Izrael zaútočil na systém tunelů v Gaze. USA varují před cestou do oblasti

Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na pátek podnikly doposud nejsilnější útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Armáda zasahovala také na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde zastřelila deset Palestinců. Během noci létaly rakety z palestinského území na Izrael, v tamních městech zároveň pokračovaly střety mezi Araby a Židy. Podle listu Times of Israel vyšli do ulic také aktivisté obou národností vyzývající ke klidnému soužití.

Izraelská armáda po půlnoci místního času uvedla, že její „letecké a pozemní síly útočí na Pásmo Gazy“, což nejprve vedlo média ke spekulacím o začátku pozemní operace. Mluvčí armády proto o něco později reagoval upřesněním, že vojáci na palestinské území nevstoupili.

Poté doplnil, že útok trval čtyřicet minut a podílelo se na něm 160 letounů. Namířený byl zejména proti systémů tunelů zvanému „metro“. Jedná se o několikakilometrové podzemní město, které radikálové využívají k přesunu zbraní a úderům proti Izraeli. Armáda židovského státu se stále snaží zjistit, do jaké míry se síť tunelů podařilo poškodit.

„Tunely mají více funkcí. Některé z nich byly vytvořeny proto, aby mohl Hamás podniknout překvapivý vpád na izraelské území. Židovský stát ale u hranic umístil bariéru zabudovanou do země, která je vybavena senzory, které zjistí jakékoliv kopání. Tunely umožňují přesuny operativců pod zemí, jsou tam řídicí centra a sklady vybavení,“ podotkl zahraniční zpravodaj David Borek.

Mezi cíli bombardování byly i sklady zbraní a místa, odkud příslušníci Hamásu odpalují rakety. Letecké údery navíc podpořila palba z tanků. Z Pásma Gazy po izraelském útoku následovala další salva raket vystřelených na židovský stát, v pohraničních oblastech byly nad ránem opět slyšet sirény.

„Poplachy v okolí izraelského hlavního města Tel Avivu pokračují. Do jisté míry se začínají soustřeďovat v okolí Ben Gurionova letiště, které je úmyslným terčem islamistů,“ řekl Borek.

Izraelské letectvo v pátek ve městě Gaze také srovnalo se zemí výškovou budovu, v níž byla banka napojená na islamistické hnutí Hamás, které v této palestinské enklávě vládne. Jde o třetí banku Hamásu, kterou letectvo zničilo při nejnovějších bojích. Izraelská armáda uvedla, že terčem jejích nejnovějších náletů v Pásmu Gazy byla také zbrojní a námořní zařízení Hamásu.

Ozbrojené křídlo Hamásu zveřejnilo video, které popsalo jako svůj útok dronem na chemičku nedaleko kibucu v jižním Izraeli. Izraelská armáda útok bezpilotním letounem podle AP zatím nekomentovala.

Na Izrael byly odpáleny i tři rakety ze Sýrie. Podle izraelské armády jedna spadla ještě v Sýrii a zbylé dvě dopadly do neobydlené oblasti v severním Izraeli. Damašek incident nekomentoval.

Nahrávám video
Události: Izrael zaútočil na systém tunelů v Gaze
Zdroj: ČT24

Netanjahu: Nenecháme lídry Hamásu uniknout

Agentura DPA s odkazem na izraelskou televizi uvedla, že se jedná o nejsilnější a nejrozsáhlejší útok na palestinské území od pondělního vypuknutí raketové palby. Armáda vyzvala Izraelce v oblastech do čtyř kilometrů od hranic, aby se uchýlili do krytů. Při útěku do krytu během raketového poplachu uklouzla, upadla a smrtelně se zranila 87letá žena. Zranění utrpěly rovněž čtyři další ženy. 

„Řekl jsem, že Hamás zaplatí vysokou daň. Činíme tak a budeme tak činit dál velkou silou,“ uvedl v prohlášení izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Později ve videoprojevu také řekl, že izraelská operace namířená proti Hamásu a jeho spojencům není u konce a lídři neuniknou.

