Benjamin Netanjahu strana 5 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se přiklání k rozšíření ofenzivy v Pásmu Gazy a k obsazení celé oblasti, napsala v pondělí agentura Reuters s odvoláním na izraelskou televizi Channel 12. Ta se odvolává na vysoce postavené činitele Netanjahuovy vlády. Teroristické hnutí Hamás podle nich už nepropustí žádné zadržované rukojmí, pokud nebude donuceno k úplné kapitulaci. V úterý má o záměru rozhodovat izraelský kabinet.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.

Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.

Izraelská armáda čelí krizi. Řada záložníků odmítá bojovat v Pásmu Gazy z politických i morálních důvodů a postup vlády kritizují i někteří generálové ve výslužbě. Tisíce vojáků trpí psychickými problémy a přibývá sebevražd. Jeruzalém trvá na pokračování vojenských operací v Gaze s tím, že totální likvidace teroristického hnutí Hamás je nutná k zajištění bezpečnosti židovského státu, a odmítá, že by se jeho síly dopouštěly válečných zločinů.

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Izraelský parlament schválil rezoluci, v níž vyzývá vládu premiéra Benjamina Netanjahua k anexi Západního břehu Jordánu, okupovaného od roku 1967 Izraelem. Podle serveru The Times of Israel (ToI) výzva nemá žádné právní účinky, ale může toto téma dostat do příští agendy izraelských poslanců. Rezoluci kritizovala Palestinská autonomie, jejíž vedení na Západním břehu sídlí, či turecká diplomacie, která ji označila za provokaci podkopávající snahy o mír v regionu.

Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.

Izraelská armáda (IDF) se poprvé od začátku stávajícího konfliktu s Hamásem chystá spustit pozemní operaci v centrální části Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval Palestince z oblasti Dajr al-Balah k evakuaci do humanitární zóny na jihu enklávy, píše list The Times of Israel (ToI). Úřady v Gaze ovládané Hamásem oznámily, že v neděli při izraelské střelbě zemřelo dalších 73 Palestinců při čekání na humanitární pomoc. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará oznámil okamžité příměří na jihu země. Do Suvajdy míří vnitřní bezpečnostní síly. Kvůli bojům beduínů s drúzy, do nichž se zapojily i syrské vládní síly a Izrael, zemřelo za necelý týden 940 lidí, tvrdí nevládní exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Sektářské střety zatím pokračují.

Izrael umožní syrským bezpečnostním silám omezený vstup do Suvajdy na jihu země. V pátek to píší agentura Reuters a izraelská média s odkazem na bezpečnostní zdroj. Dříve Izrael trval na tom, že vládní jednotky musí ze Suvajdy a okolí, kde žije menšina drúzů, odejít. Podle agentury AFP v oblasti i v pátek pokračovaly střety mezi drúzy a beduíny, které trvají od konce minulého týdne a které si už vyžádaly stovky mrtvých.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Izraelská ultraortodoxní strana Šas se rozhodla odejít z vlády premiéra Benjamina Netanjahua, píše agentura Reuters. Podle ní však v parlamentní koalici zůstává, kabinet si tak ve 120členném Knesetu drží nejtěsnější většinu. V úterý opuštění vlády oznámila ultraortodoxní strana Jednotný judaismus tóry, která se ovšem stáhla i z koalice. Důvodem jsou pro obě uskupení dlouhodobé spory o výjimkách z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.

Jedna z izraelských ultraortodoxních stran opouští vládní koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Sjednocený judaismus Tóry oznámil, že odchází z koalice kvůli dlouhodobému sporu o výjimky z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol, informovala agentura Reuters. Kabinetu tak podle všeho v Knesetu zbyde ta nejtěsnější většina.

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.

Civilní obrana v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy uvádí, že při dvou izraelských vzdušných úderech tam ve středu zahynulo nejméně dvacet lidí, včetně šesti dětí. Zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v úterý večer vyjádřil naději, že tento týden bude dosaženo dohody o šedesátidenním příměří mezi Izraelem a teroristy z Hamásu. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar informoval, že Izrael bude ochoten jednat o trvalém příměří v Gaze, pokud bude uzavřena dohoda o příměří dočasném.

Prezident USA Donald Trump jednal podruhé během dvou dnů s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle amerických médií debatovali hlavně o situaci v Pásmu Gazy a o možném příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a židovským státem. Podle Trumpova vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa se znesvářené strany „přibližují dohodě“. Jednání státníků se týkalo i vztahů s Íránem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.