Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.
Spojené státy se nedávno připojily k izraelským vzdušným úderům proti Íránu. Židovský stát útoky zdůvodnil tím, že Írán nesmí získat jaderné zbraně. Teherán opakovaně tvrdil, že jeho nukleární program je výhradně mírový.
Teherán a Washington o íránském jaderném programu dříve jednaly, ale po začátku izraelských červnových útoků rozhovory ukončily. Trump nyní řekl, že Teherán se obrátil na Bílý dům s žádostí o další jednání. Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff k rozhovorům řekl, že by se mohly uskutečnit v příštím týdnu.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí však v úterý prohlásil, že Teherán o žádnou schůzku s americkými představiteli kvůli obnovení rozhovorů o íránském jaderném programu nežádal. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na íránská státní média.
Americký nálet na íránská jaderná zařízení přirovnal Trump podle portálu The Guardian k rozhodnutí USA svrhnout na Japonsko během druhé světové války nukleární bomby. Svržení atomových pum přinutilo Japonsko souhlasit s bezpodmínečnou kapitulací.
„Nechci říkat, co mi to připomíná, ale když půjdete dlouho do minulosti, tak to lidem připomíná jinou jistou událost,“ řekl Trump. V této souvislosti zmínil tehdejšího amerického prezidenta Harryho Trumana, který jaderný útok nařídil. „Zastavilo to spoustu bojů a tohle zastavilo spoustu bojů,“ uvedl o jaderném bombardování Japonska a o nedávném úderu proti Íránu. Dodal, že doufá, že USA nebudou muset proti Teheránu opět vojensky zakročit.
Trump rovněž řekl, že by rád jednou zrušil americké protiíránské sankce, „až přijde ten správný čas“ – jako to Spojené státy učinily v případě Sýrie. Poznamenal, že na zrušení protisyrských sankcí měl zájem i Netanjahu. Izraelský premiér uvedl, že nové syrské vedení dává židovskému státu šanci na nové vztahy s Damaškem.
Debaty o odchodu Palestinců
Tématem rozhovoru Trumpa a Netanjahua byla i situace v palestinském Pásmu Gazy, kde Izrael vede ofenzivu proti teroristickému hnutí Hamás v odvetě za útok ze 7. října 2023. Izraelský premiér řekl, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci. „S našimi palestinskými sousedy, s těmi, kteří nás nechtějí zničit, dosáhneme míru,“ řekl. „Palestinci by podle mě měli mít všechny pravomoci, aby si vládli sami. Ale nesmí mít žádnou sílu, která by nás ohrozila.“
„Pokud lidé chtějí zůstat, mohou zůstat, ale pokud chtějí odejít, měli by mít možnost odejít,“ řekl Netanjahu. „Říká se tomu svobodná volba,“ dodal izraelský premiér. Židovský stát prý velmi úzce spolupracuje s USA na „hledání zemí, které se budou snažit realizovat to, co vždy říkají, že chtějí dát Palestincům lepší budoucnost“. Nalezení těchto zemí je podle izraelského premiéra velmi blízko.
Trump už na konci ledna navrhnul, aby Jordánsko a Egypt „dočasně či dlouhodobě“ přijaly Palestince z Pásma Gazy, zatímco tvrdil, že „my to celé vyčistíme“. Vysídlení obyvatel okupovaných území je nicméně v rozporu s mezinárodním právem.
Podle politického a kulturního geografa Vladimíra Baara z Ostravské univerzity by bohaté státy Perského zálivu mohly do regionu investovat, musely by se ovšem zasadit o bezpečnost. Bohaté země ovšem podle Baara nechtějí přijmout Palestince.
Jednání s Hamásem stojí
Netanjahu Trumpa navrhnul na Nobelovu cenu míru. „Zasloužíte si ji a měl byste ji dostat,“ řekl. Prezidentovi předal dopis, kterým Nobelovu výboru doporučil takové ocenění udělit Trumpovi. „Páni,“ odpověděl Trump s tím, že si takového návrhu cení.
Vyjednávání o příměří ovšem stagnují. Do Kataru, kde debaty o možném mírovém řešení konfliktu probíhají, má proto odcestovat i Trumpův zvláštní zmocněnec Witkoff. Mírové požadavky teroristického hnutí Hamás a Izraele jsou totiž podle Baara „různorodé“.
Netanjahu poznamenal, že bezpečnost vždy zůstane v izraelských rukách. Trump však doufá, že dohodu o příměří se podaří uzavřít ještě tento týden.
„Bude hodně záležet na tlaku prezidenta Trumpa a na tom, co je schopen jednotlivým stranám nabídnout,“ míní Baar.
Varianta dvoustátního řešení
Možné dvoustátní řešení konfliktu prý nechal americký prezident na izraelském premiérovi. Ten uvedl, že pokud by samostatný palestinský stát vznikl, tak by byl platformou pro to, aby se snažil zničit Izrael. Proto se Izrael prý musí snažit být v pozici moci.
Záležitost palestinského státu ovšem dle Baara není s ohledem na minulost otázkou jedné či dvou dekád. „Možná se stane nějakou autonomní oblastí, ale nezávislý stát je v tuto chvíli ve hvězdách,“ dodal.
„Samotný prezident řekl, že neví, jestli je dvoustátní řešení možné,“ popsal zpravodaj ČT ve Washingtonu Bohumil Vostal.
Údery proti Íránu
USA spolupracovaly s Izraelem také na úderech proti Íránu, které Baar hodnotí jako vojensky úspěšné. „Zda byly úspěšné i důsledkem, pro který byly učiněny, to ještě zcela jednoznačně prokázáno není, byť americká strana i Izraelci dávají najevo, že věří tomu, že byla velmi silně poškozena zařízení, která sloužila k výrobě obohaceného uranu a potažmo směřovala k výrobě jaderné bomby nebo něčeho podobného,“ pokračoval.
Americký nálet na íránská jaderná zařízení přirovnal Trump podle portálu The Guardian k rozhodnutí USA svrhnout na Japonsko během druhé světové války nukleární bomby. Svržení atomových pum přinutilo Japonsko souhlasit s bezpodmínečnou kapitulací. Íránci se podle Baara zatím ještě nedostali kvůli závalům přímo do poškozených zařízení.
Vostal připomněl, že Trump vnímá jím nařízené údery vůči íránským zařízením jako svůj úspěch. „Průzkumy ukazují, že těsná většina Američanů ho v tom podporuje, že to byl správný krok. Zároveň také kolem poloviny Američanů se obává toho, jestli se íránský režim neodváží k nějaké odvetě vůči Američanům,“ dodal.
Snaha Íránu o jednání s USA je pak pozitivní zprávou pro dění na Blízkém východě, uvedla ve vysílání ČT24 Lenka Martínková z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Írán se chová jako racionální aktér a dává tím najevo, že nechce konflikt dál eskalovat a že si uvědomuje, jaké škody by to nejen pro něj, ale na celém Blízkém východě napáchalo,“ popsala.
Írán si podle Martínkové uvědomuje, že má jen dvě cesty vpřed – buďto vytrvalý otevřený konflikt nebo umírněnost se západním světem. Zmínila také roli sankcí, které dopadají na Íránce a také snižují stabilitu režimu.
Trump před jednáním rovněž nastínil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. Šéf Bílého domu je prý nespokojen s přístupem ruského vládce Vladimira Putina.
