Izraelci bombardují Gazu, palestinská raketa zasáhla dům u Tel Avivu

Raketa vypálená zřejmě z palestinského Pásma Gazy zasáhla ve čtvrtek večer obytný dům ve městě Rehovot na okraji Tel Avivu, jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, informují izraelská média. Jde o první oběť ostřelování na izraelském území, na něž palestinští radikálové vysílají rakety v reakci na operaci izraelské armády. Ta zahájila v úterý bombardování Pásma Gazy, kde zabila už tři desítky lidí, včetně civilistů, ale také pěti předních členů teroristického hnutí Islámský džihád, na nějž tato izraelská operace cílí.

Další rakety z Gazy ve čtvrtek zasáhly také dva domy ve městě Sderot, které leží blízko hranic palestinského pásma ovládaného radikálním islamistickým hnutím Hamás. Při tomto zásahu nebyl nikdo zraněn. Na Sderot dopadlo tento týden už více raket. 

Izraelský systém protivzdušné obrany zachytí obvykle přes 95 procent raket z Pásma Gazy, které ale někdy Izraelce zraní; oběti palestinského ostřelování na izraelském území z poslední doby známé nejsou. Sirény včas varují obyvatele, kteří se schovávají do krytů.

Od úterka radikálové z Pásma Gazy podle izraelské armády vypálili na Izrael přes pět set raket, některé dopadly do moře či na neobydlená území. Izraelská armáda za tři dny zasáhla na 160 cílů v Pásmu Gazy.

Egypt, Jordánsko i EU volají po ukončení bojů

Egyptský ministr zahraničí Sámí Šukrí ve čtvrtek uvedl, že za zprostředkování jeho vlády pokračují jednání o příměří mezi Izraelem a Islámským džihádem. Šukrí rovněž vyzval mezinárodní společenství, aby zvýšilo úsilí pro dosažení řešení. Také Jordánsko, Francie a Německo ve čtvrtek vyzvaly k ukončení bojů. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v této souvislosti uvedla, že „krveprolití musí okamžitě přestat“.

„Vyzýváme k okamžitému příměří, které ukončí izraelské vojenské operace v Gaze a raketové útoky proti Izraeli, které jsou nepřijatelné. Musí být respektováno mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Podle deníku Haarec skupina Islámský džihád (v angličtině se pro ni používá zkratka PIJ) klade tři podmínky pro příměří. První je, aby izraelská armáda zastavila zabíjení radikálů v Gaze a na okupovaném Západním břehu, kde provádí už přes rok intenzivní razie. Při nich jen letos zemřelo přes sto Palestinců, většinou radikálů, ale i civilistů.

Další podmínkou PIJ pro příměří je, aby Izrael předal Palestincům tělo Chádira Adnána, který minulý týden zemřel v izraelské vazbě, kde držel 86 dnů hladovku. Na jeho úmrtí okamžitě reagovali radikálové ostřelováním izraelského území, což podle místních médií vedlo k rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta zahájit toto úterý operaci nazvanou Štít a šíp. Ta si od úterý vyžádala v Pásmu Gazy nejméně šestadvacet životů, včetně desítky civilistů, a na osmdesát zraněných.

Třetí podmínkou PIJ pro příměří je zrušení takzvaného Pochodu vlajky, který se má konat příští týden a jímž každoročně izraelští nacionalisté oslavují výročí obsazení východní části Jeruzaléma za šestidenní války v roce 1967. Tuto část města, kterou Palestinci chtějí jako metropoli svého budoucího státu, Izrael anektoval, což mezinárodní společenství neuznává. Pochod, jehož se loni účastnily desítky tisíc lidí a při němž nacionalisté mávají izraelskými vlajkami a někteří skandují protiarabské slogany, tradičně vyvolává střety.

Smrt velitele Palestinci potvrdili

Izraelská armáda ve čtvrtek bombardovala mimo jiné budovu na jihu Pásma Gazy, kde se skrýval Alí Hasan Muhammad Ghálí. Ten byl podle mluvčího izraelské armády klíčovou postavu Islámského džihádu a podílel se odpalování raket na Izrael. Smrt jednoho ze svých velitelů potvrdilo i palestinské hnutí.

„Alí Ghálí… velitel jednotky, která má na starosti odpalování raket… byl zavražděn na jihu Pásma Gazy společně s dalšími mučedníky,“ uvedly Brigády Al-Kuds, jež jsou ozbrojeným křídlem Islámského džihádu. Později armáda informovala o zabití dalšího člena hnutí, který se podílel na odpalování raket, Ahmada abú Dakky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...