Papež František prohlásil, že stavění zdí, okupace území ani náboženský fanatismus nikdy nepřinesou mír Blízkému východu. František také kritizoval „vražednou lhostejnost“, která umožňuje, aby násilí stravovalo Blízký východ a vyhánělo desetitisíce křesťanů z jejich domovů.
Na závěr schůzky s hlavami křesťanských církví a komunit z Blízkého východu papež podpořil vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu vytvořením dvou států a zopakoval svůj názor, že v Jeruzalémě, který považují za posvátné město křesťané, židé a muslimové, by se měl respektovat stávající stav.
„Klid zbraní udržovaný zdmi a ukázkami síly nepovede k míru, to učiní jen pevná touha naslouchat a zapojit se do dialogu,“ řekl. Podle něj by měl skončit stav, kdy hrstka těží z utrpení mnoha, jakož i okupace cizích území. „Lhostejnost zabíjí, a chceme pozdvihnout své hlasy proti této vražedné lhostejnosti,“ řekl.
Mnoho konfliktů se podle Františka rozhořelo silami „fundamentalismu a fanatismu, rouhajících se pod maskou víry“. Nejen většina, ale každé společenství na Blízkém východě by podle něj mělo být chráněno. „Nemůžete hovořit o míru, zatímco tajně soupeříte v hromadění nových zbraní,“ nabádal.
Na Blízkém východě jsou zakořeněny naše duše
František také připomněl, že křesťanství se zrodilo právě na Blízkém východě, kde „jsou zakořeněny naše vlastní duše“. Ale oblast zakryla „temná mračna války, násilí a ničení, okupace, fundamentalismu, nucené migrace a zanedbávání“, a to za mlčenlivé spoluviny mnoha dalších lidí. „Blízký východ se stal zemí lidí, kteří opouštějí vlastní půdu,“ řekl.
Schůzky v přístavním městě Bari, považovaném za náboženský most mezi Východem a Západem i kvůli tomu, že zde spočívají ostatky Svatého Mikuláše, uctívaného i pravoslavnými věřícími, se nezúčastnil moskevský patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve. Kirill byl silným zastáncem rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina o zásahu ruských ozbrojených sil v Sýrii, připomněla agentura AP s tím, že Kirill do Bari poslal svého zástupce, metropolitu Ilariona.
František pokračuje ve snahách svých předchůdců usmířit se s pravoslavnou církví a v roce 2016 uspořádal na Kubě historické setkání s Kirillem. Jednalo se o vůbec první setkání hlav římskokatolické a ortodoxní církve.
