Benjamin Netanjahu strana 4 z 5

Jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky konstatovali na čtvrtečním setkání prezident Petr Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS), vyplývá z následných tiskových vyjádření Hradu a vlády. Politici diskutovali i o situaci na Blízkém východě, kde se v minulých týdnech jejich názory lišily. Probrali také tvorbu státního rozpočtu na rok 2026, krizovou legislativu, výdaje na obranu či koordinaci zahraničních cest.

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Egyptská armáda je kvůli plánům Izraele na převzetí vojenské kontroly v Gaze v nejvyšším stavu pohotovosti za poslední roky a na severu Sinaje je nyní nasazeno asi 40 tisíc vojáků. Webu The Middle East Eye (MEE) to řekl vysoce postavený vojenský zdroj. Káhira se obává přílivu vysídlených Palestinců. Jeruzalém jedná s více zeměmi o možném převzetí Gazanů, podle agentury AP je mezi nimi i Jižní Súdán, východoafrický stát zpustošený válkou. Džuba to ale popírá.

Izraelské jednotky se v pondělí v Násirově nemocnici v Pásmu Gazy snažily zasáhnout kameru používanou teroristickým hnutím Hamás ke sledování izraelských vojáků, uvedla podle agentur armáda židovského státu s odkazem na předběžné vyšetřování útoku. Při úderech na nemocnici bylo zabito šest členů Hamásu, tvrdí armáda s tím, že pět novinářů, kteří při útoku také zahynuli, nebyli terčem útoku.

Rada bezpečnosti OSN rozhoduje o kompromisním návrhu Francie ponechat ještě rok mezinárodní mírové síly UNIFIL v Libanonu. Hlasování bylo podle zpráv médií odloženo na pátek. Na urychlení stažení jednotek tlačí Izrael. Americký zvláštní vyslanec Thomas Barrack ale v úterý prohlásil, že Washington podpoří plán Paříže.

Tisíce lidí v sobotu večer opět vyšly do ulic v Tel Avivu, Jeruzalémě, Haifě a dalších izraelských městech a vyzývaly vládu premiéra Benjamina Netanjahua k uzavření dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Jen tak podle demonstrantů mohou být propuštěna rukojmí, která Hamás v Pásmu Gazy drží. V neděli ráno se protestující sešli před domy několika izraelských ministrů, informoval server The Times of Israel (ToI). Další demonstrace se konaly také v Austrálii, kde lidé protestovali proti válce v Pásmu.

Bývalý izraelský ministr obrany a lídr centristické opoziční strany Národní jednota Benny Gantz v sobotu večer vyzval premiéra Benjamina Netanjahua a další dva opoziční vůdce k vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by umožnila dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamásem o propuštění zbývajících rukojmí. Informovala o tom agentura AFP.

Před dvaceti lety se izraelské síly stáhly z Pásma Gazy a vláda definitivně přešla pod Palestince. Krok vedl k otřesům na izraelské politické scéně, vzestupu Hamásu a následné blokádě, jež uvrhla enklávu do chudoby. Mnohdy násilím byly v roce 2005 vysídleny i tisíce obyvatel nelegálních židovských osad. Někteří Izraelci teď spřádají plány na poválečný návrat.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Izraelská armáda nyní působí v okrajových částech města Gazy, které se chystá obsadit. Uvedl to podle izraelských médií náčelník generálního štábu armády Ejal Zamir. Podle agentur armáda také začala kontaktovat nemocnice a mezinárodní organizace působící v Gaze, aby se přichystaly na evakuaci mimo město. Evakuaci ale odmítá ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmí a o ukončení války.

Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi plánovaného útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu to podle agentury Reuters sdělil mluvčí armády Effie Defrin. Agentura AFP již ve středu ráno uvedla, že izraelský ministr obrany Jisra'el Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat šedesát tisíc záložníků.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Smrt desítek tisíc Palestinců v Gaze je „nezbytná a potřebná pro budoucí generace“. Na uniklé zvukové nahrávce to uvedl generálmajor a bývalý šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva. Informovala o tom americká stanice CNN. Nahrávky zveřejnila izraelská televize Channel 12. Jeruzalém opakovaně odmítá nařčení z válečných zločinů či genocidy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařkl francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že rozdmýchává oheň antisemitismu. Netanjahu to uvedl v souvislosti se záměrem Francie uznat nezávislý Stát Palestina, píše AFP, která se seznámila s dopisem zaslaným izraelskou vládou. Macronova kancelář dopis odmítla. Netanjahu také v úterý označil za „slabého politika“ australského premiéra Anthonyho Albanese.

Izraelská policie kvůli narušování veřejného pořádku pozatýkala na různých místech země více než třicet lidí, kteří se účastnili nedělních demonstrací, informuje web Times of Israel (ToI). Statisíce lidí se napříč židovským státem zúčastnily protestů a demonstrací za ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění zbylých asi dvaceti rukojmí, která po útoku z října 2023 unesli teroristé z Hamásu.

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Civilní obrana v Pásmu Gazy tvrdí, že izraelská armáda v neděli v regionu zabila 27 lidí, přičemž jedenáct z nich zastřelila, zatímco čekali na distribuci humanitární pomoci u center Humanitární nadace pro Gazu (GHF), kterou podporují Spojené státy a Izrael. Další mrtvé si pak podle zdrojů agentury Reuters vyžádal večerní izraelský úder na město Gaza. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza v neděli prohlásil, že Izrael nemá jinou možnost než pokračovat ve válce, jelikož Hamás nechce složit zbraně.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Izraelský bezpečnostní kabinet v pátek nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž jde o další eskalaci ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu židovského státu.

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.