Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu uvedl, že nevylučuje další eskalaci konfliktu s palestinským radikálním hnutím Hamás. Letectvo Izraele v noci opět útočilo na cíle v Pásmu Gazy a Palestinci pokračovali v odpalování raket přes hranici enklávy. Izraelské letecké údery brzy ráno zabily v Pásmu Gazy nejméně šest lidí, napsala agentura AP. Americký prezident Joe Biden sdělil Netanjahuovi, že očekává okamžitou deeskalaci bojů.
„Existují jen dvě cesty, jak s nimi (Hamásem) můžete jednat. Můžete je přemoci – a to je vždy otevřená možnost - anebo je můžete odstrašit,“ řekl podle AP ministerský předseda Izraele při setkání s velvyslanci v Izraeli. „Právě teď se účastníme rázného odstrašování, ale musím říct, že nevylučujeme nic,“ dodal. Izrael se podle něj snaží „rychle“ nastolit klid a dělá vše pro to, aby se vyhnul civilním obětem.
Nejmenovaný zdroj z izraelské armády agentuře AFP sdělil, že velení vojsk vyhodnocuje, zda jsou vhodné podmínky pro zastavení leteckých úderů, zároveň se však podle něj připravuje na to, že nálety mohou trvat „více dní“. Agentura Reuters po poledni zmínila „náznak diplomatického posunu“ a citovala v této souvislosti zdroj z egyptských bezpečnostních složek, podle kterého obě strany díky pomoci prostředníků v principu souhlasí s příměřím, ale jednání pokračují. Odehrávají se podle něj v utajení ve snaze zabránit tomu, aby zkrachovala.
Americký prezident Joe Biden ve středu po telefonu sdělil izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že očekává ještě dnes „významnou deeskalaci“ konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. V prohlášení to uvedl Bílý dům. Americká hlava státu podle komuniké vyjádřila očekávání, že vývoj bude směřovat k dojednání klidu zbraní.
Kam směřovaly vojenské údery
Izraelská armáda uvedla, že udeřila na vojenské cíle kolem měst Chán Júnís a Rafáh. Naopak z enklávy ve středu zamířily na Izrael další střely a v Ašdodu, Tel Avivu a oblastech poblíž hranice s Gazou se rozezněly varovné sirény.
Izrael podle serveru BBC News uvedl, že cílil na vojenskou infrastrukturu a domy velitelů palestinského radikálního hnutí Hamás, konkrétně se pokusil zabít šéfa ozbrojeného křídla Hamásu Muhammada Dífa. „Pokusili jsme se ho zabít několikrát,“ připustil mluvčí izraelské armády Hidai Zilberman. Díf už přežil několik pokusů o likvidaci, a to i za posledního velkého konfliktu v roce 2014, píše BBC News s tím, že velitel se drží v pozadí a není známo, kde se nachází.
Oběti tvoří i civilisté
Od 10. května, kdy se poslední konflikt mezi Izraelem a Hamásem rozhořel, zahynulo při útocích nejméně 219 Palestinců včetně 63 dětí a 36 žen, uvádí ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které nesděluje, kolik z obětí tvoří civilisté a kolik ozbrojenci. Podle Hamásu a skupiny Islámský džihád zemřelo při izraelských útocích nejméně 20 jejich bojovníků, Izrael tvrdí, že jejich počet je přinejmenším 130, podotkla AP. Podle izraelských úřadů palestinské rakety usmrtily 12 lidí včetně dvou dětí.
Izraelská armáda od vypuknutí posledního konfliktu provedla stovky leteckých úderů v Pásmu Gazy, tvrdí přitom, že útočí na vojenské cíle.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) poškodila během úderů přinejmenším 18 nemocnic a klinik, jedno zdravotnické zařízení zničila.
Palestinští ozbrojenci odpálili na Izrael přes 3700 raket, izraelský obranný systém Iron Dome (Železná kupole) jich podle Izraele 90 procent zneškodnil ještě před dopadem.
V Pásmu Gazy, kde žije přes dva miliony obyvatel, mezitím docházejí zdravotnické prostředky, palivo a voda, upozornila AP a připomněla, že území se nachází pod izraelsko-egyptskou blokádou od roku 2007, kdy se zde moci chopil Hamás.
Příměří v mlze
V posledních dnech se začaly objevovat zprávy o vyjednaném příměří, které obě strany však důrazně popřely. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka však nelze jednoznačně říci, že by se uzavření příměří neblížilo. Připomněl, že při jednáních o klidu zbraní je běžné do poslední chvíle dávat najevo fakt, že se strana nevzdává vojenské volby.
