Poslanci odsoudili útok Hamásu na Izrael, vyzvali k přesunu ambasády do Jeruzaléma

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Hned na začátku jednání navrhl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, aby se mohlo jednat po 19., 21. a 24. hodině, což plénum koaličními hlasy vzápětí schválilo. Jakob nicméně uvedl, že považuje otevření cesty k nočnímu jednání za preventivní a že věří, že to ve skutečnosti nebude nutné a sedm bodů z navrženého úterního pořadu se podaří projednat včas. Nakonec byla schůze přerušena před 23. hodinou.

Ještě před hlasováním o možném celonočním jednání uctili poslanci minutou ticha oběti agrese Hamásu.

K útoku na Izrael se s přednostním právem ještě před schválením programu schůze vyjádřil předseda opozičního ANO Andrej Babiš. V souvislosti s důsledky teroristických útoků kritizoval českou vládu. Ta podle něj měla vypravit repatriační let armádních dopravních letadel. „Pan ministr (zahraničí Jan Lipavský) se na to vykašlal, protože je totálně neschopný. A premiér na to kašle. Ten neřeší vůbec nic,“ prohlásil Babiš za potlesku z opozičních lavic.

Později večer z Izraele do Prahy vyrazil Lipavského ministerský speciál i s 34 Čechy, kteří v zemi uvízli.

Vyjádření solidarity i výzva k přesunu ambasády

Prvním bodem schváleného programu schůze bylo usnesení Poslanecké sněmovny k situaci v Izraeli. Výsledek hlasování o usnesení byl zcela jednoznačný. Pro jeho přijetí bylo všech přítomých 162 poslanců.

Obsah usnesení představil ve sněmovně její místopředseda Jan Bartošek (KDU-ČSL). Poslanci jím odsoudili agresi Hamásu, podpořili Izrael, jeho obyvatele i opatření k zajištění bezpečnosti. Součástí usnesení je také výzva vládě, aby ve vhodnou dobu přesunula českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma.

„Navrhované usnesení je vyjádřením solidarity, ale neměli bychom zůstat jen u toho,“ uvedl Bartošek. Míní, že Západ příliš ustupoval zlu a Evropa špatně cílila pomoc Gaze. „Musíme rázně zakročit a není to jenom odpovědnost Izraele, ale také naše,“ dodal. 

Přesun ambasády do Jeruzaléma podpořil v pondělí premiér Petr Fiala. Uvedl, že by to  vzhledem k okolnostem považoval za žádoucí krok. Podobně smýšlejí lidovci a principiálně přesun podpořila také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podporu přesunu vyjádřila i opoziční hnutí ANO a SPD.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) však míní, že pro přestěhování českého velvyslanectví do Jeruzaléma nejsou splněny tři základní podmínky. Bylo by to podle něho v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zároveň by takový krok nebyl v souladu s jednotným postojem Evropské unie. V současné bezpečnostně rozbouřené době navíc Lipavský nepovažuje za rozumné, aby na sebe Česko přitáhlo pozornost mezinárodního společenství razantním krokem v otázce izraelsko-palestinského konfliktu.

Sedm bodů na úterý

Přijetí usnesení k útoku Hamásu na Izrael byl první ze sedmi bodů pořadu úterního jednání, který poslanci schválili zhruba tři hodiny po začátku schůze. Předtím řečnili opoziční politici. Nejdelší projev měl Andrej Babiš. V řeči, na jejímž začátku se věnoval situaci v Izraeli, pokračoval ještě hodinu a půl a dostal se o k dalším tématům, kvůli nimž kritizoval vládu. Průběžně navrhoval i nové body, o nichž by podle něj měla sněmovna jednat. Například chtěl, aby poslanci přijali usnesení vyzývající k odvolání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), debatovat chtěl také o nákupu stíhaček F-35 nebo o incidentu na Taxisově příkopu při nedělní Velké pardubické steeplechase.

Po Babišovi vystoupila také předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, která chtěla na program zařadit debatu o konsolidačním balíčku, následně předseda SPD Tomio Okamura navrhoval diskutovat o přijetí Ukrajiny do Evropské unie, právu veta v EU nebo o volném pohybu migrantů po EU. Jejich ani žádné další opoziční návrhy na změnu programu však neprošly.

