Izraelsko-palestinský konflikt strana 2 z 5

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Sedm lidí v pátek zastřelil a několik dalších zranil ozbrojenec při teroristickém útoku v synagoze ve východním Jeruzalémě. Policie později uvedla, že střelce zabila.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

V Izraeli míří k moci nejpravicovější a nejvíce nábožensky založená vláda v historii. Vítězný Likud dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua přizval ke spolupráci ultranacionalistickou alianci Náboženský sionismus, která volá po vyhnání neloajálních Arabů ze země a po umocnění židovského charakteru státu. Plánuje také omezit pravomoci klíčového Nejvyššího soudu a změnit způsob jmenování soudců – vše údajně ve jménu demokracie. Nejvýraznější tváří aliance je odsouzený rasista Itamar Ben Gvir, který žije – dle mezinárodního práva – v nelegální osadě na Západním břehu a chce zařídit, aby bezpečnostní složky mohly častěji střílet po Palestincích. Podle expertů hrozí, že Izrael postupně opustí ideu demokratického židovského státu.

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Izraelské vyšetřování týkající se zabití Šírín abú Aklahové, reportérky televize al-Džazíra, dospělo k závěru, že ji pravděpodobně neúmyslně zastřelil izraelský voják a nešlo o cílený útok. S odkazem na pondělní sdělení izraelské armády o tom píše agentura Reuters. Palestinská novinářka abú Aklahová, která měla také americké občanství, byla zastřelena 11. května, když pracovala na reportáži o izraelské operaci v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Nové a stále častější střety a téměř žádná vize trvalého řešení. To je ve zkratce obrázek současné fáze izraelsko-palestinského konfliktu. A přesto v chystaných izraelských volbách tato otázka nehraje zásadní roli. Je to obrovský kontrast oproti situaci před dvaceti lety, tedy době, kdy vrcholila takzvaná druhá intifáda.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

V Izraeli znovu ožívají plány na výstavbu obytného souboru na Západním břehu. Projekt nazývaný E1 je kontroverzní, protože se týká území na východním okraji Jeruzaléma. Proti jsou nejen Palestinci, ale i Spojené státy. Izrael zatím stavební povolení nevydal, žádá ale mezinárodní společenství, aby stejně rozhodně postupovalo i proti divoké arabské zástavbě, která se do sporné oblasti tlačí.

Izraelský premiér Naftali Bennett i ministr zahraničí Jair Lapid důrazně odmítli záměr USA otevřít v Jeruzalémě znovu generální konzulát, který bude určen Palestincům. Úřad zrušila a jeho agendu začlenila pod americké velvyslanectví v roce 2019 minulá americká administrativa, která rovněž velvyslanectví přesunula z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Plánovací výbor izraelského ministerstva obrany ve středu schválil plán výstavby tří tisíc nových bytů v židovských osadách na palestinském Západním břehu Jordánu. Úřad tak rozhodl navzdory nesouhlasu Spojených států, Evropské unie a dalších zemí a organizací.

Příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás sice stále trvá, nedávné boje ale ovlivnily vnitřní politiku židovského státu. Zatímco začátkem května se ještě zdálo, že se rodí nová vláda, jež odstaví od moci tamního premiéra Benjamina Netanjahua, opoziční projekt nyní ztrácí podporu. Na vině jsou mimo jiné právě nedávné raketové útoky z Pásma Gazy.

Na Blízkém východě je klid, mezi Izraelem a hnutím Hamás nastalo příměří. Na Chrámové hoře v Jeruzalémě se znovu ale střetli někteří muslimové s izraelskou policií. Právě podobné incidenty před necelými dvěma týdny ozbrojený konflikt rozpoutaly. Příměří v Pásmu Gazy bude trvat podle bývalého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara spíše několik měsíců. Židovský stát si chce zároveň uchovat dobré vztahy se Spojenými státy, řekl Pojar v Interview ČT24.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu uvedl, že nevylučuje další eskalaci konfliktu s palestinským radikálním hnutím Hamás. Letectvo Izraele v noci opět útočilo na cíle v Pásmu Gazy a Palestinci pokračovali v odpalování raket přes hranici enklávy. Izraelské letecké údery brzy ráno zabily v Pásmu Gazy nejméně šest lidí, napsala agentura AP. Americký prezident Joe Biden sdělil Netanjahuovi, že očekává okamžitou deeskalaci bojů.

Intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou pokračuje, centrem náletů se stalo město Gaza. Hamás zaútočil na město Netivot a pohrozil, že bude pokračovat v odpalování raket na Tel Aviv. Na Izrael vypálil rakety i Libanon. Palestinci svolali kvůli bojům generální stávku. Za klid zbraní se poprvé přimluvil americký prezident Joe Biden a k zastavení bojů vyzvali i šéfové diplomacie zemí EU.

Palestinské radikální hnutí Hamás v noci na neděli podniklo dosud nejsilnější útok na izraelskou metropoli Tel Aviv a město Beer Ševa. Podle tamních lékařů utrpělo nejméně deset lidí zranění. Letectvo židovského státu pro změnu provedlo útoky na cíle v Pásmu Gazy, při kterých zemřelo 33 lidí. Škody utrpěl rovněž dům, v němž žije vůdce hnutí Jahjá Sinvár. Zděšení nad děním vyjádřil generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Spojené státy sdělily, že nabídly diplomatickou pomoc.

V živém vstupu zpravodaje České televize v Izraeli vystřelily protiraketové střely a na obloze hledaly svůj cíl. Dva izraelské reportéry překvapil podobný výstřel za zády pár vteřin před vstupem do vysílání. Tak teď vypadá práce novinářů v eskalujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Pro diváky bývají takové záběry atraktivní, novináři při jejich pořizování ale často riskují svůj život. Kde je hranice mezi reportováním a vlastním bezpečím? A jak si ve válečných konfliktech udržet nestrannost a nepodlehnout emocím? Takové otázky položil pořad Newsroom ČT24 českým válečným reportérům.

Při nočním leteckém útoku izraelské armády zemřelo ve městě Gaza deset lidí, jedná se o osm dětí a dvě ženy. Židovský stát vedl úder proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, podle agentury AP se jednalo o akci s největším počtem obětí od začátku nynějších bojů. Násilnosti v Izraeli se během posledních dnů navíc rozlily do místních smíšených židovsko-arabských měst. Tamní armáda rovněž zničila budovu, kde sídlila agentura AP. Izrael bude podle premiéra Benjamina Netanjahua v náletech pokračovat, dokud to bude nutné.

Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na pátek podnikly doposud nejsilnější útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Armáda zasahovala také na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde zastřelila deset Palestinců. Během noci létaly rakety z palestinského území na Izrael, v tamních městech zároveň pokračovaly střety mezi Araby a Židy. Podle listu Times of Israel vyšli do ulic také aktivisté obou národností vyzývající ke klidnému soužití.

Izrael podél hranice s Gazou soustředil pozemní jednotky, zatímco Hamás dál pokračuje v raketové palbě na izraelské území. Výzvy k ukončení nejintenzivnější palby za poslední roky mezitím přibývají z celého světa. V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

Skupina izraelských ochránců lidských práv Betselem v nové zprávě kritizovala Izrael za jeho politiku vůči Palestincům, kterou poprvé nazvala apartheidem. Vláda se podle ní snaží zajistit Židům nadvládu od Středozemního moře po Jordán a zajistit tam jejich privilegované postavení. Vláda obvinění dlouhodobě odmítá s tím, že opatření na okupovaných územích jsou dočasná a nutná kvůli obraně před palestinskými teroristy. Právníci také poukazují na to, že Palestinci mají vlastní vládu.

Administrativa Donalda Trumpa poslala podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters do Kongresu plán na prodej zbraní Maroku v hodnotě miliardy dolarů (21,7 miliard korun). Nabídnout chce údajně pokročilé drony a přesně naváděnou munici. Obchod je zřejmě odměnou pro muslimskou zemi za uznání Izraele. Kongres může obchod zkomplikovat, v tomto případě se to však neočekává.