Izrael chystá první pozemní operaci v centrální Gaze

Izraelská armáda (IDF) se poprvé od začátku stávajícího konfliktu s Hamásem chystá spustit pozemní operaci v centrální části Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval Palestince z oblasti Dajr al-Balah k evakuaci do humanitární zóny na jihu enklávy, píše list The Times of Israel (ToI). Úřady v Gaze ovládané Hamásem oznámily, že v neděli při izraelské střelbě zemřelo dalších 73 Palestinců při čekání na humanitární pomoc. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Město Dajr al-Balah, metropole stejnojmenného guvernorátu, leží asi čtrnáct kilometrů jihovýchodně od města Gaza. Civilisté dostali pokyny, aby se přesunuli na jih Pásma do pobřežní humanitární zóny Mavásí. Podle odhadů židovských sil z května žije v celém středním Pásmu Gazy odhadem 350 tisíc Palestinců.

„IDF nadále operuje s velkou silou, aby zničila nepřátelské kapacity a teroristickou infrastrukturu v oblasti, a rozšiřuje své aktivity do oblastí, kde dříve nepůsobila,“ oznámil na síti X plukovník Avičaj Adraí, arabsky hovořící mluvčí izraelské armády.

V centrální Gaze žijí statisíce lidí

Je to poprvé od začátku současné války, kdy armáda vybízí k evakuaci oblasti Dajr al-Balah, jednoho z mála míst v enklávě, kde armáda dosud nenasadila pozemní jednotky, podotýká ToI. Právě kvůli relativně mírným bojům se do Dajr Balahu přesunulo velké množství Palestinců z jiných částí enklávy zdevastované válkou. 

V samotném Mavásí přežívají v nelidských podmínkách už statisíce lidí, velká část z nich ve stanech či jiných provizorních přístřešcích.

Následky červnového izraelského útoku na Dajr al-Balah
Zdroj: Reuters/Ramadan Abed

Izrael se vyhýbá pozemním operacím v oblastech, kde podle jeho názoru Hamás drží rukojmí, aby je neohrozil, jelikož teroristická skupina avizovala, že zajatce popraví, pokud se vojáci přiblíží.

Fórum, které sdružuje rodiny unesených Izraelců, proto plánovaná vojenská akce znepokojila. „Může nám někdo slíbit, že toto rozhodnutí nebude za cenu ztráty našich blízkých?“ táže se skupina v prohlášení. „Očekáváme, že premiér, ministr obrany a vysocí představitelé IDF naléhavě vysvětlí izraelským občanům a rodinám, jaký je plán bojů a jak přesně chrání rukojmí, která jsou stále v Gaze,“ apelovalo fórum na vedení židovského státu.

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy podle místních zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem zabila už více než 58 600 Palestinců. Tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V důsledku konfliktu zemřelo i téměř 1650 Izraelců a cizinců, včetně 1200 obětí útoku Hamásu a dalších skupin na jižní Izrael ze 7. října 2023, který nynější konflikt rozpoutal. Teroristé tehdy dalších 251 unesli jako rukojmí.

Většina z nich se dostala na svobodu výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích v listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru. Nyní je v pásmu zadržováno padesát rukojmí, z nichž jen asi dvacet je stále naživu.

Načítání...


Tlak na Jeruzalém roste

Tisíce protestujících Izraelců se během sobotního večera vydaly na pochod k americkému velvyslanectví v Tel Avivu a po vládě premiéra Benjamina Netanjahua požadovaly ukončení války a návrat jejich unesených blízkých. „Celý národ chce přivést zpět všech padesát rukojmí a ukončit válku dohodou, jakou navrhli Egypťané. Netanjahu však s podpisem dohody opět váhá,“ kritizovala vládu matka rukojmího Einav Zangaukerová.

K zásahu vyzvali protestující i Bílý dům. „Žádáme prezidenta (Donalda) Trumpa a jeho zmocněnce (Steva) Witkoffa, využijte své moci. Uzavřete dohodu a umožněte propuštění padesáti rukojmí, mužů a žen, protože oni už nemohou dál čekat,“ zdůraznil otec rukojmího Ruby Chen.

Nahrávám video
Zprávy v 8: Izraelské protesty za propuštění rukojmí
Zdroj: ČT24

Americký návrh klidu zbraní počítá s navrácením deseti rukojmí držených spolu s těly dalších osmnácti osob, a to v rozmezí šedesáti dnů. Jeruzalém by na oplátku propustil řadu zadržovaných Palestinců. Trump tvrdí, že dohoda je na spadnutí.

Izrael dlouhodobě říká, že válku ukončí, jakmile se Hamás vzdá, složí zbraně a odejde do exilu, což hnutí odmítá. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac už na jaře pohrozil anexí částí Pásma Gazy a realizací Trumpova plánu na vysídlení tamních obyvatel, pokud teroristé unesené osoby nevydají. Činitelé OSN už dříve tento plán označili za pokus o „etnickou čistku“. Vysídlení obyvatel okupovaných území je zároveň v rozporu s mezinárodním právem.

Armáda v květnu zahájila rozsáhlou vojenskou operaci zvanou Gedeónovy vozy s cílem vyvinout na hnutí tlak. Izraelský plán počítá s dobytím a držením území.

Hamás tvrdí, že je ochoten propustit zbývající rukojmí jedině výměnou za trvalé ukončení války a úplné stažení izraelských sil z palestinského území.

Smrt ve frontě na potraviny

Gaza mezitím hlásí další případy střelby u středisek humanitární pomoci. O víkendu mělo jít podle místních úřadů napojených na Hamás o desítky mrtvých. K útokům dochází téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v enklávě zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu USA a Izraele.

Podle informace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) z minulého týdne bylo od konce května zabito téměř osm set Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s pomocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...