Palestina vypoví všechny dohody včetně bezpečnostních s Izraelem a Spojenými státy. Na schůzce palestinského vedení to podle agentury DPA prohlásil předseda samosprávy Mahmúd Abbás. Zdůvodnil to záměrem Izraele anektovat část Západního břehu Jordánu, který okupuje. Vypovězením smluv hrozil Abbás již na konci dubna.
„Klademe plnou odpovědnost na administrativu USA za okupaci palestinského lidu a považujeme ji za klíčového partnera izraelských akcí a rozhodnutí proti právům palestinského lidu,“ uvedl Abbás. Dodal, že nyní musí Izrael nést odpovědnost jako okupační mocnost palestinských území. „Musí nést všechny následky,“ řekl.
Abbás také prohlásil, že oznámení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o záměru rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady a na údolí řeky Jordán znamená, že Izrael „anuloval“ dohody z Osla z roku 1993, které umožnily vznik palestinské samosprávy a zahájily mírový proces. Dodal, že „stát Palestina“ se okamžitě připojí k mezinárodním organizacím, do nichž ještě nevstoupil. Izrael považuje toto začleňování za obcházení politického vyjednávání a za snahu dosáhnout uznání palestinské státnosti.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na konci dubna uvedl, že rozhodnutí ohledně anexe části Západního břehu Jordánu je na Izraeli. Tamní koaliční vláda premiéra Netanjahua a centristy Bennyho Gantze chce ve shodě s mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady na Západním břehu Jordánu. Jde přitom o území, se kterým vedle Pásma Gazy a východního Jeruzaléma Palestinci počítají pro svůj budoucí stát.
V praxi by takzvané rozšíření izraelské svrchovanosti na židovské osady představovalo anexi části území, které Izrael obsadil za války v roce 1967 a nad kterým uplatňuje vojenskou kontrolu.
Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady na Západním břehu Jordánu za nelegální z pohledu mezinárodního práva. Izrael to odmítá s tím, že má na toto území historické a biblické vazby; kontrolu rovněž zdůvodňuje bezpečnostním hlediskem.