„Izrael pokračuje v náletech na Gazu a islamistická hnutí v Gaze pokračují v trochu limitovanějších, ale stále poměrně frekventovaných raketových náletech. Dělá se to běžně. Klid zbraní je právě od toho, že do poslední chvíle nepřestanete oslabovat svou pozici tím, že ustanete aplikovat vojenský tlak na protistranu,“ uvedl Borek.
V úterý byly zprávy o příměří velice konkrétní. Izraelský tisk přinesl s odvoláním na nejmenovaného člověka z vyšších politických kruhů informaci, že příměří je v pokročilé fázi a že by mělo vstoupit v platnost ve čtvrtek ráno.
„Potom však přišlo dementi. Ale můžeme spekulovat o tom, zda ten únik informací nebyl předčasný a zda jednání skutečně nejsou v počáteční fázi. Anebo jestli i toto není do jisté míry taktika, že když vyjednávám o příměří, tak to nebudu rozhlašovat, ale nechám si vojenské možnosti a pak až když je vše dojednáno, oznámím příměří. Úvahy, že se příměří blíží, ale rozhodně nejsou irelevantní a zakládají se na něčem, co se na lince Káhira – Gaza či Káhira – Jeruzalém řeší,“ dodal Borek.
Současný konflikt mezi Hamásem a Izraelem je nejvážnější za poslední roky, podotýká Reuters s tím, že na rozdíl od těch předchozích ten současný pomohl podnítit pouliční násilí v izraelských městech mezi radikálními Židy a Araby.
Kdo je vůdce Hamásu v Gaze
Rozhodnutí o pokračování ozbrojeného konfliktu spočívá na ramenou dvou mužů. Premiéra Izraele Benjamina Netanjahua a vůdce Hamásu v Gaze – Jahjá Sinvára. O druhém z mužů, který se do čela islamistického hnutí z evropského seznamu teroristických organizací postavil před čtyřmi roky, se toho ví výrazně méně.
V Gaze tehdy vládl arabský idol, egyptský prezident Gamál Násir, když se Jahjá Sinvár narodil. O pět let později – za šestidenní války v roce 1967 – jeho život prudce přesměrovalo vítězství izraelské armády. Gaza padla pod okupaci židovského státu. Za podvratnou činnost proti ní se student Islámské univerzity dostal do vězení poprvé už ve dvaceti. Hned po propuštění zorganizoval trestné komando proti palestinským kolaborantům a vysloužil si přezdívku Řezník z Chán Júnisu.
Na začátku celopalestinského povstání intifády naplánoval – už v řadách nového islamistického hnutí Hamás – vraždu dvou izraelských vojáků. Bezpečnost ho dopadla a odsoudila ke čtyřem doživotím. Za izraelskými mřížemi mu vyoperovali mozkový nádor a naučil se také hebrejsky. V roce 2011 se nečekaně dostal na svobodu. Při výměně tisícovky palestinských vězňů za uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita.
Po dvou dekádách v izraelském vězení se Sinvár vrátil jako hrdina a obnovil svou specializaci, tedy likvidaci palestinských informátorů izraelské služby Šin bet. Během války v létě 2014 jeho komanda veřejně povraždila nejméně 23 Palestinců. O tři roky později se postavil do čela vlády Hamásu nad dvěma miliony Gazanů a odmítl zastavit raketové ostřelování Izraele.
Odkud získává Hamás peníze
Jahjá Sinvár převzal Gazu poničenou válkami, izraelsko-egyptskou blokádou i prudkým propadem příjmů. Vedle daní je Hamás odkázaný na individuální finanční dary z arabských zemí a katarské miliony na platy státní správy. Vláda konkurenčního Fatahu platí z evropských peněz účty za elektřinu a palivo Gazy izraelským dodavatelům. A pak je tu Írán a jeho 30 milionů dolarů měsíčně na vojenské účely – stavbu útočných tunelů a na raketový arzenál.
Strategie ostřelování Izraele zatím nevedla k ukončení blokády ani dosažení určité míry odstrašení Izraele. Při náletu dokonce sám Sinvár přišel o vlastní dům. Zatím ale nic nenaznačuje, že by pod jeho vedením, čerstvě potvrzeným na další čtyři roky, mělo dojít ke změně.