Po přijetí usnesení k situaci v Izraeli bylo dalším bodem druhé čtení zákona, který má zrušit Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Hlavní činností úřadu je regulace přístupu k železniční infrastruktuře a ta se má kvůli úsporám od příštího roku přesunout pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Je to poslanecký návrh, ale hlavním jeho předkladatelem je ministr dopravy Martin Kupka (ODS). 

Výhrady k takovému postupu přednesl Martin Kolovratník (ANO), nelíbí se mu, že návrh neprošel meziresortním připomínkovým řízením. „Zkrátka je to podezřelé, je to divné. Považuji to za zneužití legislativních možností k prosazení jakýchsi zájmů k likvidaci jednoho orgánu, který se nelíbí,“ řekl. Sněmovna později návrh propustila do závěrečného čtení.

Události: Sněmovna před hlasováním o vládě i úsporách (zdroj: ČT24)

Do něj míří i novela, která se týká omezení výpadků dostupnosti léků. Výrobci by museli podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, by museli udržovat měsíční zásobu také distributoři léčiv. Poslanci budou hlasovat i o desítce pozměňovacích návrhů, které v úterý zazněly. Nad jejich rozsahem se opozice pozastavovala.

Závěrečné schvalování čeká také navrhované zpřísnění pravidel pro agentury práce a nové vymezení nelegální práce. Skupina koaličních poslanců chce pozměňovacím návrhem zjednodušit vstup zahraničních pracovníků na trh práce a administrativu kolem zaměstnávání cizinců. Opoziční hnutí ANO zase navrhlo upravit výši kauce, kterou agentury skládají k žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Poslanecká úprava novely o organizaci sociálního zabezpečení míří také do závěrečného kola schvalování. Posuzování zdravotního stavu žadatelů o příspěvky na péči či invalidní penze by měl mít podle koalice na starosti nový institut. Přeměnila by se v něj lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení. Změna má podle jejích zastánců umožnit lepší řízení a urychlit vypracování posudků.

Zástupci opozičního hnutí ANO si stěžovali na to, že vládní poslanci úpravu předložili až v úterý večer a znemožnili na to reagovat vlastními úpravami. Podle koalice měli členové sněmovního sociálního výboru návrh změn k dispozici od 15. září.

Opoziční hnutí ANO i SPD také navrhla razantnější růst rodičovského příspěvku, a to až o 100 tisíc korun – na 400 tisíc. Pozměňovací návrhy předložili poslanci opozice ve druhém sněmovním čtení vládní novely, která dávku zvyšuje z nynějších 300 tisíc korun na 350 tisíc. Růst se má týkat jen dětí narozených od ledna příštího roku, což je rovněž cílem opozičních výtek a úprav. Několik koaličních poslanců chce vyšší příspěvek pro vícerčata.

Sněmovna rovněž dala v úterním prvním kole schvalování šanci vládní novele, podle níž by se lidé mohli už příští rok začít prokazovat prozatím českým úřadům a institucím digitální podobou osobních průkazů místo fyzických dokladů. Digitální stejnopisy dokladů by měly být podle předlohy dobrovolné, fyzické průkazy nenahradí. Nebude je možné použít ani pro dálkové prokazování totožnosti. Novelu před druhým kolem schvalování projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu, dostal na to měsíc. Projednáním této předlohy jednací den sněmovny skončil.

„Děravá“ schůze

Řádnou sněmovní schůzi, kterou poslanci v úterý zahájili, budou narušovat i schůze mimořádné. Ve středu a nejspíše i v pátek zabere většinu dne mimořádná schůze, na níž sněmovna ve třetím čtení projedná vládní konsolidační balíček.

Schůze by měla pokračovat od 24. října, předtím se ale poslanci sejdou ještě k jedné mimořádné schůzi, na níž se opozice pokusí vyslovit nedůvěru vládě. Sněmovní grémium se podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba dohodla, že se sejde v úterý 17. října.

Poslanci ANO sesbírali podpisy nutné pro vyvolání hlasování minulý týden, považují za nepřijatelné, aby ministrem vnitra zůstal předseda STAN Vít Rakušan.

Zástupci koaličních stran označují avizovaný postup za legitimní, ale zbytečný s ohledem na koaliční většinu v dolní parlamentní komoře. Žádné překvapení neočekává ani Jakob. Koalice má 108 poslanců, opoziční ANO a SPD dohromady 91.