Úřady v Gaze uvádějí, že izraelské údery zabily přes padesát lidí

Ministerstvo zdravotnictví a záchranáři v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy uvádějí, že při dvou izraelských útocích zemřelo v regionu nejméně 55 lidí včetně dětí a další desítky utrpěly zranění. Jedním ze zasažených míst je škola, kde se skrývali uprchlíci. Izraelská armáda uvedla, že útok mířil na „klíčové teroristy“ Hamásu a Palestinského islámského džihádu, kteří podle ní školu využívali jako velicí středisko.

Zasažená škola se nachází ve čtvrti Daradž ve městě Gaza a údajně v ní byli ubytováni uprchlíci, kteří museli kvůli válce opustit své domovy v jiných částech Pásma. Představitel ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem řekl, že obětí útoku na školu je 36, což potvrdily místní nemocnice.

Mahmúd Basal, mluvčí civilní obrany, která v Pásmu Gazy poskytuje první pomoc, řekl, že mezi oběťmi jsou „hlavně děti a několik žen, a desítky dalších (lidí) byly zraněny“. Škola v Daradži byla zasažena třikrát, zatímco lidé spali, přičemž údery způsobily rozsáhlý požár, řekl představitel ministerstva zdravotnictví.

Izraelská armáda následně oznámila, že cílem úderu bylo velitelské a řídicí středisko ozbrojenců nacházející se v areálu školy, v němž teroristické organizace Hamás a Palestinský islámský džihád shromažďovaly zpravodajské informace pro útoky proti izraelským vojákům i civilistům. Izrael viní z úmrtí civilistů Hamás, protože podle něj operuje v obytných oblastech a civilní obyvatelstvo používá jako živé štíty, což Hamás odmítá.

Při jiném vzdušném úderu na dům ve městě Džabálija zemřelo podle gazánského ministerstva zdravotnictví devatenáct členů jedné rodiny včetně žen a dětí.

Zpravodaj ČT David Borek o humanitární situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Americký návrh na příměří

Zhruba před týdnem zahájily izraelské ozbrojené síly novou velkou ofenzivu. Armáda nyní do Pásma Gazy vyslala všechny své běžné pěší a obrněné brigády, informovala izraelská média. Hamás je pod velkým tlakem, řekl náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir v neděli při návštěvě vojáků ve městě Chán Júnis na jihu pásma. Cílem zintenzivnění bojů je podle Izraele zcela porazit Hamás a osvobodit 58 dosud zadržovaných rukojmí.

Hamás v pondělí zároveň oznámil, že souhlasí s novým návrhem zvláštního amerického vyslance Stevea Witkoffa na příměří v Pásmu, který předpokládá propuštění deseti izraelských rukojmí, sedmdesát dnů klidu zbraní a částečné stažení židovské armády z okupovaného palestinského území, řekl agentuře Reuters nejmenovaný palestinský představitel blízký tomuto teroristickému hnutí.

Návrh rovněž počítá s tím, že Jeruzalém propustí blíže neurčené množství palestinských vězňů včetně stovek těch, kteří si odpykávají dlouhé tresty.

9 minut
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký o údajném souhlasu s návrhem příměří ze strany Hamásu
Zdroj: ČT24

Izraelský zdroj pro Reuters později ale odmítl tvrzení Hamásu, že s americkým návrhem příměří souhlasil. Podle zdroje popsaný obsah návrhu neodpovídá tomu americkému. To podle serveru The Times of Israel potvrdil také Witfkoff, přičemž pozici Hamásu označil za zklamání a za něco nepřijatelného. Izrael je podle něj ochoten přistoupit na dočasné příměří, během něhož by se domů vrátila polovina rukojmí a které by vedlo k rozhovorům o trvalém ukončení války.

Činitel židovského státu také poznamenal, že Hamás ve skutečnosti o dohodu zájem nemá a že žádná zodpovědná vláda by ujednání ve zmíněné podobě s teroristickým hnutím neakceptovala.

14 minut
Zpravodaj ČT David Borek o údajném souhlasu s návrhem příměří ze strany Hamásu
Zdroj: ČT24

Jen za posledních 48 hodin izraelské letectvo provedlo v Pásmu Gazy přes dvě stě vzdušných úderů, oznámila armáda v pondělí ráno.

Izraelská armáda v neděli uvedla, že plánuje do dvou měsíců obsadit 75 procent území Pásma Gazy a vytlačit palestinské civilisty na pouhou čtvrtinu území pásma, uvedl deník The Wall Street Journal.

Pomoc do Pásma by měla začít dodávat organizace podporovaná USA a Izraelem

Izrael čelí v poslední době sílící mezinárodní kritice kvůli další ofenzivě v Pásmu Gazy a blokádě humanitární pomoci, kterou po nátlaku Západu, včetně Spojených států, minulý týden přerušil.

V pondělí večer začala distribuovat pomoc v Pásmu Gazy nově založená organizace Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (Gaza Humanitarian Foundation, GHF), kterou podporují Spojené státy a Izrael. Další kamiony s pomocí podle ní do Gazy přijedou v úterý, píše Reuters. „Je to plán Izraele a Ameriky, jak rozdělovat pomoc adresněji a jak eliminovat při rozdělování pomoci nebezpečí, že se této pomoci zmocní buď rabující skupiny, nebo Hamás,“ komentoval během dne blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Organizace ale podle něj nemá v tuto chvíli úplně jasné financování ani logistiku. „Zároveň čelí kritice OSN a na OSN napojených neziskových organizací, které to berou jako trucpodnik Izraele a USA,“ dodal Borek.

Ředitel organizace Jake Wood navíc v neděli rezignoval. Zdůvodnil to obavami, že organizaci nebude v daných podmínkách umožněno pracovat v souladu s humanitárními principy nezávislosti a nestrannosti.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito přes 53 900 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, těch je ovšem většina.

6 minut
Horizont ČT24: Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová o humanitární krizi v Gaze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...