Při zásahu izraelské armády na Západním břehu Jordánu zemřelo devět Palestinců

Nahrávám video

Izraelská armáda ve čtvrtek při zásahu v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila devět Palestinců, dalších dvacet utrpělo zranění. Předchozí bilanci, která hovořila o čtyřech obětech, zvýšilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Armáda zadržela nejméně jednoho Palestince a ve svém prohlášení uvedla, že jejím cílem bylo překazit teroristický útok, který plánovali provést radikálové ze skupiny Islámský džihád. Palestinci v reakci ukončili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Jednou z obětí je podle palestinských úřadů starší žena. Ze dvou desítek zraněných jsou čtyři ve vážném stavu. Podle listu The Times of Israel jde o jeden z nejtragičtějších střetů na Západním břehu za posledních několik let.

Stanice Kan informovala, že izraelské jednotky vtrhly do uprchlického tábora v Džanínu, aby zadržely vysoce postaveného člena ozbrojené skupiny Islámský džihád, který údajně připravoval teroristický útok. Později to potvrdilo i vedení armády.

„Hledaní muži, ozbrojenci Islámského džihádu, byli zapojení do teroristických aktivit z poslední doby a jsou podezřelí, že několikrát stříleli na izraelské ozbrojené složky a plánovali další velké útoky,“ uvedla armáda. Podle ní žádný z vojáků nebyl zraněn.

Izraelci zadrželi nejméně jednoho Palestince

Ozbrojenci z místní buňky Islámského džihádu na vojáky útočili pomocí střelných zbraní a výbušnin. Podle svědků, na které se odvolávají izraelská média, těžce vyzbrojení vojáci přijeli do tábora s buldozery. V úzkých uličkách se pak dlouho ozývala střelba a exploze. Místní mládež házela kameny na armádní vozidla.

Podle agentury Reuters zástupci ozbrojených skupin Islámský džihád a Hamás uvedli, že na zasahující vojáky útočili. Sestřelili také malý armádní průzkumný dron, což je vidět na videích zveřejněných na sociálních sítích. 

Když se vojáci stáhli, tak se civilisté vrátili do Džanínu, aby zkontrolovali, zda na místě nezůstali zranění. Dvoupatrová budova, která byla ohniskem bojů, zůstala těžce poškozená. Úřady nezaznamenaly žádné oběti na izraelské straně. Podle vojenského prohlášení byl při zásahu zadržen nejméně jeden Palestinec, napsala agentura Reuters.

Podle deníku Haaretz se nyní armádní velení připravuje na to, že ozbrojenci z Islámského džihádu a Hamásu v odvetě zaútočí raketami vypálenými na izraelské území z Pásma Gazy. „Podporujeme naše vojáky ve válce proti teroristům, proti ozbrojencům. Každý policista, každý nasazený voják, každý by měl vědět, že má plnou podporu od izraelské vlády,“ prohlásil izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Palestinská vláda vyzvala mezinárodní společenství, aby zasáhlo

„Situace v táboře Džanín je kritická,“ uvedla palestinská ministryně zdravotnictví Maj Kajlová. Podle ní izraelští vojáci použili i slzný plyn a zasáhli jím také dětské oddělení místní nemocnice.

Kancelář palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse zásah odsoudila a označila ho za „masakr provedený izraelskou okupační vládou za mlčení mezinárodní komunity“. Palestinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby zasáhlo.

„Vzhledem k opakované agresi proti našemu lidu a podkopávání podepsaných dohod, včetně bezpečnostních, se domníváme, že bezpečnostní koordinace s izraelskou okupační vládou již od nynějška neexistuje,“ uvádí se v prohlášení vydaném po zasedání palestinského vedení.

Palestinci s Izraelem udržovali bezpečnostní vztahy ve snaze zabránit činnosti islamistických extremistů, píše agentura AP. Podle ní pozastavení této spolupráce vyvolává obavy z útoků, kterým úřady nedokážou zabránit.

Palestinská samospráva takový krok jako formu protestu učinila již dříve, ale s malým úspěchem, částečně kvůli výhodám, které vedení země z tohoto vztahu má, a také kvůli tlaku USA a Izraele na udržení spolupráce, píše AP. Naposledy tak učinila v roce 2020 kvůli záměru premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady na Západním břehu Jordánu.

Násilí se v posledním roce na Západním břehu vystupňovalo, když tam Izrael loni na jaře zintenzivnil razie v reakci na protiizraelské útoky. Od letošního 1. ledna izraelské síly podle informací agentury AFP na Západním břehu Jordánu zabily nejméně devětadvacet Palestinců, mezi nimiž byli ozbrojenci i civilisté.

Ochránci lidských práv z izraelské organizace B'Tselem uvádějí, že loni izraelská armáda zabila skoro sto padesát Palestinců, což bylo nejvíce od roku 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled