Představitel Palestiny Abbás z násilí na Západním břehu viní Izrael, Blinken vyzývá ke klidu

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Šéf americké diplomacie Blinken uvedl, že Spojené státy jsou proti jakýmkoli krokům obou stran, které by ztížily dosažení dlouhodobého řešení v podobě existence dvou států včetně rozšiřování osad, demolice domů nebo narušování historického statusu svatých míst.

„Nyní jsme svědky toho, jak se Palestincům obzor naděje zužuje, nikoliv rozšiřuje. To by se mělo podle našeho názoru změnit,“ uvedl Blinken. Oznámil, že Washington poskytne padesát milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun) Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA).

Abbás vyzval k „úplnému zastavení jednostranných izraelských akcí, které porušují podepsané dohody a mezinárodní právo“ a zopakoval dlouhodobý požadavek Palestinců, aby Izrael ukončil okupaci palestinských území. „Jsme nyní připraveni spolupracovat s americkou administrativou a mezinárodním společenstvím na obnovení politického dialogu s cílem ukončit izraelskou okupaci území Státu Palestina v hranicích z roku 1967 s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem,“ dodal.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl - nyní ho ovládá radikální islamistické hnutí Hamás, východní Jeruzalém anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Poslední mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci skončily v roce 2014 bez úspěchu.

Jednání s izraelským premiérem

V pondělí Blinken v Jeruzalémě jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po setkání přitom vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu k přijetí rychlých opatření, která by vedla k opětovnému nastolení klidu a zmírnění napětí. Do Izraele americký ministr zahraničí přiletěl z Káhiry, kde jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím.

Americký ministr zahraničí v úterý prohlásil, že Palestinci čelí „zužujícímu se horizontu naděje“. Zopakoval, že USA jsou proti rozšiřování izraelských osad, a snažil se uklidnit napětí po prudkém nárůstu násilí na Západním břehu Jordánu, které předcházelo jeho návštěvě.

Blinken také souhlasí s odhodláním premiéra Netanjahua zajistit, aby Írán nikdy nezískal jaderné zbraně.

Amerika se zaměřuje na praktické kroky

„Amerika má na rozdíl od devadesátých a nultých let méně významnou roli na Blízkém východě ve schopnosti tlačit obě strany ke skutečně mírovému urovnání. Amerika za Joea Bidena se soustřeďuje spíš… na drobné, praktické kroky. V tomto ohledu má významnou roli, významnou mediátorskou roli, protože má blízko k oběma stranám,“ řekl ve vysílání ČT24 zahraniční zpravodaj David Borek.

Amerika je garantem státu Izrael na mezinárodním poli a může vůči němu projektovat svůj vliv i díky tomu, že Izrael usiluje o zavedení bezvízového styku se Spojenými státy. Podle Borka u Washingtonu vůči Palestincům existuje diplomatický a finanční potenciál. Amerika se velmi zajímá o to, aby Palestinci natrvalo nepřerušili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Více než deset let si  totiž palestinské a izraelské zpravodajské špičky vyměňují některé informace o extremistických a islamistických skupinách. Blinken od palestinské autonomie v Ramalláhu získal implicitní stanovisko, že ohlášené přerušení této spolupráce nemusí být trvalé, doplnil zahraniční zpravodaj.

Vzrůstající vlny násilí na Západním břehu Jordánu

Minulý týden při izraelské razii v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynulo devět Palestinců a o den později další. Většinu tvořili ozbrojenci. Izraelská armáda uvedla, že cílem operace bylo zmařit útok, který plánovala buňka teroristické skupiny Islámský džihád.

O den později Palestinec u synagogy ve východním Jeruzalémě zastřelil sedm lidí. Podle zpravodajského webu The Times of Israel se jednalo o nejtragičtější podobný útok od roku 2011. V sobotu třináctiletý Palestinec nedaleko jeruzalémského Starého města postřelil dva Izraelce.

Násilnosti přicházejí po měsících izraelských zatýkacích razií na Západním břehu Jordánu, které byly zahájeny po vlně palestinských útoků proti Izraelcům na jaře 2022, při nichž zahynulo devatenáct lidí. Dalších deset Izraelců bylo zabito později v loňském roce, čímž se počet izraelských obětí v roce 2022 zvýšil na 29. Podle údajů izraelské lidskoprávní skupiny B'Tselem bylo loni na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě zabito téměř 150 Palestinců, což je nejvíce na těchto územích od roku 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 13 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 13 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled