Izraelsko-palestinský konflikt strana 3 z 5

Od začátku druhé intifády uplynulo dvacet let. Ozbrojené palestinské povstání si vyžádalo tisíce mrtvých na izraelské i palestinské straně. Reagovalo na zklamané naděje po bezvýsledném mírovém summitu v Camp Davidu v červenci roku 2000. Zproblematizovalo historické hodnocení Jásira Arafata a posílilo skepsi Izraelců vůči mírovému procesu.

Z Izraele přilétla první komerční linka do Spojených arabských emirátů. Na palubě byli vyjednavači včetně amerických, kteří mají finalizovat dohodu o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Poprvé také stroj izraelské společnosti El Al dostal povolení letu přes Saúdskou Arábii.

Palestina vypoví všechny dohody včetně bezpečnostních s Izraelem a Spojenými státy. Na schůzce palestinského vedení to podle agentury DPA prohlásil předseda samosprávy Mahmúd Abbás. Zdůvodnil to záměrem Izraele anektovat část Západního břehu Jordánu, který okupuje. Vypovězením smluv hrozil Abbás již na konci dubna.

Z palestinského Pásma Gazy byla ve středu časně ráno vypálena na Izrael raketa, která skončila v poli blízko za hranicí. Izraelci v odvetné palbě zasáhli tři vojenské cíle hnutí Hamas, které Pásmu Gazy vládne. Palestinská raketa ani odvetná palba nikoho nezranily, informovala agentura AFP.

Šíření koronaviru utlumilo konflikt mezi Izraelem a islamisty v Pásmu Gazy. Od posledního raketového poplachu uplynul přesně jeden měsíc a v oblasti panuje bezprecedentní klid. Místo raket se teď na obou stranách hranice řeší hlavně epidemie. Uklidnění je ale patrně jen dočasné.

Česko poskytlo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní expertizu na podporu Izraele. Informaci izraelských listů Haarec a Times of Israel již potvrdila česká diplomacie. Podle ministerstva zahraničí Palestina zatím nemůže být považována za plnohodnotný stát, a tudíž není v jurisdikci soudu zabývat se možnými válečnými zločiny spáchanými na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Stejně jako Česko bude ve věci podle izraelských médií postupovat Německo a možná také Rakousko.

Americký prezident Donald Trump navrhuje vedle Izraele vznik samostatného palestinského státu s hlavním městem východním Jeruzalémem, kde USA otevřou svou ambasádu. Zároveň řekl, že Jeruzalém bude nedělitelným hlavním městem Izraele. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později dodal, že palestinské hlavní město by mělo být na okraji Jeruzaléma. Palestinské hnutí Hamas označilo Trumpův projev za agresivní a řešení pro Jeruzalém za nesmyslné. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás mluví o konspiraci.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy v úterý zveřejní mírový plán pro Blízký východ. Trump o zveřejnění koncepce hovořil poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelský předseda vlády při setkání poznamenal, že by Trumpův návrh mohl být „šancí století“.

Při útocích, které Izrael vede od úterka proti palestinským radikálům v Pásmu Gazy, zemřelo už 26 Palestinců. Podle listu The Jerusalem Post bylo z Pásma Gazy na Izrael za stejnou dobu vypáleno 360 raket, z nichž 90 procent zneškodnila protivzdušná obrana. Server Ynet napsal, že příměří by mohlo začít platit ještě ve středu nebo ve čtvrtek. Zdroje z Egypta, který je prostředníkem jednání, to ale nepotvrdily.

Z palestinského Pásma Gazy bylo do Izraele od úterního rána odpáleno 190 raket, 90 procent z nich zlikvidovala izraelská protivzdušná obrana. Izraelská armáda, která útočila na cíle spojené s palestinskými radikály, očekává několikadenní střety. V Pásmu Gazy přišlo o život deset lidí a kolem třiceti bylo zraněno, v Izraeli museli zdravotníci ošetřit 46 lidí. Kromě Pásma Gazy Izraelci útočili na dům palestinského radikála v Damašku a zabili jeho syna a vnučku. EU raketové útoky na Izrael odsoudila a vyzvala k okamžitému zastavení bojů.

Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko kritizovaly ve společném prohlášení plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua anektovat část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud vyhraje nadcházející parlamentní volby. Považovaly by to za závažné porušení mezinárodního práva. Ve stejném smyslu se vyjádřil i generální tajemník OSN.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že pokud jeho strana Likud vyhraje příští týden parlamentní volby, anektuje strategicky významnou část okupovaného Západního břehu Jordánu. Letos druhé předčasné volby se uskuteční 17. září. Palestina takový plán považuje za válečný zločin.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás označil demolici palestinských domů v Jeruzalémě za etnickou čistku a ohlásil, že Palestinci vypoví všechny dosud uzavřené dohody s Izraelem. Židovský stát v pondělí zahájil demolice několika desítek domů postavených bez izraelského povolení na východě Jeruzaléma. Odůvodnil to tím, že jsou stavby příliš blízko bezpečnostní zdi. Domy ale stály na území, na němž o civilních otázkách rozhoduje palestinská samospráva. Podle EU je demolice nelegální.

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Izrael ve volbách vybírá nové složení parlamentu. Bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó v Interview ČT24 poznamenal, že Izraelci chtějí politicky zkušené lídry a vojenské hrdiny. Bývalý šéf armády Benjamin Gantz, který má šanci zvítězit, sice má politické zkušenosti, ale nevyrovná se úřadujícímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který je podle Szántó v zemi vnímán jako nejtěžší politická váha. A i kdyby Netanjahu skončil, nelze očekávat návrat období podobného 90. letům s velkými mezinárodními mírovými konferencemi.

Izraelci v úterý předčasně volí své zástupce v parlamentu. Volební místnosti se uzavřely ve 21 hodin našeho času. Kampaň byla hlavně o dvou osobnostech. Očekává se těsný souboj mezi pravicovým blokem úřadujícího premiéra Benjamina Netanjahua a středovou opozicí bývalého šéfa armády Benjamina Gantze. Netanjahu ke konci kampaně vyvolal bouři slibem rozšířit izraelskou svrchovanost na Západním břehu Jordánu. Jeho největší rival Gantz to označil za nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů. Reálným vítězem voleb bude ten, komu se podaří sestavit koalici.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Uplynulý rok byl na Blízkém východě opět dramatický. Vášně budil svými kroky i americký prezident Donald Trump, který na jaře udeřil na syrský režim, aby v prosinci oznámil, že ze země stahuje vojáky. Palestinské protesty pak posílilo jeho rozhodnutí o přesunu ambasády do Jeruzaléma. Šéf Bílého domu se také rozhodl přiškrtit režim v Teheránu, když vypověděl klíčovou jadernou dohodu a obnovil protiíránské sankce. Saúdskou Arábii naopak po vraždě novináře Džamála Chášakdžího slíbil podržet – a to i v případě, že se prokáže vina Rijádu.

Prezident Miloš Zeman na závěr cesty do Izraele navštívil kibuc Nachal Oz, kde zasadil památeční strom. Kibuc leží na hranici Pásma Gazy a patří mezi nejčastěji ostřelovaná místa v Izraeli. Prezident také nahlédl do palestinského pašeráckého tunelu, který na hranicích odhalila izraelská armáda.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nevidí důvod, proč by česká ambasáda nemohla být přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma i dříve než za dva roky; jiné hlavní město podle Netanjahua neexistuje a časem k tomu dojdou i evropské země. Úterní otevření Českého domu v Jeruzalémě za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana označil za skvělý začátek. Izraelský premiér to prohlásil v exkluzivním rozhovoru pro ČT, který s ním vedl David Borek.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl výzvy k vypsání předčasných voleb. Vedení ministerstva obrany se ujme sám. Kvůli nesouhlasu s příměřím s Hamasem skončil ve funkci dosavadní ministr Avigdor Lieberman, jenž žádal tvrdší postup vůči radikálům. Po jeho odchodu zůstala Netanjahuovi v parlamentu těsná většina. Koalici ale podrží strana Židovský domov.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček se při návštěvě Izraele nesetkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem, i když to měl v rámci své první mimoevropské cesty ve funkci v plánu. Důvodem je napjatá situace po několikadenním násilí mezi izraelskou stranou a radikály z Pásma Gazy. V úterý navštívil Petříček Zeď nářků ve východní části Jeruzaléma, což vyvolalo kritiku Palestinců. Státu se ale zatím daří balacovat svůj postoj vůči Palestině i Izraeli.

Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman podal demisi. Učinil tak po neshodách uvnitř vlády ohledně postupu proti hnutí Hamás v palestinském Pásmu Gazy. Informují o tom místní média. Lieberman, který zastává tvrdší postup vůči Hamásu, vyzval k co nejrychlejšímu uspořádání voleb. Opozice v reakci na to vyzvala premiéra Benjamina Netanjahua k rezignaci. Liebermanova strana vystoupila z vládní koalice a další strana tím pohrozila, pokud rezort obrany nezíská ona.

Izrael a palestinské radikální skupiny z Pásma Gazy přistoupily po třídenním násilí na příměří, které podle izraelských médií zprostředkovaly Egypt, OSN, Norsko a Švýcarsko. V oblasti Pásma Gazy přitom i v úterý pokračovalo ostřelování mezi izraelskou armádou a palestinskými radikály. Z vyjádření obou stran ale není zcela jasné, zda bude příměří dodržováno.