohlo být v roce 2022 vyřazeno Rusko, zatímco konflikt v Gaze nevadí. Pořadatelé Eurovize se ale k hledání paralel staví opatrně s odvoláním na apolitičnost soutěže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...