Desetitisíce lidí vyjádřily v Berlíně podporu Palestincům

Demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, která se v sobotu konala v Berlíně, byla údajně dosud největší svého druhu v Německu. Podle policie se jí zúčastnilo nejméně šedesát tisíc lidí. Na zatím největším protestu proti postupu izraelské vlády ve válce v Pásmu Gazy se letos v létě sešlo v německé metropoli kolem padesáti tisíc lidí.

Účastníci demonstrace se sešli před Červenou radnicí na Alexanderově náměstí, následně v průvodu prošli německým hlavním městem až na křižovatku Grosser Stern v západní části centra.

Na transparentech byly vidět nápisy jako „Svobodná Palestina“ či „Německo nese spoluvinu na genocidě v Gaze“. Nad hlavami účastníků vlály palestinské, ale i rudé vlajky. V celém městě je kvůli protestům v pohotovosti osmnáct set příslušníků pořádkové policie.

Demonstraci svolalo pět desítek skupin včetně organizace Amnesty International či postkomunistické parlamentní strany Levice. Mezi požadavky, které zazněly, bylo okamžité zastavení všech dodávek zbraní Izraeli, zajištění dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy a zavedení sankcí proti Izraeli. Spolupředsedkyně strany Levice a poslankyně Ines Schwerdtnerová v projevu hovořila o „genocidě v Gaze“, za niž je podle ní spoluzodpovědná i německá vláda.

Menší demonstrace proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy se uskutečnila také v berlínské čtvrti Kreuzberg. Zúčastnilo se jí asi dvanáct set lidí. Zpočátku byl protest poklidný, později ale policie zakročila a demonstraci rozpustila. Docházelo podle ní k porušování zákona, mimo jiné k pokusu o ublížení na zdraví či k nošení zakázaných symbolů.

Palestinci hlásí další mrtvé

Agentura AP mezitím s odvoláním na tamní zdravotníky napsala, že izraelské útoky a střelba v Pásmu Gazy zabily nejméně 57 lidí, včetně devíti z jedné rodiny v uprchlickém táboře Nusajrát ve střední části Pásma. Informace však nelze nezávisle ověřit. Agentura připomíná, že stoupá mezinárodní tlak na uzavření příměří, ale Izrael zatím zůstává neústupný a odhodlaný ve válce pokračovat.

Útoky přišly jen hodiny poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu k Valnému shromáždění OSN řekl, že Izrael musí dotáhnout boj proti teroristickému hnutí Hamás do konce. Izraelská armáda se zatím k útokům nevyjádřila.

Podle agentury AP, která upozorňuje i na kritickou situaci nemocnic v pásmu, si dalších nejméně jedenáct životů vyžádal ranní útok, který zničil dům ve městě Gaza, a pět pak zásah stanu pro vnitřně vysídlené v oblasti Chán Júnisu na jihu oblasti, v níž v extrémně těžkých podmínkách přežívají přes dva miliony Palestinců.

Izraelská armáda již dříve uvedla, že město Gaza je ústřední centrem vojenské a vládnoucí moci teroristů z Hamásu, kteří ho proměnili v „největší lidský štít v historii“.

Od začátku války, kterou v říjnu 2023 vyvolal útok Hamásu na Izrael se 1200 mrtvými, už v Pásmu Gazy podle zdejších zdravotních úřadů ovládaných Hamásem přišlo o život přes 65 tisíc lidí a dalších na 167 tisíc bylo zraněno. Údaje nelze nezávisle ověřit, agentury OSN je ale považují za spolehlivé odhady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 6 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 34 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...