Na Blízkém východě je klid, mezi Izraelem a hnutím Hamás nastalo příměří. Na Chrámové hoře v Jeruzalémě se znovu ale střetli někteří muslimové s izraelskou policií. Právě podobné incidenty před necelými dvěma týdny ozbrojený konflikt rozpoutaly. Příměří v Pásmu Gazy bude trvat podle bývalého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara spíše několik měsíců. Židovský stát si chce zároveň uchovat dobré vztahy se Spojenými státy, řekl Pojar v Interview ČT24.
Příměří v Gaze bude trvat spíše několik měsíců, myslí si bývalý velvyslanec Pojar
„Troufám si tvrdit, že to bude spíše na několik měsíců až málo let, ale vzhledem k tomu, že bombardování a likvidace infrastruktury Hamásu trvala pouhých 11 dní, tak si myslím, že to nebude trvat sedm let, jako trvalo minulé příměří,“ uvedl Pojar.
Bezpečnostní expert upozornil, že v konfliktu přitom nejde o to, kolik lidí zemře. „Izrael byl okolním světem k příměří v zásadě přinucen. Už neměli příliš mnoho cílů na seznamu, jakým způsobem Hamásu uškodit, takže se rozhodli pro příměří i proto, aby si uchovali dobré vztahy se Spojenými státy,“ vysvětlil Pojar.
Obě se strany se teď snaží podle něj ukázat, že neprohrály. „Hamás počítá mrtvé. Čím více, tím lépe,“ řekl Pojar. Hamás si díky tomuto konfliktu znovu posílil své postavení mezi Palestinci a vůbec na Blízkém východě, dodal.
Izraeli se zase povedlo podle diplomata eliminovat sílu Hamásu a jeho chuť jít do dalšího kola válčení v následujících měsících, možná letech. „Izraelští generálové říkají, že pokud se to povedlo na pět let a více, tak je to úspěch,“ sdělil bývalý velvyslanec.
Co chce mladá generace?
Pojar nezapomněl ani na úlohu sociálních sítí, především TikToku, kde se prostřednictvím videí čím dál více šíří násilí mezi Palestinci a Izraelci. Někdejší velvyslanec v Tel Avivu je ale přesvědčený, že mladí lidé chtějí vesměs žít v míru. „Naprostá většina chce žít v klidu na místě. Nemá ráda druhou stranu, ale v zásadě ví, že s ní žít musí. Nemá ráda vlastní politiky a vidí situaci realisticky,“ sdělil.
Mladá generace podle něj nevěří v mír, ale zároveň ani ve válku. „Problém je, že když se situace vyostří, když se něco dá na sociální sítě, radikální skupiny se dají do sebe. Pak je těžké, aby se ostatní nepřidávali,“ dodal.