Při zásahu izraelské armády na Západním břehu Jordánu zemřelo devět Palestinců

Nahrávám video

Izraelská armáda ve čtvrtek při zásahu v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila devět Palestinců, dalších dvacet utrpělo zranění. Předchozí bilanci, která hovořila o čtyřech obětech, zvýšilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Armáda zadržela nejméně jednoho Palestince a ve svém prohlášení uvedla, že jejím cílem bylo překazit teroristický útok, který plánovali provést radikálové ze skupiny Islámský džihád. Palestinci v reakci ukončili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Jednou z obětí je podle palestinských úřadů starší žena. Ze dvou desítek zraněných jsou čtyři ve vážném stavu. Podle listu The Times of Israel jde o jeden z nejtragičtějších střetů na Západním břehu za posledních několik let.

Stanice Kan informovala, že izraelské jednotky vtrhly do uprchlického tábora v Džanínu, aby zadržely vysoce postaveného člena ozbrojené skupiny Islámský džihád, který údajně připravoval teroristický útok. Později to potvrdilo i vedení armády.

„Hledaní muži, ozbrojenci Islámského džihádu, byli zapojení do teroristických aktivit z poslední doby a jsou podezřelí, že několikrát stříleli na izraelské ozbrojené složky a plánovali další velké útoky,“ uvedla armáda. Podle ní žádný z vojáků nebyl zraněn.

Izraelci zadrželi nejméně jednoho Palestince

Ozbrojenci z místní buňky Islámského džihádu na vojáky útočili pomocí střelných zbraní a výbušnin. Podle svědků, na které se odvolávají izraelská média, těžce vyzbrojení vojáci přijeli do tábora s buldozery. V úzkých uličkách se pak dlouho ozývala střelba a exploze. Místní mládež házela kameny na armádní vozidla.

Podle agentury Reuters zástupci ozbrojených skupin Islámský džihád a Hamás uvedli, že na zasahující vojáky útočili. Sestřelili také malý armádní průzkumný dron, což je vidět na videích zveřejněných na sociálních sítích. 

Když se vojáci stáhli, tak se civilisté vrátili do Džanínu, aby zkontrolovali, zda na místě nezůstali zranění. Dvoupatrová budova, která byla ohniskem bojů, zůstala těžce poškozená. Úřady nezaznamenaly žádné oběti na izraelské straně. Podle vojenského prohlášení byl při zásahu zadržen nejméně jeden Palestinec, napsala agentura Reuters.

Podle deníku Haaretz se nyní armádní velení připravuje na to, že ozbrojenci z Islámského džihádu a Hamásu v odvetě zaútočí raketami vypálenými na izraelské území z Pásma Gazy. „Podporujeme naše vojáky ve válce proti teroristům, proti ozbrojencům. Každý policista, každý nasazený voják, každý by měl vědět, že má plnou podporu od izraelské vlády,“ prohlásil izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Palestinská vláda vyzvala mezinárodní společenství, aby zasáhlo

„Situace v táboře Džanín je kritická,“ uvedla palestinská ministryně zdravotnictví Maj Kajlová. Podle ní izraelští vojáci použili i slzný plyn a zasáhli jím také dětské oddělení místní nemocnice.

Kancelář palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse zásah odsoudila a označila ho za „masakr provedený izraelskou okupační vládou za mlčení mezinárodní komunity“. Palestinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby zasáhlo.

„Vzhledem k opakované agresi proti našemu lidu a podkopávání podepsaných dohod, včetně bezpečnostních, se domníváme, že bezpečnostní koordinace s izraelskou okupační vládou již od nynějška neexistuje,“ uvádí se v prohlášení vydaném po zasedání palestinského vedení.

Palestinci s Izraelem udržovali bezpečnostní vztahy ve snaze zabránit činnosti islamistických extremistů, píše agentura AP. Podle ní pozastavení této spolupráce vyvolává obavy z útoků, kterým úřady nedokážou zabránit.

Palestinská samospráva takový krok jako formu protestu učinila již dříve, ale s malým úspěchem, částečně kvůli výhodám, které vedení země z tohoto vztahu má, a také kvůli tlaku USA a Izraele na udržení spolupráce, píše AP. Naposledy tak učinila v roce 2020 kvůli záměru premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit izraelskou svrchovanost na židovské osady na Západním břehu Jordánu.

Násilí se v posledním roce na Západním břehu vystupňovalo, když tam Izrael loni na jaře zintenzivnil razie v reakci na protiizraelské útoky. Od letošního 1. ledna izraelské síly podle informací agentury AFP na Západním břehu Jordánu zabily nejméně devětadvacet Palestinců, mezi nimiž byli ozbrojenci i civilisté.

Ochránci lidských práv z izraelské organizace B'Tselem uvádějí, že loni izraelská armáda zabila skoro sto padesát Palestinců, což bylo nejvíce od roku 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 55 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...