Maďarsko plánuje přesunout svou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma, tvrdí média

Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.

K dohodě o přesunu ambasády Netanjahu s Orbánem dospěli v uplynulých dnech, přičemž detaily při intenzivních jednáních doladili ministři zahraničí Izraele Eli Kohen a Maďarska Péter Szijjártó, řekli v pátek deníku Zman Jisrael vysoce postavení představitelé ministerstva zahraničí.

Zdroje, které plánovaný přesun potvrdily, přestěhování maďarské ambasády spojují s Orbánovou snahou pomoci Netanjahuovi k diplomatickému úspěchu v době politické nestability. Izraelský premiér nyní čelí ostré kritice kvůli záměru své vlády prosadit kontroverzní soudní reformu, která oslabí pravomoci justice. Protivládní demonstranti nynější směřování izraelské politiky k vývoji v Maďarsku mnohdy přirovnávají.

Netanjahu má s Orbánem, který je u moci od roku 2010, dlouhodobě blízké vztahy. Po Netanjahuově návratu do premiérského křesla po loňských listopadových volbách se jejich pouto ještě více utužilo a oba se navzájem chválí a hovoří o potřebě prohloubit bilaterální vztahy.

Rozhodnutí ještě nepadlo, říká maďarská prezidentka

Maďarská prezidentka Nováková v pátek během návštěvy České republiky na otázku ohledně případného přesunu maďarského velvyslanectví do Jeruzaléma odpověděla: „V Maďarsku zatím nepadlo rozhodnutí o přesunu našeho velvyslanectví v Izraeli.“

Mluvčí maďarské diplomacie Máté Paczolay tvrzení izraelských médií nepotvrdil ani nevyvrátil. Uvedl, že ministerstvo bude ve všech případech poskytovat ohledně velvyslanectví aktuální informace o případných změnách. Zároveň poukázal na otevření maďarského zahraničního obchodního zastoupení v Jeruzalémě. Mluvčí izraelského ministerstva zahraniční zprávu o přesunu ambasády odmítl komentovat.

Dosud mají velvyslanectví v Jeruzalémě pouze čtyři země

Při návštěvě Izraele v roce 2019 Orbán slíbil, že zřídí v Jeruzalémě obchodní zastoupení s „diplomatickým statusem“. Otevřeno bylo o několik měsíců později. „Je to pro nás velmi vzrušující okamžik, protože je to první evropská diplomatická mise otevřená v Jeruzalémě po mnoha desetiletích a tři maďarští diplomaté budou přiděleni do tohoto úřadu pro obchodní účely,“ řekl tehdy Netanjahu.

„A hned vedle amerického velvyslanectví na vás čeká pozemek,“ dodal premiér a připomněl rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout tam v roce 2018 americkou ambasádu.

Velvyslanectví většiny zemí v Izraeli, včetně České republiky, se kvůli nedořešenému izraelsko-palestinskému konfliktu nacházejí v Tel Avivu, nikoli v Jeruzalémě. Maďarská média zatím o údajně chystaném přesunu ambasády informují jen s odkazem na izraelský list.

Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu. České velvyslanectví má v Jeruzalémě od roku 2021 úřadovnu. Za přesun české ambasády do Jeruzaléma se dlouhodobě přimlouval prezident Miloš Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 2 hhodinami

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 2 hhodinami

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
před 2 hhodinami

Kritický nedostatek jídla. Mezinárodní soud projednává izraelskou blokádu Gazy

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.
před 2 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby viněný v souvislosti s útokem Hamásu odstoupí

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
před 3 hhodinami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 4 hhodinami
Načítání...