Benjamin Netanjahu strana 5 z 5

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.

Izraelské armádě se při noční operaci podařilo najít těla tří rukojmí unesených palestinskými ozbrojenci z hudebního festivalu v Izraeli, jenž proběhl 7. října loňského roku. Je mezi nimi také izraelsko-německá žena Shani Louková, informovala armáda. Na videu, které obletělo svět bezprostředně po teroristickém útoku a na němž byla Louková naložená na korbě pick-upu, ji tehdy rozeznala vlastní matka.

V tureckých nemocnicích se zotavuje více než tisíc příslušníků hnutí Hamás, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle zdroje agentury Reuters měl mít ale Erdogan na mysli Palestince, nikoliv jen bojovníky. Hamás, proti kterému Izrael vede válku v Pásmu Gazy a který za teroristickou skupinu označují USA i EU, Erdogan opět označil za hnutí odporu.

Desítky tisíc Izraelců demonstrovaly v Tel Avivu a dalších městech za propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem. Protestující také požadovali předčasné volby, vládu viní z toho, že nedělá dost pro dohodu o příměří v Pásmu Gazy, která by zajistila záchranu unesených. Policie použila vodní děla, aby rozehnala dav blokující dálnici v Tel Avivu, několik lidí zatkla.

Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím ve východní části Rafahu a také dvou oblastí na severu Pásma Gazy, napsal deník Ha’arec. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že lídr teroristického Hamásu Jahjá Sinvár se pravděpodobně neskrývá v Rafahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že bez operace v tomto městě nelze Hamás zcela zničit.

Izraelské tanky v pátek zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu, čímž prakticky obklíčily celou východní část tohoto města na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters. Ve východní a severovýchodní části města se podle obyvatel téměř nepřetržitě ozývají exploze a střelba. Pokračují intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z teroristických hnutí Hamás a palestinského Islámského džihádu.

Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to řekl ve středu (ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času) v rozhovoru pro stanici CNN. Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan označil prezidentovo prohlášení za zklamání, premiér Benjamin Netanjahu na nejnovější krok USA zatím oficiálně nereagoval. Mluvčí Bílého domu John Kirby později uvedl, že rozsáhlý útok na Rafah podle USA nepovede k porážce Hamásu. Zdůraznil, že Washington ale sdílí s Izraelem cíl porazit palestinské teroristy.

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Izraelská armáda oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. K raketovému útoku se přihlásilo palestinské teroristické hnutí Hamás, se kterým Izrael již sedm měsíců válčí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní média. Agentura AFP s odvoláním na izraelskou armádu napsala, že při útoku zahynuli tři izraelští vojáci, dalších dvanáct je zraněných. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň v neděli ostře odsoudil požadavky Hamásu na ukončení války výměnou za propuštění rukojmí, protože by to palestinskou skupinu udrželo u moci a představovalo hrozbu pro Izrael, napsala Reuters.

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

Šéf izraelské armády Herci Halevi schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Píše to server The Times of Israel s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Operace údajně začne do 72 hodin, pokud nebude uzavřena dohoda o příměří a propuštění rukojmí s teroristickým palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že izraelské síly vstoupí do Rafáhu nehledě na to, zda se dohodu podaří uzavřít, či nikoli. Izraelský představitel řekl AFP, že Jeruzalém počká na odpověď Hamásu do středy a následně se rozhodne.

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Stavba plovoucího mola u břehu Gazy podle amerického ministerstva obrany začala. O projektu se mluví od března. Má umožnit vykládku humanitární pomoci pro Palestince přímo z lodí. A to v situaci, kdy se Izrael chystá k ofenzivě v Rafahu, která může vyvolat další nápor na systém zásobování civilistů.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

V pondělí začaly židovské svátky Pesach. V Izraeli letos s nádechem smutku okolo osudu rukojmí zadržovaných teroristy v Pásmu Gaze. Připomínají je pietní akce, happeningy i emotivní demonstrace.

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

V neděli večer jednal izraelský válečný kabinet po nočním vzdušném útoku z Íránu, který proti židovskému státu vyslal přes tři sta dronů a raket. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není. Teherán už Izrael varoval, aby se k ní neuchyloval. Americký prezident Joe Biden ujistil izraelského premiéra o pevné podpoře, odrazuje jej ale od odvetné akce.

Írán vyslal na Izrael bezpilotní letouny a rakety s plochou dráhou letu poté, co sliboval odvetu za útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Izraelská armáda zneškodnila 99 % dronů a raket, mnohé ještě mimo území státu, řekl její mluvčí Daniel Hagari. Část sestřelily USA, Británie a Jordánsko. V Jeruzalémě zněly sirény a nad městem byly slyšet výbuchy, zřejmě od systémů protivzdušné obrany. Útok nakonec zřejmě nepřinesl velké škody, výrazně ale zostřil napětí v už tak neklidném regionu. V neděli se kvůli vývoji na Blízkém východě sejde Rada bezpečnosti OSN.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.