Izraelská armáda tvrdí, že při útoku na nemocnici v Gaze cílila na kameru Hamásu

Izraelské jednotky se v pondělí v Násirově nemocnici v Pásmu Gazy snažily zasáhnout kameru používanou teroristickým hnutím Hamás ke sledování izraelských vojáků, uvedla podle agentur armáda židovského státu s odkazem na předběžné vyšetřování útoku. Při úderech na nemocnici bylo zabito šest členů Hamásu, tvrdí armáda s tím, že pět novinářů, kteří při útoku také zahynuli, nebyli terčem útoku.

Izraelská armáda provedla v pondělí dvojitý úder na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu a zabila při něm nejméně dvacet lidí včetně pěti novinářů, kteří spolupracovali s agenturami Reuters a AP, televizní stanicí al-Džazíra či serverem Middle East Eye (MEE). První úder zasáhl horní patro nemocnice, přičemž o několik minut později, když na místo dorazili novináři a záchranáři v oranžových vestách, zasáhl stejné místo budovy druhý úder. Agentuře AP to v pondělí řekl šéf dětského oddělení Ahmad Farrá.

Představitel Hamásu Básim Naím podle agentury AP popřel, že by hnutí v nemocnici nějakou kameru provozovalo. Teroristé podle AFP tvrdí, že se Izrael snaží smyšleným tvrzením vyhnout právní a morální odpovědnosti za masakr. Podle Hamásu je izraelské nařčení z používání kamery v nemocnici nepodložené.

„Taktika dvojitých úderů (double tap strikes) je neslučitelná s chováním profesionální, právně poučené a řádně vycvičené vojenské síly,“ řekla stanici NBC News profesorka Janina Dillová z Oxfordské univerzity, kde se specializuje na právo a etiku v kontextu vedení válečných operací.

Záměrný druhý úder, který po několika minutách míří na místo prvního útoku a zasahuje tak osoby, které se na místě shromáždily, včetně záchranářů a civilistů, může podle Dillové poukazovat na možné spáchání válečného zločinu.

„Absolutně nepřijatelné,“ zní z Evropské komise

Útok odsoudily OSN, EU, Británie, Francie a další země. „Je absolutně nepřijatelný,“ uvedl mluvčí Evropské komise Anouar El Anouni. „Civilisté a novináři musí být chráněni mezinárodním právem,“ dodal. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová je podle něj v neustálém kontaktu se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem a situaci v Pásmu Gazy budou řešit i ministři zahraničí EU na svém neformální zasedání, které se uskuteční v sobotu v Dánsku.

„Evropská unie znovu vyzývá Izrael, aby respektoval mezinárodní humanitární právo a zajistil vyšetřování těchto útoků, a bere na vědomí prohlášení izraelských úřadů, že bude provedeno důkladné vyšetřování,“ doplnil mluvčí unijní exekutivy. Útok na nemocnici již v pondělí zkritizovala i eurokomisařka Hadja Lahbibová. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu útok označil za tragickou nehodu.

Izrael nicméně zasahuje nemocnice i novináře v Pásmu Gazy opakovaně, za což čelí sílící mezinárodní kritice. Například OSN či Evropská unie tento měsíc odsoudily zabití čtyř novinářů televizní stanice al-Džazíra, včetně známého reportéra Anase Šarífa, taktéž při úderu na nemocnici. Izrael tvrdí, že se Šaríf v minulosti připojil k teroristům Hamásu, podle organizace Výbor na ochranu novinářů (CPJ) ale židovský stát pro toto tvrzení nepředložil věrohodné důkazy.

Válku v Pásmu Gazy vyvolal teroristický útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma. Zabito při něm bylo podle izraelských úřadů na 1200 lidí. V Pásmu Gazy od začátku války v říjnu roku 2023 zemřelo podle úřadů kontrolovaných Hamásem zhruba 62 700 tisíc lidí. OSN i další organizace považují tyto údaje za odpovídající.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 mminutami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 58 mminutami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 6 hhodinami
Načítání...