Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se přiklání k rozšíření ofenzivy v Pásmu Gazy a k obsazení celé oblasti, napsala v pondělí agentura Reuters s odvoláním na izraelskou televizi Channel 12. Ta se odvolává na vysoce postavené činitele Netanjahuovy vlády. Teroristické hnutí Hamás podle nich už nepropustí žádné zadržované rukojmí, pokud nebude donuceno k úplné kapitulaci. V úterý má o záměru rozhodovat izraelský kabinet.
„Kostky jsou vrženy – směřujeme k úplné okupaci Pásma Gazy,“ citoval činitele blízkého izraelskému premiérovi zase zpravodajský server Ynet. Vojenské operace se podle něj rozšíří i do oblastí, kde jsou držena rukojmí. Server The Times of Israel píše, že Netanjahu při rozhovorech s některými ministry použil termín „okupace pásma“, když hovořil o svých představách rozšíření ofenzivy.
Úřad izraelského ministerského předsedy zprávy médií zatím nekomentoval. Netanjahu ale v pondělí před pravidelným zasedáním vlády uvedl, že je potřeba stát nadále při sobě a bojovat společně, aby Izrael dosáhl svých válečných cílů – porážky nepřítele, propuštění rukojmí a zajištění toho, že Gaza nebude představovat nebezpečí pro Izrael.
Jeruzalém kontroluje většinu Gazy
Izraelská armáda má nyní podle The Times of Israel pod kontrolou zhruba 75 procent Pásma Gazy. Server podotýká, že není jasné, co by se v případě obsazení celého úzkého pobřežního pásu stalo s více než dvěma miliony civilistů, kteří zde žijí.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu na padesát rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
V Pásmu Gazy, kde žijí přes dva miliony Palestinců, bylo od začátku války zabito přes 60 800 lidí. Drtivá většina místních obyvatel musela opustit své domovy a přežívá v extrémně složitých podmínkách, za což Izrael čelí tvrdé mezinárodní kritice.
