Reportérku al-Džazíry zřejmě neúmyslně zastřelil izraelský voják, oznámili vyšetřovatelé

Izraelské vyšetřování týkající se zabití Šírín abú Aklahové, reportérky televize al-Džazíra, dospělo k závěru, že ji pravděpodobně neúmyslně zastřelil izraelský voják a nešlo o cílený útok. S odkazem na pondělní sdělení izraelské armády o tom píše agentura Reuters. Palestinská novinářka abú Aklahová, která měla také americké občanství, byla zastřelena 11. května, když pracovala na reportáži o izraelské operaci v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Agentura AP s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele izraelské armády uvedla, že armáda nezahájí trestní vyšetřování incidentu, což znamená, že voják ani nikdo z jeho velitelů nebude potrestán.

Izraelská armáda oznámila, že se její vojáci při operaci v Džanínu stali terčem silné palby, která vycházela ze všech stran. Palbu opětovali, a to i na místo, kde abú Aklahová stála, tedy asi 200 metrů od jejich pozice. Podle armády se však vojákům nepodařilo odhadnout, že se jedná o novinářku.

Armáda doplnila, že „existuje vysoká pravděpodobnost, že paní abú Aklahovou omylem zasáhla palba Izraelských obranných sil, jejímž cílem byly podezřelé osoby, které byly identifikovány jako palestinští ozbrojenci“. Podle armády je rovněž možné, že novinářku zasáhli palestinští ozbrojenci.

Smrt abú Aklahové, která byla po dvě desetiletí jednou z nejznámějších tváří informujících o izraelsko-palestinském konfliktu, vyvolala rozhořčení po celém světě, zejména poté, co policie ztloukla truchlící na jejím pohřbu v Jeruzalémě.

Jiné výpovědi svědků mezitím zpochybňují, že se izraelští vojáci stali terčem palby z místa, kde novinářka stála. „Všechny důkazy, fakta a vyšetřování prokázaly, že Izrael byl pachatelem a že Šírín zabil. Měl by nést odpovědnost za svůj zločin,“ konstatoval mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse.

Analýza místa činu i zvukových a obrazových záznamů

Izraelské vyšetřování, které zahrnovalo rozhovory s izraelskými vojáky, analýzu místa činu a také zvukových a obrazových záznamů, dospělo k závěru, že „není možné jednoznačně určit zdroj střelby“, která zabila abú Aklahovou. Izrael přitom opakovaně odmítl, že by jeho vojáci na novinářku stříleli cíleně, a zdůraznil, že podle závěrů vyšetřování vojáci jednali v souladu s pravidly.

„Se stoprocentní jistotou můžeme říci, že žádný voják IDF úmyslně nestřílel na reportérku nebo nezúčastněnou osobu na místě,“ prohlásil vysoce postavený izraelský vojenský představitel, jenž novináře seznámil se závěry vyšetřování.

Zpráva Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) v červnu uvedla, že abú Aklahová stála s dalšími novináři a podle helmy a modré neprůstřelné vesty s označením „press“ byla jasně identifikovatelná jako novinářka, když byla zastřelena jedinou kulkou. Při incidentu byl postřelen další palestinský novinář Alí Samúdí. Podle zprávy zabila abú Aklahovou střelba izraelských vojáků, nikoli palestinských ozbrojenců.

Palestinští představitelé a rodina abú Aklahové oznámili, že se domnívají, že novinářka byla zabita úmyslně, a odmítli izraelská prohlášení, že v blízkosti místa, kde stála, byli ozbrojenci.

„Naše rodina není tímto výsledkem překvapena, protože je zřejmé, že izraelští váleční zločinci nemohou vyšetřovat své vlastní zločiny. Zůstáváme však hluboce zraněni, frustrováni a zklamáni,“ napsala rodina v prohlášení, přičemž opět vyzvala k nezávislému vyšetřování v USA a u Mezinárodního trestního soudu (ICC).

Forenzní analýza smrtícího projektilu provedená pod americkým dohledem v červenci byla neprůkazná, jelikož kulka byla příliš poškozená.

Americké ministerstvo zahraničí v červenci dospělo k závěru, že abú Aklahovou zřejmě zabila střelba z izraelských pozic, ale že neexistují důkazy svědčící o tom, že by na ni izraelští vojáci stříleli úmyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...