Izraelci bombardují Gazu, palestinská raketa zasáhla dům u Tel Avivu

Raketa vypálená zřejmě z palestinského Pásma Gazy zasáhla ve čtvrtek večer obytný dům ve městě Rehovot na okraji Tel Avivu, jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, informují izraelská média. Jde o první oběť ostřelování na izraelském území, na něž palestinští radikálové vysílají rakety v reakci na operaci izraelské armády. Ta zahájila v úterý bombardování Pásma Gazy, kde zabila už tři desítky lidí, včetně civilistů, ale také pěti předních členů teroristického hnutí Islámský džihád, na nějž tato izraelská operace cílí.

Další rakety z Gazy ve čtvrtek zasáhly také dva domy ve městě Sderot, které leží blízko hranic palestinského pásma ovládaného radikálním islamistickým hnutím Hamás. Při tomto zásahu nebyl nikdo zraněn. Na Sderot dopadlo tento týden už více raket. 

Izraelský systém protivzdušné obrany zachytí obvykle přes 95 procent raket z Pásma Gazy, které ale někdy Izraelce zraní; oběti palestinského ostřelování na izraelském území z poslední doby známé nejsou. Sirény včas varují obyvatele, kteří se schovávají do krytů.

Od úterka radikálové z Pásma Gazy podle izraelské armády vypálili na Izrael přes pět set raket, některé dopadly do moře či na neobydlená území. Izraelská armáda za tři dny zasáhla na 160 cílů v Pásmu Gazy.

Egypt, Jordánsko i EU volají po ukončení bojů

Egyptský ministr zahraničí Sámí Šukrí ve čtvrtek uvedl, že za zprostředkování jeho vlády pokračují jednání o příměří mezi Izraelem a Islámským džihádem. Šukrí rovněž vyzval mezinárodní společenství, aby zvýšilo úsilí pro dosažení řešení. Také Jordánsko, Francie a Německo ve čtvrtek vyzvaly k ukončení bojů. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v této souvislosti uvedla, že „krveprolití musí okamžitě přestat“.

„Vyzýváme k okamžitému příměří, které ukončí izraelské vojenské operace v Gaze a raketové útoky proti Izraeli, které jsou nepřijatelné. Musí být respektováno mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Podle deníku Haarec skupina Islámský džihád (v angličtině se pro ni používá zkratka PIJ) klade tři podmínky pro příměří. První je, aby izraelská armáda zastavila zabíjení radikálů v Gaze a na okupovaném Západním břehu, kde provádí už přes rok intenzivní razie. Při nich jen letos zemřelo přes sto Palestinců, většinou radikálů, ale i civilistů.

Další podmínkou PIJ pro příměří je, aby Izrael předal Palestincům tělo Chádira Adnána, který minulý týden zemřel v izraelské vazbě, kde držel 86 dnů hladovku. Na jeho úmrtí okamžitě reagovali radikálové ostřelováním izraelského území, což podle místních médií vedlo k rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta zahájit toto úterý operaci nazvanou Štít a šíp. Ta si od úterý vyžádala v Pásmu Gazy nejméně šestadvacet životů, včetně desítky civilistů, a na osmdesát zraněných.

Třetí podmínkou PIJ pro příměří je zrušení takzvaného Pochodu vlajky, který se má konat příští týden a jímž každoročně izraelští nacionalisté oslavují výročí obsazení východní části Jeruzaléma za šestidenní války v roce 1967. Tuto část města, kterou Palestinci chtějí jako metropoli svého budoucího státu, Izrael anektoval, což mezinárodní společenství neuznává. Pochod, jehož se loni účastnily desítky tisíc lidí a při němž nacionalisté mávají izraelskými vlajkami a někteří skandují protiarabské slogany, tradičně vyvolává střety.

Smrt velitele Palestinci potvrdili

Izraelská armáda ve čtvrtek bombardovala mimo jiné budovu na jihu Pásma Gazy, kde se skrýval Alí Hasan Muhammad Ghálí. Ten byl podle mluvčího izraelské armády klíčovou postavu Islámského džihádu a podílel se odpalování raket na Izrael. Smrt jednoho ze svých velitelů potvrdilo i palestinské hnutí.

„Alí Ghálí… velitel jednotky, která má na starosti odpalování raket… byl zavražděn na jihu Pásma Gazy společně s dalšími mučedníky,“ uvedly Brigády Al-Kuds, jež jsou ozbrojeným křídlem Islámského džihádu. Později armáda informovala o zabití dalšího člena hnutí, který se podílel na odpalování raket, Ahmada abú Dakky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.