Reportérku al-Džazíry zřejmě neúmyslně zastřelil izraelský voják, oznámili vyšetřovatelé

Izraelské vyšetřování týkající se zabití Šírín abú Aklahové, reportérky televize al-Džazíra, dospělo k závěru, že ji pravděpodobně neúmyslně zastřelil izraelský voják a nešlo o cílený útok. S odkazem na pondělní sdělení izraelské armády o tom píše agentura Reuters. Palestinská novinářka abú Aklahová, která měla také americké občanství, byla zastřelena 11. května, když pracovala na reportáži o izraelské operaci v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Agentura AP s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele izraelské armády uvedla, že armáda nezahájí trestní vyšetřování incidentu, což znamená, že voják ani nikdo z jeho velitelů nebude potrestán.

Izraelská armáda oznámila, že se její vojáci při operaci v Džanínu stali terčem silné palby, která vycházela ze všech stran. Palbu opětovali, a to i na místo, kde abú Aklahová stála, tedy asi 200 metrů od jejich pozice. Podle armády se však vojákům nepodařilo odhadnout, že se jedná o novinářku.

Armáda doplnila, že „existuje vysoká pravděpodobnost, že paní abú Aklahovou omylem zasáhla palba Izraelských obranných sil, jejímž cílem byly podezřelé osoby, které byly identifikovány jako palestinští ozbrojenci“. Podle armády je rovněž možné, že novinářku zasáhli palestinští ozbrojenci.

Smrt abú Aklahové, která byla po dvě desetiletí jednou z nejznámějších tváří informujících o izraelsko-palestinském konfliktu, vyvolala rozhořčení po celém světě, zejména poté, co policie ztloukla truchlící na jejím pohřbu v Jeruzalémě.

Jiné výpovědi svědků mezitím zpochybňují, že se izraelští vojáci stali terčem palby z místa, kde novinářka stála. „Všechny důkazy, fakta a vyšetřování prokázaly, že Izrael byl pachatelem a že Šírín zabil. Měl by nést odpovědnost za svůj zločin,“ konstatoval mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse.

Analýza místa činu i zvukových a obrazových záznamů

Izraelské vyšetřování, které zahrnovalo rozhovory s izraelskými vojáky, analýzu místa činu a také zvukových a obrazových záznamů, dospělo k závěru, že „není možné jednoznačně určit zdroj střelby“, která zabila abú Aklahovou. Izrael přitom opakovaně odmítl, že by jeho vojáci na novinářku stříleli cíleně, a zdůraznil, že podle závěrů vyšetřování vojáci jednali v souladu s pravidly.

„Se stoprocentní jistotou můžeme říci, že žádný voják IDF úmyslně nestřílel na reportérku nebo nezúčastněnou osobu na místě,“ prohlásil vysoce postavený izraelský vojenský představitel, jenž novináře seznámil se závěry vyšetřování.

Zpráva Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) v červnu uvedla, že abú Aklahová stála s dalšími novináři a podle helmy a modré neprůstřelné vesty s označením „press“ byla jasně identifikovatelná jako novinářka, když byla zastřelena jedinou kulkou. Při incidentu byl postřelen další palestinský novinář Alí Samúdí. Podle zprávy zabila abú Aklahovou střelba izraelských vojáků, nikoli palestinských ozbrojenců.

Palestinští představitelé a rodina abú Aklahové oznámili, že se domnívají, že novinářka byla zabita úmyslně, a odmítli izraelská prohlášení, že v blízkosti místa, kde stála, byli ozbrojenci.

„Naše rodina není tímto výsledkem překvapena, protože je zřejmé, že izraelští váleční zločinci nemohou vyšetřovat své vlastní zločiny. Zůstáváme však hluboce zraněni, frustrováni a zklamáni,“ napsala rodina v prohlášení, přičemž opět vyzvala k nezávislému vyšetřování v USA a u Mezinárodního trestního soudu (ICC).

Forenzní analýza smrtícího projektilu provedená pod americkým dohledem v červenci byla neprůkazná, jelikož kulka byla příliš poškozená.

Americké ministerstvo zahraničí v červenci dospělo k závěru, že abú Aklahovou zřejmě zabila střelba z izraelských pozic, ale že neexistují důkazy svědčící o tom, že by na ni izraelští vojáci stříleli úmyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled