Maďarská prezidentka Nováková udělila Zemanovi nejvyšší vyznamenání své země. Společně podpořili V4

Den po státní návštěvě rakouského prezidenta přijela do Prahy ještě maďarská prezidentka Katalin Nováková. Podobně jako Alexander Van der Bellen se přijela i ona především rozloučit s Milošem Zemanem, který má před sebou poslední dny ve funkci. Při návštěvě mu udělila nejvyšší maďarské státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž. Sejde se ale i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Ten do funkce nastoupí 9. března, den poté, co Zeman skončí.

Zbývá šest dní do chvíle, kdy bude mít po dekádě Česká republika jiného prezidenta než Miloše Zemana. Ten využívá poslední týdny i k loučení se svými protějšky ze sousedních zemí a dalších států, které mají k České republice nebo k němu samotnému blízko.

Zeman sám byl v Srbsku za Aleksandarem Vučićem a na Slovensku za Zuzanou Čaputovou, v Náchodě se setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. S několika prezidenty hovořil prostřednictvím videa a v Praze jej ve čtvrtek navštívil rakouský prezident Alexander Van der Bellen a nyní i maďarská prezidentka Katalin Nováková.

K Bráně gigantů, kde čekal Zeman, přijela před čtvrt na dvanáct. Po osobním přivítání s českým prezidentem, od nějž dostala kytici, si maďarská prezidentka vyslechla státní hymnu své země a českou státní hymnu. Nováková se poté pozdravila s vojáky a oba prezidenti odešli do nitra Hradu ke společnému jednání.

O vstupu severských zemí do NATO by se mohlo v Budapešti hlasovat v týdnu po 20. březnu

Jednání hlav států mělo tři hlavní body – válku na Ukrajině, vzájemnou spolupráci obou zemí a fungování visegrádské skupiny. Vztahy Česka a Maďarska jsou podle Zemana i Novákové vynikající. Zeman poukázal na to, že roste vzájemný obchod, Nováková hovořila o množství českých turistů navštěvujících Maďarsko i maďarských cestujících do Česka.

Visegrádská skupina, jejímiž členy jsou Česko i Maďarsko, by podle obou prezidentů měla dál fungovat. Nováková ji označila za „svazek rozumu a srdce“, který vychází ze zkušeností historických i dalších. Případné pohřbívání V4 by považovala i za pohřbívání svazku členských zemí. 

Miloš Zeman hovořil o pokusech „některých nepříliš zralých politiků – nebudu jmenovat –, kteří by chtěli visegrádskou spolupráci rozbít nebo ukončit“. Sám ji vnímá za obdobu jiných volných společenství v Evropě, jmenoval Benelux a Severskou radu. Uvítal by i její rozšíření. „Čímž nechci tvrdit, že bychom měli obnovit rakousko-uherskou monarchii,“ poznamenal.

Odmítl slova Petra Pavla, podle nějž nemluví Visegrádská skupina jedním hlasem. „Evropská unie má základní slogan ‚Jednota v různosti‘. Jestliže i ve V4 je různost, pak tato různost obohacuje, a naopak vynucená jednomyslnost nás ochuzuje,“ prohlásil.

Obdobný je podle prezidentů i postoj obou zemí k válce na Ukrajině. „Odsuzujeme agresi Ruska Vladimira Putina. Jsme zastánci Ukrajiny, teritoriální integrity Ukrajiny,“ ujistila Katrin Nováková. Podotkla, že Maďarsko doufá, že se podaří co nejdříve dojednat příměří.

Prezidentka také uvedla, že by měl maďarský parlament hlasovat o vstupu Finska a Švédska do NATO v týdnu po 20. březnu. Nepředpokládá, že by její země byla posledním členským státem, který se k žádostem severských zemí vyjádří.

Podle Zemana jsou „některé státy, mezi něž nesporně patří i Maďarsko“, které by mohly být mediátory mezi Ruskem a Ukrajinou, která čelí agresi svého většího souseda.

Podle Novákové jsou stanoviska obou prezidentů ve vztahu k Ukrajině v mnohém podobná, Maďarsko podle ní odsuzuje ruskou agresi a zastává teritoriální integritu Ukrajiny. Válka má podle ní pouze poražené strany. Vyslovila se pro co nejrychlejší skončení konfliktu, aby nastalo příměří a jednání o míru. Poznamenala, že Maďarsko obtížně snáší omezování práva maďarské menšiny na Ukrajině na používání svého jazyka.

Maďarská prezidentka se setkala i s Pavlem

I když se přijela především rozloučit s Milošem Zemanem v prezidentské funkci, setkala se Nováková i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Po příjezdu před Hrzánský palác s novináři nehovořila, před budovou ji uvítal šéf Pavlova protokolu. 

„Zvláště mezi spojenci je důležité mluvit otevřeně a říkat si věci na rovinu, i když můžeme mít odlišné názory,“ uvedl po schůzce na svém Twitteru Pavel. „To jsme si dnes potvrdili s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou při její zastávce během oficiální návštěvy ČR,“ doplnil.

V minulosti se Pavel vyjadřoval kriticky například k postoji Maďarska k Rusku a válce na Ukrajině. Nováková ještě před setkáním avizovala, že jedním z námětů hovoru by mohla být i  spolupráce visegrádské čtyřky (V4), kam vedle České republiky a Maďarska patří Slovensko a Polsko. Maďarská prezidentka dopoledne na tiskové konferenci uvedla, že věří ve spolupráci v rámci V4 a považuje ji za vhodnou platformu i pro diskusi o tématech, na nichž mezi členskými státy nepanuje shoda.

„Věřím, že vazby, které nás pojí, jsou mnohem silnější než ty body, na kterých se v daném momentu neshodneme,“ uvedla ke spolupráci čtyřky Nováková a připomněla, že minulý týden se ve Varšavě setkala s polským prezidentem Andrzejem Dudou a jednala i se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Zeman k jejímu setkání s Pavlem uvedl, že doufá v to, že Nováková Pavla přesvědčí o přínosech spolupráce visegrádské čtyřky.

Pavel ve čtvrtek hovořil i s Van der Bellenem. „Je to především neformální zdvořilostní návštěva, abychom se poznali a navázali vztahy, žádné zvláštní okruhy otázek pro tyto schůzky připraveny nejsou,“ předeslal Pavel před schůzkami s oběma prezidenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 1 hhodinou

Likvidace požáru budovy ve Zlíně potrvá ještě několik dní, uvedli hasiči

Hasiči v noci na pondělí pokračovali v prolévání sutin hořící budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Lidem v okolí stále doporučují nevětrat. Likvidace požáru dosud vyhlášena nebyla a pravděpodobně potrvá ještě několik dní, řekla v pondělí dopoledne mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Budova číslo 34 začala hořet ve čtvrtek 9. července ráno, tentýž den odpoledne se na dvou místech zřítila. Příčinu požáru a výši způsobené škody zjišťují kriminalisté spolu s vyšetřovateli hasičů.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dostavba D35 by mohla začít už letos. Nabídky podala tři konsorcia

Ministerstvo dopravy obdrželo nabídky na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí formou partnerství veřejného a soukromého kapitálu (PPP) od tří konsorcií. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost se pohybuje od 71,3 miliardy do 86 miliard korun. Vybrat nejvhodnějšího kandidáta by ministerstvo mohlo v září a stavět by se na 35,4 kilometru dlouhém úseku mohlo ještě letos, uvedla ředitelka ekonomické a infrastrukturní sekce ministerstva Lenka Hamplová.
před 2 hhodinami

Koalice debatuje o možném návratu karenční doby, podporu by našla i u části opozice

V koalici se debatuje o možném návratu karenční doby – tedy neproplácení prvních dnů nemoci. České televizi to potvrdili zástupci vládních stran. Po prvních diskusích by se návrh mohl brzy dostat i na program koaliční rady. Politici teď řeší, zda a v jaké formě takovou věc případně zavést. Podporu by našli u části opozice. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je zatím zdrženlivý.
před 2 hhodinami

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
03:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČásti seniorů přestanou brzy platit občanské průkazy, takzvané knížky

Občanské průkazy v podobě malé knížky vydané do června 2000 přestanou druhého srpna platit. Jejich držitelům je přes devadesát let. Nový doklad, za který je třeba ten starý vyměnit, vydrží 35 let. Pokud je potřeba, přijedou za žadateli úředníci až domů. Podle resortu vnitra se výměna týká asi deseti tisíc průkazů. Nařizuje ji evropská legislativa. Nové doklady mají bezpečnostní prvky, biometrické údaje, ale i aktuální fotografie. Občanské průkazy typu knížka se začaly vydávat v roce 1953, měly třicet stránek a obsahovaly i zdravotní či profesní údaje.
před 5 hhodinami

VideoDětské certifikáty mají chránit mládež, zavedení do praxe se ale zpozdí

Dětské certifikáty mají zaručit, aby s dětmi dál nepracovali ti, kteří jim dřív ubližovali. Platit začnou sice od nového roku, do praxe ale budou zavedeny o něco později. Potřebné systémy se totiž teprve připravují a organizace by neměly dost času své vedoucí prověřit. „Bude tady přechodné období, (...) které se v tom legislativním fofru opomnělo,“ popsala poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že by se to bývalo stihlo, kdybychom se tomu věnovali dříve, respektive kdyby se tomu ministerstvo (spravedlnosti) věnovalo dříve,“ poznamenala zákonodárkyně Barbora Urbanová (STAN). Ohledně návrhu budou ještě poslanci s resortem jednat. Musí vyřešit, jestli bude posun tříměsíční, nebo půlroční.
před 6 hhodinami

Klimatizace, občerstvení i univerzální jízdenka. Zájem o cesty vlakem roste

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.