Benjamin Netanjahu strana 4 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu v americkém Kongresu řekl, že Pásmo Gazy si po válce představuje „demilitarizované a deradikalizované“. Svět podle něj čelí střetu civilizace s barbarstvím a zdůraznil, že Izrael a USA musí stát při sobě. Před budovou Kongresu se zatím shromáždili protestující, policie proti nim použila pepřový sprej.

Více než tři čtvrtě roku po vypuknutí otevřeného konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy se zdá, že židovský stát je víc než kdy dřív blízko válce druhé, která by konflikt v Gaze naprosto zastínila, píše ve velké analýze portál Foreign Affairs (FA). Řeč je o tažení proti Íránem podporovanému teroristickému hnutí Hizballáh, jehož příslušníci ostřelují severní Izrael nepřetržitě od loňského října, kdy teroristé z Hamásu vtrhli na území židovského státu. Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh přitom podle FA před pár dny oznámil, že jeho síly jsou připravené raketami útočit na větší počet izraelských měst.

Izraelská armáda začala do svých řad povolávat ultraortodoxní židy. Od založení státu před bezmála osmdesáti lety měli z povinné vojenské služby výjimku. Nejvyšší soud v zemi ji ale minulý měsíc zrušil. Rozhodnutí se může týkat až sedmdesáti tisíc mužů. V první fázi jich armáda povolá tři tisíce.

Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, rozhodl v pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Židovský stát podle dvora systematicky diskriminuje Palestince na okupovaných územích a porušuje jejich právo na sebeurčení. Jednání Izraele se de facto rovná anexi, uvedla s odkazem na sdělení soudu agentura Reuters. Vyjádření dvora Jeruzalém k ničemu právně nezavazuje, podle agentury AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda v neděli oznámila, že při sobotním útoku zabila velitele brigády Hamásu v Chán Júnisu Rafu Salámího. O osudu šéfa vojenského křídla hnutí Muhammad Dífa, který měl být podle původních předpokladů také na zasaženém místě, neinformovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás v neděli popřelo, že odstoupilo z jednání s Izraelem o příměří, uvedla agentura Reuters. O několik hodin dříve totiž informovala agentura AFP s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Hamásu, že se hnutí rozhodlo zastavit vyjednávání o propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy.

Nejméně devadesát Palestinců přišlo o život a dalších tři sta bylo zraněno při masivním izraelském úderu v Pásmu Gazy v oblasti Mavásí, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané teroristickým hnutím Hamás. V předchozí bilanci hovořilo o 71 mrtvých a 289 zraněných. Izraelská armáda mezitím potvrdila, že terčem úderu byl šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf. Není jasné, zda se ho podařilo zlikvidovat. Hamás tvrdí, že útok přežil. Izrael pak během dne zaútočil i na modlitebnu v uprchlickém táboře Šatí na pobřeží Pásma Gazy, i zde byl vysoký počet obětí.

Poslanci izraelské opozice nabízejí podporu premiéru Benjaminu Netanjahuovi, pokud v případě uzavření dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmí opustí vládu krajně pravicové strany. Lídři nacionalistů tímto krokem hrozí opakovaně. Znovu tak učinil ministr financí a předseda Strany náboženského sionismu Becal'el Smotrič, který zároveň označil možné uzavření dohody za naprosté ponížení, selhání a porážku.

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Izraelský nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Informoval o tom izraelský server Times of Israel. Verdikt může znamenat potíže pro vládní koalici Benjamina Netanjahua, protože má krajně pravicové ortodoxní koaliční partnery. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Ultraortodoxní židé (charedim) měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948.

Izraelská armáda oznámila, že při jejím útoku na uprchlický tábor Šatí ve městě Gaza zemřelo třináct lidí včetně sestry šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a její rodiny. Informoval o tom izraelský deník Ha'arec. Cílem byla budova, kterou používali teroristé z Hamásu. Někteří z nich se podle armády podíleli na zadržování izraelských rukojmí a také na masakru z loňského 7. října.

Izraelské bezpilotní letouny v noci na pondělí v Pásmu Gazy zneškodnily vysoce postaveného představitele teroristického hnutí Hamás, který měl na starost vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X, kde zveřejnila i záběry ze zásahu. Podle úřadů vedených Hamásem útok mířil na kliniku a byli při něm zabiti dva zdravotničtí pracovníci.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil šestičlenný válečný kabinet, uvedl v pondělí podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Jde o všeobecně očekávaný krok, který přišel po nedávném odchodu centristy a bývalého generála Bennyho Gantze z kabinetu. Za zahrnutí do fóra nedávno lobboval krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Při izraelském vzdušném úderu na jihu Libanonu v úterý večer přišel o život nejvýše postavený člen Hizballáhu za osm měsíců trvání přeshraničního konfliktu a další tři bojovníci tohoto libanonského šíitského teroristického hnutí. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na své zdroje z libanonských bezpečnostních kruhů. Hizballáh úder potvrdil a zabitého velitele identifikoval. Izraelská armáda se k incidentu bezprostředně nevyjádřila. Izraelská média následně uvedla, že Hizballáh zřejmě v odvetě na sever židovského státu vypálil přibližně stovku raket. Protiúder si ale podle všeho nevyžádal žádné zraněné.

Izraelský válečný kabinet přišel o dalšího člena. Po opozičním lídrovi a od loňského října ministrovi bez portfeje Bennym Gantzovi, který odchod oznámil v neděli a který vyzval k předčasným volbám, ho opustil i Gadi Eisenkot. Ten v kabinetu zasedal coby ministr bez portfeje jako pozorovatel. Informaci přinesl server The Times of Israel (ToI).

Benny Gantz opouští izraelský válečný kabinet Benjamina Netanjahua, který byl ustaven po vypuknutí konfliktu v Pásmu Gazy loni v říjnu. Jako důvod uvedl, že premiéra považuje za překážku skutečného vítězství v Gaze. Netanjahu na zprávu reagoval výzvou, aby Gantz zůstal členem kabinetu a neopouštěl ho v době konfliktu.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafah na jihu Pásma Gazy. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších šedesáti Palestinců. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Armáda židovského státu rovněž podnikla akci v Libanonu na teroristické hnutí Hizballáh, to pak útočilo drony na izraelské základny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Izraelská armáda oznámila, že už kontroluje celou nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Vedle toho izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi prohlásil, že válka v Pásmu Gazy potrvá pravděpodobně až do konce letošního roku.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

V izraelském Tel Avivu se v sobotu odehrály potyčky mezi policií a protivládními demonstranty, informovaly zpravodajské agentury. Protestující mimo jiné žádali návrat rukojmí, která od loňského října až dosud zadržuje v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás. Agentura Reuters s odkazem na prohlášení činitele Červeného půlměsíce a zprávu egyptské televize al-Káhira zároveň v neděli ráno napsala, že do Gazy začala znovu proudit humanitární pomoc přes přechod Kerem Šalom, který byl téměř nepřetržitě uzavřen od začátku května, kdy na něj zaútočil Hamás.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.