Izraelsko-palestinský konflikt strana 5 z 5

Izrael nedovolí narušení své pozemní ani vzdušné hranice. V Moskvě, kam přijel jednat s prezidentem Vladimirem Putinem, to dnes uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Na syrsko-izraelské hranici panuje delší dobu napětí kvůli bojům na jihozápadě Sýrie. Izraelská armáda ve středu sestřelila bezpilotní letadlo vyslané ze Sýrie nad Izrael. Středeční setkání Netanjahua s Putinem je za poslední půlrok už třetí.

Papež František prohlásil, že stavění zdí, okupace území ani náboženský fanatismus nikdy nepřinesou mír Blízkému východu. František také kritizoval „vražednou lhostejnost“, která umožňuje, aby násilí stravovalo Blízký východ a vyhánělo desetitisíce křesťanů z jejich domovů.

Slovensko otevře kulturní centrum v Jeruzalémě. Napsal to izraelský server Times of Israel, podle něhož to sdělila slovenská parlamentní delegace, která je stejně jako delegace českých senátorů v těchto dnech v Izraeli. Times of Israel to označil za „překvapivý krok“, jímž se Slovensko připojuje k České republice a Bulharsku, které se rozhodly rozšířit diplomatickou přítomnost v Jeruzalému. První a nejvýznamnější krok podnikly Spojené státy, když do Jeruzaléma v květnu převedly své velvyslanectví z Tel Avivu.

Izraelský parlament schválil zákon, který připraví Palestinu o miliony dolarů ročně. Sníží odvod z daní a cel ze zboží dováženého na palestinská území. Jejich výběr provádějí právě izraelské úřady a část poté poskytnou tamní samosprávě. Izrael kritizuje, že peníze putují i rodinám vězněných Palestinců, kteří byli odsouzeni po střetech s izraelskou armádou. Podle izraelské kontrašpionáže loni tyto rodiny dostaly od samosprávy 1,2 miliardy šekelů (7,3 miliardy korun). To prý může Palestince motivovat k dalším konfliktům.

Izraelské letouny v noci udeřily na 25 cílů v Pásmu Gazy v odvetě za ostřelování Izraele. Armáda uvedla, že šlo o reakci na předchozí útok na Izrael. Podle Izraele bylo z území ovládaného radikálním hnutím Hamas vypáleno přinejmenším třicet raket a minometných střel.

Valné shromáždění OSN ve středu přijalo nezávaznou rezoluci, která odsuzuje Izrael za zabíjení Palestinců z Pásma Gazy a požaduje pro Palestince mezinárodní ochranu. Neprošel naopak americký návrh, jenž odpovědnost za násilí v Gaze připisoval radikálnímu hnutí Hamás.

Rostoucí napětí v Pásmu Gazy je varováním, jak blízko je svět každý den válce. Na mimořádné schůzi Rady bezpečnosti OSN v New Yorku to ve středu řekl koordinátor OSN pro izraelsko-palestinský mírový proces Nikolaj Mladenov. Jednání skončilo bezvýsledně. Radu svolaly Spojené státy, které chtěly prosadit deklaraci odsuzující akce palestinských ozbrojenců, což se jim nepodařilo.

Izraelská armáda v noci na středu zasáhla pětadvacet vojenských cílů v Pásmu Gazy, odkud v úterý palestinské militantní skupiny iniciovaly nejrozsáhlejší palbu za poslední roky. Podle agentury AFP o tom informovali izraelští vojenští představitelé. Hamas později oznámil, že uzavřel dohodu o příměří s Izraelem, aby největší konfrontaci se židovským státem od roku 2014 ukončil. Izraelský ministr vnitra v reakci uvedl, že pokud Hamas opět nezaútočí, neučiní tak ani Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael zasadil palestinským skupinám z Gazy těžkou ránu.

Izrael a Gaza zažily nejprudší ozbrojené srážky od poslední války v létě 2014. Od rána odpálili teroristé z Pásma Gazy několik desítek minometných granátů proti izraelskému pohraničí. Izrael odpověděl těžkými leteckými útoky na cíle Hamasu a Islámského džihádu. Tyto skupiny už se přihlásily k odpovědnosti za útoky.

Bez ohledu na estetický dojem je menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD opřená o hlasy komunistů jedinou možnou variantou, protože u jiných subjektů zastoupených ve sněmovně nemá ANO šanci získat podporu. V Interview ČT24 to prohlásil ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO).

Egyptský prezident nechal na celý ramadán otevřít hranice s Pásmem Gazy. Hraniční přechod Rafáh tak bude průchozí na nejdelší dobu od roku 2013, kdy ho Egypťané uzavřeli kvůli teroristickým útokům na Sinaji. Tento krok souvisí s palestinskými protesty, které u hranic Pásma Gazy v pondělí vyvrcholily tvrdým zásahem izraelské armády, při němž zemřelo na 60 Palestinců. Incident odsoudil Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Izrael by podle něj měl ukončit okupaci a násilí v Gaze.

