Koalice válčící s Islámským státem by měla bojovat i s Hamásem, vyzval Macron z Izraele

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

„Francie je připravena, aby mezinárodní koalice proti Daeši (arabská pejorativní zkratka pro IS, pozn. redakce), které se účastníme v rámci operací v Iráku a Sýrii, bojovala také proti Hamásu,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Macrona po jeho jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě.

Teroristická organizace Islámský stát v letech 2013 až 2017 ovládala rozsáhlá území v Sýrii a Iráku. Součástí Spojenými státy vedené koalice, jejímž cílem je odstranit hrozbu pocházející ze strany IS, jsou desítky zemí včetně České republiky či řady arabských států na Blízkém východě.

„Demokracie bojující proti teroristům“

Rozšíření koalice je podle Macrona v zájmu bezpečnosti Izraele i několika s ním sousedících zemí, které jsou ohrožovány „stejnými skupinami“. „Boj musí být nemilosrdný, ale ne bez pravidel, protože jsme demokracie bojující proti teroristům,“ dodal podle agentury AFP francouzský prezident.

Macron po setkání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem prohlásil, že přijel do Izraele, aby vyjádřil „solidaritu“ s Izraelem. „S Izraelem nás pojí smutek. Třicet našich krajanů bylo 7. října zavražděno. Devět dalších se stále pohřešuje nebo je drženo jako rukojmí. V Tel Avivu jsem jejich rodinám vyjádřil solidaritu národa,“ napsal na sociální síti X. „Prvním cílem, který bychom dnes měli mít, je propuštění všech rukojmí bez rozdílu,“ uvedl dále Macron.

Macron také s odkazem na Hamás prohlásil, že je „naší povinností bojovat proti těmto teroristickým skupinám“, ale také zabránit rozšiřování konfliktu. Macron se chce snažit o dojednání humanitárního příměří a otevření politické perspektivy řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Zopakoval, že podporuje dvoustátní řešení, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele.

Schůzka s Abbásem

Macron se během návštěvy vydal i na okupovaný Západní břeh Jordánu, kde jednal s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. V Ramalláhu prohlásil, že útok extremistického hnutí Hamás ze 7. října byl traumatizující jak pro Izraelce, tak i Palestince.

„Hamás nereprezentuje palestinský lid. Palestinský život stojí za život francouzský, který stojí za život izraelský,“ řekl Macron novinářům po boku s Abbásem. Ten po schůzce s francouzským prezidentem vyzval k okamžitému ukončení izraelské „agrese“ v Gaze a k ochraně palestinských civilistů.

„Vyzýváme vás, prezidente Macrone, zastavte tuto agresi,“ prohlásil Abbás před novináři. Šéf Palestinské autonomie odsoudil izraelské bombardování Pásma Gazy, které podle něj „barbarským způsobem zabíjí nevinné civilisty“. 

Francouzský prezident se má v Izraeli také setkat s rodinami francouzských občanů, které Hamás 7. října unesl do Pásma Gazy. Jedna z nich, jedenadvacetiletá žena s izraelským a francouzským občanstvím, byla na prvním videu s rukojmím, které Hamás minulý týden zveřejnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...