Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.
K dohodě o přesunu ambasády Netanjahu s Orbánem dospěli v uplynulých dnech, přičemž detaily při intenzivních jednáních doladili ministři zahraničí Izraele Eli Kohen a Maďarska Péter Szijjártó, řekli v pátek deníku Zman Jisrael vysoce postavení představitelé ministerstva zahraničí.
Zdroje, které plánovaný přesun potvrdily, přestěhování maďarské ambasády spojují s Orbánovou snahou pomoci Netanjahuovi k diplomatickému úspěchu v době politické nestability. Izraelský premiér nyní čelí ostré kritice kvůli záměru své vlády prosadit kontroverzní soudní reformu, která oslabí pravomoci justice. Protivládní demonstranti nynější směřování izraelské politiky k vývoji v Maďarsku mnohdy přirovnávají.
Netanjahu má s Orbánem, který je u moci od roku 2010, dlouhodobě blízké vztahy. Po Netanjahuově návratu do premiérského křesla po loňských listopadových volbách se jejich pouto ještě více utužilo a oba se navzájem chválí a hovoří o potřebě prohloubit bilaterální vztahy.
Rozhodnutí ještě nepadlo, říká maďarská prezidentka
Maďarská prezidentka Nováková v pátek během návštěvy České republiky na otázku ohledně případného přesunu maďarského velvyslanectví do Jeruzaléma odpověděla: „V Maďarsku zatím nepadlo rozhodnutí o přesunu našeho velvyslanectví v Izraeli.“
Mluvčí maďarské diplomacie Máté Paczolay tvrzení izraelských médií nepotvrdil ani nevyvrátil. Uvedl, že ministerstvo bude ve všech případech poskytovat ohledně velvyslanectví aktuální informace o případných změnách. Zároveň poukázal na otevření maďarského zahraničního obchodního zastoupení v Jeruzalémě. Mluvčí izraelského ministerstva zahraniční zprávu o přesunu ambasády odmítl komentovat.
Dosud mají velvyslanectví v Jeruzalémě pouze čtyři země
Při návštěvě Izraele v roce 2019 Orbán slíbil, že zřídí v Jeruzalémě obchodní zastoupení s „diplomatickým statusem“. Otevřeno bylo o několik měsíců později. „Je to pro nás velmi vzrušující okamžik, protože je to první evropská diplomatická mise otevřená v Jeruzalémě po mnoha desetiletích a tři maďarští diplomaté budou přiděleni do tohoto úřadu pro obchodní účely,“ řekl tehdy Netanjahu.
„A hned vedle amerického velvyslanectví na vás čeká pozemek,“ dodal premiér a připomněl rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout tam v roce 2018 americkou ambasádu.
Velvyslanectví většiny zemí v Izraeli, včetně České republiky, se kvůli nedořešenému izraelsko-palestinskému konfliktu nacházejí v Tel Avivu, nikoli v Jeruzalémě. Maďarská média zatím o údajně chystaném přesunu ambasády informují jen s odkazem na izraelský list.
Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu. České velvyslanectví má v Jeruzalémě od roku 2021 úřadovnu. Za přesun české ambasády do Jeruzaléma se dlouhodobě přimlouval prezident Miloš Zeman.