Guatemala v západním Jeruzalémě otevřela svou ambasádu. Zařadila se tak jako druhá po bok Spojených států, které zde otevřely svůj zastupitelský úřad o dva dny dříve. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident této středoamerické země Jimmy Morales a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Palestinská samospráva sídlící na okupovaném Západním břehu Jordánu oznámila, že stahuje své velvyslance z Česka a dalších tří zemí Evropské unie, jejichž zástupci se zúčastnili nedělní recepce u příležitosti pondělního slavnostního otevření americké ambasády v Jeruzalémě: Rakouska, Rumunska a Maďarska.

„Místo ambasády není pro Izrael životně důležité, nezvýší se tak bezpečnost ani jediného Izraelce, naopak se zvyšuje napětí,“ uvedl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v pořadu Interview ČT24. České velvyslanectví by tak do Jeruzaléma nestěhoval, přestože podobný krok USA v pondělí učinily. Ačkoli je Česko dlouhodobě spojencem Izraele, nesmí zapomenout i na oprávněnou kritiku, podotkl čestný předseda strany TOP 09, který současnou izraelskou politiku nepovažuje za šťastnou.

Spojené státy zablokovaly přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které vyzývalo k nezávislému vyšetření pondělního násilí na hranicích Pásma Gazy. Při střetech s izraelskými vojáky na hranici Izraele a Pásma Gazy v pondělí zahynulo 60 Palestinců, tvrdí palestinské zdroje. Turecko a Jihoafrická republika stáhly z Izraele své velvyslance. Izrael v reakci nařídil generálnímu konzulovi Turecka odjet z Jeruzaléma.

Neprůstřelná vesta, helma a plynová maska – i tak může vypadat vybavení zahraničního zpravodaje při vstupu do vysílání. Blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó sleduje na Západním břehu pokračující vlnu protestů Palestinců. Podívejte se, jaká je situace přímo na místě.

Izrael slaví 70 let své těžce bráněné existence. Ekonomicky úspěšná demokratická země čelí řadě výzev – od nerovnosti ve společnosti až po nevyřešený konflikt s Palestinci. Podle expertů tkví řešení v souhře okolností: nastat musí změny v politickém vedení na obou stranách. Nutná je i spolupráce velmocí a také mírové smlouvy s odvěkými nepřáteli včetně Íránu. Pokud hrozí Izraeli nějaká válka, tak právě s Teheránem, shodují se odborníci, které oslovil web ČT24. Za třicet let by se podle nich mohla izraelská společnost více uzavřít do sebe, v zemi totiž přibývá ultraortodoxních židů.

Česká republika, Maďarsko a Rumunsko zablokovaly v minulých dnech přípravu společného prohlášení 28 zemí EU, které mělo být kritické k nadcházejícímu stěhovaní amerického velvyslanectví do Jeruzaléma. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová v této souvislosti sdělila, že Česká republika nevidí důvod, proč by se EU měla nyní k tématu opětovně vyjadřovat.

Izraelské bezpečnostních síly zadržely loni na okupovaných palestinských územích na 6800 Palestinců, z toho více než pětinu tvořili nezletilí. Nyní je v izraelských věznicích 350 osob mladších osmnácti let, řada z nich skončila za mřížemi kvůli házení kamenů na izraelské vojáky. Informoval o tom ve čtvrtek server Middle East Monitor. Statistiku zveřejnil u příležitosti palestinského dne dětí palestinský statistický úřad. Páteční palestinské protesty si vyžádaly devět mrtvých a přes tisíc zraněných.

Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman odmítl výzvy k vyšetření úmrtí patnácti Palestinců zabitých izraelskou armádou během pátečních protestů na hranicích Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelští vojáci podle ministra jednali přiměřeně, když mířili pouze na násilné útočníky.

Desetitisíce Palestinců vyrazily v rámci takzvaného „Velkého pochodu za návrat“ k hranici Pásma Gazy. Zahájili tak šestitýdenní protest za návrat palestinských uprchlíků do jejich bydlišť na území dnešního Izraele. Při potyčkách s izraelskými vojáky zemřelo patnáct Palestinců a dalších 1400 lidí utrpělo zranění. Jde o jedny z největších protestů za několik let, Kuvajt již požádal o jednání Rady bezpečnosti OSN.

Palestinská ústřední rada doporučila zrušit oficiální uznání Izraele. Zásadní krok teď má v reakci na americké uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele naplnit Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Právě ta může jako jediná o podobném kroku rozhodnout. Loňské oznámení Donalda Trumpa ohledně statusu Jeruzaléma spustilo kritiku napříč muslimským světem.

Spojené státy by mohly ukončit finanční podporu poskytovanou Palestincům, pokud jejich vedení nebude chtít jednat o míru s Izraelem. Prohlásil to americký prezident Donald Trump. Podle šéfa Bílého domu si Palestinci dostatečně neváží stovek milionů dolarů americké pomoci. Představitelka palestinské samosprávy to označila za vydírání.

V Izraeli obžalovali šestnáctiletou Palestinku, která uhodila do tváře izraelského vojáka. Na mobilní telefon natočené video zachycující incident se následně začalo šířit po internetu a vyvolalo značné emoce. Palestinci Ahidu Tamímíovou oslavují jako hrdinku, zatímco v Izraeli se terčem kritiky stali kromě dívky i napadení vojáci kvůli tomu, že se jejím výpadům nikterak nebránili.