Izrael chystá první pozemní operaci v centrální Gaze

Izraelská armáda (IDF) se poprvé od začátku stávajícího konfliktu s Hamásem chystá spustit pozemní operaci v centrální části Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval Palestince z oblasti Dajr al-Balah k evakuaci do humanitární zóny na jihu enklávy, píše list The Times of Israel (ToI). Úřady v Gaze ovládané Hamásem oznámily, že v neděli při izraelské střelbě zemřelo dalších 73 Palestinců při čekání na humanitární pomoc. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Město Dajr al-Balah, metropole stejnojmenného guvernorátu, leží asi čtrnáct kilometrů jihovýchodně od města Gaza. Civilisté dostali pokyny, aby se přesunuli na jih Pásma do pobřežní humanitární zóny Mavásí. Podle odhadů židovských sil z května žije v celém středním Pásmu Gazy odhadem 350 tisíc Palestinců.

„IDF nadále operuje s velkou silou, aby zničila nepřátelské kapacity a teroristickou infrastrukturu v oblasti, a rozšiřuje své aktivity do oblastí, kde dříve nepůsobila,“ oznámil na síti X plukovník Avičaj Adraí, arabsky hovořící mluvčí izraelské armády.

V centrální Gaze žijí statisíce lidí

Je to poprvé od začátku současné války, kdy armáda vybízí k evakuaci oblasti Dajr al-Balah, jednoho z mála míst v enklávě, kde armáda dosud nenasadila pozemní jednotky, podotýká ToI. Právě kvůli relativně mírným bojům se do Dajr Balahu přesunulo velké množství Palestinců z jiných částí enklávy zdevastované válkou. 

V samotném Mavásí přežívají v nelidských podmínkách už statisíce lidí, velká část z nich ve stanech či jiných provizorních přístřešcích.

Následky červnového izraelského útoku na Dajr al-Balah
Zdroj: Reuters/Ramadan Abed

Izrael se vyhýbá pozemním operacím v oblastech, kde podle jeho názoru Hamás drží rukojmí, aby je neohrozil, jelikož teroristická skupina avizovala, že zajatce popraví, pokud se vojáci přiblíží.

Fórum, které sdružuje rodiny unesených Izraelců, proto plánovaná vojenská akce znepokojila. „Může nám někdo slíbit, že toto rozhodnutí nebude za cenu ztráty našich blízkých?“ táže se skupina v prohlášení. „Očekáváme, že premiér, ministr obrany a vysocí představitelé IDF naléhavě vysvětlí izraelským občanům a rodinám, jaký je plán bojů a jak přesně chrání rukojmí, která jsou stále v Gaze,“ apelovalo fórum na vedení židovského státu.

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy podle místních zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem zabila už více než 58 600 Palestinců. Tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V důsledku konfliktu zemřelo i téměř 1650 Izraelců a cizinců, včetně 1200 obětí útoku Hamásu a dalších skupin na jižní Izrael ze 7. října 2023, který nynější konflikt rozpoutal. Teroristé tehdy dalších 251 unesli jako rukojmí.

Většina z nich se dostala na svobodu výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích v listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru. Nyní je v pásmu zadržováno padesát rukojmí, z nichž jen asi dvacet je stále naživu.

Načítání...


Tlak na Jeruzalém roste

Tisíce protestujících Izraelců se během sobotního večera vydaly na pochod k americkému velvyslanectví v Tel Avivu a po vládě premiéra Benjamina Netanjahua požadovaly ukončení války a návrat jejich unesených blízkých. „Celý národ chce přivést zpět všech padesát rukojmí a ukončit válku dohodou, jakou navrhli Egypťané. Netanjahu však s podpisem dohody opět váhá,“ kritizovala vládu matka rukojmího Einav Zangaukerová.

K zásahu vyzvali protestující i Bílý dům. „Žádáme prezidenta (Donalda) Trumpa a jeho zmocněnce (Steva) Witkoffa, využijte své moci. Uzavřete dohodu a umožněte propuštění padesáti rukojmí, mužů a žen, protože oni už nemohou dál čekat,“ zdůraznil otec rukojmího Ruby Chen.

Nahrávám video
Zprávy v 8: Izraelské protesty za propuštění rukojmí
Zdroj: ČT24

Americký návrh klidu zbraní počítá s navrácením deseti rukojmí držených spolu s těly dalších osmnácti osob, a to v rozmezí šedesáti dnů. Jeruzalém by na oplátku propustil řadu zadržovaných Palestinců. Trump tvrdí, že dohoda je na spadnutí.

Izrael dlouhodobě říká, že válku ukončí, jakmile se Hamás vzdá, složí zbraně a odejde do exilu, což hnutí odmítá. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac už na jaře pohrozil anexí částí Pásma Gazy a realizací Trumpova plánu na vysídlení tamních obyvatel, pokud teroristé unesené osoby nevydají. Činitelé OSN už dříve tento plán označili za pokus o „etnickou čistku“. Vysídlení obyvatel okupovaných území je zároveň v rozporu s mezinárodním právem.

Armáda v květnu zahájila rozsáhlou vojenskou operaci zvanou Gedeónovy vozy s cílem vyvinout na hnutí tlak. Izraelský plán počítá s dobytím a držením území.

Hamás tvrdí, že je ochoten propustit zbývající rukojmí jedině výměnou za trvalé ukončení války a úplné stažení izraelských sil z palestinského území.

Smrt ve frontě na potraviny

Gaza mezitím hlásí další případy střelby u středisek humanitární pomoci. O víkendu mělo jít podle místních úřadů napojených na Hamás o desítky mrtvých. K útokům dochází téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v enklávě zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu USA a Izraele.

Podle informace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) z minulého týdne bylo od konce května zabito téměř osm set Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s pomocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...