Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.
„Doufáme, že k němu (příměří) dojde, a těšíme se, že se tak stane někdy příští týden,“ prohlásil Trump minulé úterý. Neobjasnil, proč si myslí, že je průlom na spadnutí. Dříve na sociálních sítích požadoval pokrok: „UDĚLEJTE DOHODU V GAZE. (...) ZÍSKEJTE ZPĚT RUKOJMÍ!!!“
Mezitím Netanjahu na domácí scéně čelí stále častějším výzvám, aby zajistil dohodu o propuštění zbývajících rukojmí. Podle izraelských úřadů se předpokládá, že jich až 20 je stále naživu a že v držení teroristické organizace zůstávají také pozůstatky 30 dalších.
Zmiňovaná dohoda zahrnuje šedesátidenní příměří s postupným propuštěním deseti živých rukojmí a předání 18 těl. Osm živých by bylo propuštěno první den a další dva po padesáti dnech, přičemž pozůstatky by byly předávány postupně během příměří. Pokud bude dosaženo dohody o úplném ukončení války, bude následovat výměna dalších deseti rukojmí a 12 těl.
Nedělní nepřímá jednání mezi Izraelem a Hamásem v Kataru však podle palestinských zdrojů agentury Reuters skončila bezvýsledně. Izraelská delegace podle nich neměla dostatečný mandát k dosažení dohody.
Válka v Gaze vypukla 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedeni Hamásem zaútočili na Izrael a podle izraelských údajů zabili na dvanáct set lidí a 251 jich vzali jako rukojmí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou Hamásu, uvádí, že izraelské vojenské útoky po 7. říjnu zabily více než 56 tisíc Palestinců. Izraelské vojenské operace a izolace enklávy také způsobily nedostatek potravin a vnitřní vysídlení obyvatel Gazy.
Možnosti uzavření dohody
Netanjahu řekl skupině pracovníků domácí zpravodajské služby Šin Bet, že izraelská kampaň v Íránu otevřela nové možnosti. Hovořil o záchraně rukojmí zadržovaných v Gaze a dodal, že Izrael musí „vyřešit otázku Gazy a porazit Hamás“.
Jeden z představitelů izraelské armády minulý týden pro CNN uvedl, že Izrael nedosáhl všech svých válečných cílů, ale s tím, jak se síly Hamásu zmenšují a jeho členové se skrývají, je stále obtížnější účinně zasáhnout proti zbytkům této teroristické skupiny.
„Dosáhnout taktických cílů je nyní obtížnější,“ řekl představitel. Dodal, že armáda by mohla nadále usilovat o zničení vojenských a vládních schopností Hamásu, ale podle něj existuje varianta, že účinná bude i politická dohoda.
Krajně pravicoví členové Netanjahuovy vlády však požadují zintenzivnění izraelské kampaně. „Žádné dohody. Žádní partneři. Žádní zprostředkovatelé. Pouze jasný výsledek: zničení Hamásu a návrat rukojmí z pozice síly,“ prohlásil ministr financí a šéf strany Náboženský sionismus Becalel Smotrič.
Představitelé Hamásu v posledních dnech arabským médiím naznačili, že nehodlají ustoupit ze svého požadavku na ukončení války.
Někteří analytici spekulují, že Netanjahu je nyní ochotný přistoupit na ukončení války v Gaze, i kdyby tím riskoval odchod krajně pravicových politických spojenců z vládní koalice a předčasné volby. Díky izraelským a americkým úderům na íránský jaderný program má Netanjahu výhodnou pozici v případné předvolební kampani.
Správa nad Gazou
I kdyby příměří v Gaze skutečně nastalo, jednou z nejpalčivějších otázek bude, kdo bude vládnout po Hamásu. Očekává se, že i tato otázka bude na schůzce řešena.
Jedna z pracovních verzí z pera egyptských představitelů zahrnuje stabilizační síly pod vedením arabských zemí, přičemž Egypt by řídil bezpečnost hranic, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie by financovaly rekonstrukci a místní palestinští představitelé by dohlíželi na každodenní fungování, zatímco Jordánsko by hrálo poradní roli.
Cílem je vytvořit takovou strukturu, která by vyloučila Hamás i palestinskou samosprávu, kterou Izrael považuje za zcela neefektivní, a zároveň se vyhnula přímé izraelské okupaci.
Rozšíření Abrahámovských dohod
Trump chce využít současné situace, aby přetvořil regionální uspořádání Blízkého východu. Když se oba státníci v roce 2017 poprvé setkali v Bílém domě, tak Trump hovořil o využití „většího plátna“ – posunu od dvoustranných izraelsko-palestinských jednání k širšímu rámci.
Následně v září 2020 USA zprostředkovaly podepsání Abrahámovských dohod mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, které ustanovily plné diplomatické vztahy mezi arabskými státy a Jeruzalémem.
Obava z Íránu oslábla
Podmínky, které vedly k uzavření Abrahámovských dohod v roce 2020, však již nemusí platit. Tehdy pomohl sblížení strach z Íránu a jeho jaderného programu. Ale vzhledem k tomu, že íránská hrozba je nyní značně oslabena, tak už nepůsobí tak naléhavě.
Státy Perského zálivu a Saúdská Arábie navíc patří mezi země, které v regionu soupeří o dominantní postavení. Nechtěly, aby Írán získal postavení regionálního hegemona, ale v této roli nechtějí vidět ani Izrael.
Právě zde může mít Trumpův transakční přístup k zahraniční politice svůj přínos. Americký prezident se nebojí použít páky na spojence – jako to nedávno udělal ve vztahu k Izraeli, když Netanjahuovi nařídil, aby přerušil odvetný úder na Írán, který porušil příměří několik hodin poté, co 24. června vstoupilo v platnost. Trump může vyvinout podobný tlak na Rijád. Ví, co Saúdové od Washingtonu chtějí – bezpečnostní pakt a civilní jaderné kapacity.