„V uplynulém dni jsme zaútočili na podzemní cíle. Hamás si myslel, že se tam může schovat, ale nemůže,“ poznamenal premiér. „Vůdci Hamásu si myslí, že mohou uniknout našemu sevření. Nemohou uniknout. Můžeme se k nim dostat všude – ke všem lidem (Hamásu) a budeme v tom pokračovat,“ dodal.

Mluvčí militantního hnutí uvedl, že Hamás je připraven „udělit židovskému státu tvrdou lekci“, pokud se rozhodne pro pozemní operaci.

Hnutí v noci na pátek pokračovalo v raketové palbě na Izrael. Na jihu země byl smrtelně zraněn 87letý muž, který se snažil dostat do krytu. V Aškelonu byli podle deníku The Times of Israel zraněni raketami celkem tři další muži, dva z nich vážně. Tamní armáda rovněž informovala o sestřelení dronu Hamásu.

Izraelské letectvo zaútočilo na cíle Hamasu
Zdroj: Ahmed Zakot/Reuters

Od pondělního večera bojovníci Hamásu vystřelili 1800 raket namířených proti Izraeli, z nich ale 430 dopadlo v samotném Pásmu Gazy. Izrael oznámil, že jeho raketový systém Železná kupole (Iron Dome) zachytil devadesát procent střel.

Podle Borka izraelská vláda nyní zvažuje pozemní útok. „Zatím platí, že na hranicích Pásma Gazy jsou masivní tankové jednotky, které už pálí na palestinská území, ale jsou stále na tom izraelském. Židovský stát pozemní operaci vážně zvažuje, protože konfrontace je pro něho bolestivější,“ popisuje novinář.

Během útoků zemřelo přes sto Palestinců

Při současných bojích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo 119 Palestinců, z toho 27 dětí. Dalších asi 830 lidí utrpělo zranění. Izrael tvrdí, že většinu obětí tvoří členové ozbrojených skupin nebo ti, kteří zahynuli při dopadu raket špatně odpálených Hamásem.

Agentura AP s odvoláním na výpovědi obyvatel severní části Pásma Gazy uvedla, že v důsledku izraelského náletu se zřítil dům, pod jehož troskami zemřeli manželé se svými čtyřmi dětmi. Žena byla těhotná. Mluvčí armády židovského státu naopak řekl, že vojáci se vždy snaží zabránit civilním ztrátám a před útoky se snaží zajistit, aby oblasti obývané civilisty byly vyklizeny. V tomto případě to ale podle něj nebylo proveditelné.

Izrael už roky čelí kritice kvůli civilním obětem v Gaze, hustě obydlené oblasti, v níž žijí více než dva miliony lidí. Nicméně tvrdí, že běžné lidi ohrožuje Hamás, který se za civilní obyvatelstvo schovává.

Násilné střety pokračují v řadě měst

Izraelská armáda v pátek během dne podle místních zdravotníků na okupovaném Západním břehu Jordánu zastřelila deset Palestinců. K většině úmrtí podle zdravotníků došlo na různých místech okupovaného území při střetech s izraelskými silami. Jeden Palestinec byl zastřelen při pokusu pobodat izraelského vojáka, informovala agentura AP. Protesty se v pátek konaly na několika místech na Západním břehu Jordánu.

Stejně jako v předchozích dnech se v ulicích řady izraelských měst odehrávaly v noci na pátek také násilné střety mezi místními Araby a Židy, celkově si vyžádaly už desítky zraněných a na 750 zatčených.

Borek uvedl, že situace je podle něho lepší než před několika dny. „Nemám zprávy o tom, že by se za posledních 12 hodin odehrál nějaký násilný incident mezi davy Židů a Arabů. Už to nejsou klasické demonstrace, ale spíše střety arabského násilného davu s pořádkovými jednotkami,“ popisuje situaci zpravodaj.

Policie nicméně informovala, že v Lodu výtržníci házeli kamení a Molotovovy koktejly, napadali ochránce pořádku. Jistý Arab postřelil a vážně zranil jednoho Žida. V Haifě ve čtvrtek pozdě večer pak zaútočil dav na autobus, přičemž lehce zranil jednu ženu. Řidiči se podařilo z místa ujet, a ochránit tak další cestující, uvedla dopravní společnost podle listu The Jerusalem Post.

V Tel Avivu podle agentury AP ve čtvrtek večer dva Židé napadli novináře informujícího o shromáždění ultranacionalistů. V Jaffě skupina Arabů zaútočila na izraelského vojáka, který byl ve vážném stavu s vnitřním krvácením převezen do nemocnice.

A napětí panuje podle agentury Reuters i v severoizraelském přístavním městě Akko, které bylo dříve dáváno za příklad toho, že Židé a Arabové mohou žít vedle sebe v relativním klidu. V souvislosti se zprávami, že na sebe útočí mladíci z obou skupin, připouštějí někteří obyvatelé, že mají strach vycházet ven. 

The Times of Israel: Klid zbraní je možný

Ne všichni však podléhají pesimismu. V diplomatických kruzích podle zdroje izraelského listu The Times of Israel panuje opatrný optimismus, že v nadcházejících dvou dnech dojde v oblasti ke klidu zbraní. 

Diplomatický zdroj, který je seznámen se současnými snahami vyjednat klid zbraní, uvedl, že toto hodnocení mezi vyjednavači vychází z minulých zkušeností a „jasného čtení místnosti“. Hamás podle zdroje vzkázal, že má o klid zbraní zájem, a vyjednavači se domnívají, že zklidnit situaci chce po intenzivních čtvrtečních a pátečních nočních náletech v Pásmu Gazy také Izrael.

Další zdroj The Times of Israel řekl, že klíčovou roli ve snahách ukončit současné boje hraje Egypt, jehož zástupci jednali s představiteli Hamásu, Kataru a USA, ale ne přímo s Izraelem.

Diplomat z Rady bezpečnosti OSN zpravodajskému listu sdělil, že na nedělním nouzovém zasedání RB OSN členské státy jednomyslně vyzvou ke klidu zbraní, ale názory na to, kdo za nynější eskalaci nese vinu, se budou různit. I tak podle diplomata jednání vyvine na Izrael a Hamás tlak, aby boje ukončily.

Nahrávám video
Události, komentáře: David Borek
Zdroj: ČT24

Soud měl rozhodnout o vystěhování Palestinců z Jeruzaléma

Boje vypukly po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci také v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo během ramadánu, když izraelské úřady omezily Palestincům shromažďování na místě, kde se většinou schází k večerní modlitbě.

Začátkem května se také očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci.

Na tento měsíc také byly plánovány dlouho očekávané palestinské parlamentní volby, které ale palestinský prezident Mahmúd Abbás odložil i proto, že nebylo jisté, zda Izrael umožní hlasovat ve východním Jeruzalémě.

USA varují před cestami do Izraele

Spojené státy opět vydaly varování před cestami do Izraele. Washington je původně před několika týdny zmírnil v důsledku zlepšení situace kolem koronavirové pandemie, ale ve čtvrtek místního času se zvýšilo z druhého na třetí stupeň. „Vyhněte se cestám do Izraele kvůli ozbrojenému konfliktu a občanským nepokojům,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Americká diplomacie dále kategoricky nedoporučuje cesty do palestinského Pásma Gazy, což odůvodňuje hrozbami vyplývajícími z terorismu, občanských nepokojů a ozbrojeného konfliktu. Nejvyšší, tedy čtvrtý, stupeň varování platí také pro Západní břeh Jordánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...