V Tel Avivu protestovaly stovky tisíc Izraelců

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Část izraelské veřejnosti vládu dlouhodobě kritizuje, že se dostatečně nesnaží o propuštění zbývajících padesáti izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý po téměř třech hodinách ukončil své zasedání, aniž projednal návrh dohody na příměří v Pásmu Gazy, píše ToI. S návrhem vypracovaným katarskými a egyptskými vyjednavači a vycházejícím z dřívějšího amerického návrhu odsouhlaseného Izraelem souhlasil Hamás minulé pondělí.

Na nový návrh, který počítá s propuštěním deseti živých rukojmí a s vydáním osmnácti mrtvých Izraelců během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů, však židovský stát odpověď dosud nepředal.

Podle nejmenovaného vysoce postaveného egyptského činitele vyjednavači přinutili Hamás souhlasit s 98 procenty toho, co vyžaduje izraelský premiér Benjamin Netanjahu, a Izrael na to nijak neodpověděl. „Slyšíme jen, že Netanjahu chce něco jiného,“ citovala egyptského činitele izraelská stanice Channel 12.

Egyptští činitelé podle stanice svým izraelským protějškům vyjádřili „zklamání, frustraci a naštvanost“ z toho, že židovský stát na návrh odmítá odpovědět. Podle úterního prohlášení katarského ministerstva zahraničí je nyní na Izraeli, aby konal, nicméně se zdá, že dohody nechce dosáhnout, píše ToI.

Izraelská armáda zároveň chystá obsazení města Gazy a okolí, kde Hamás možná drží některá rukojmí, což ale zvyšuje obavy o jejich život.

„Máme skvělý národ, ale žádnou vládu“

Po uzavření dohody o příměří, které by umožnilo návrat rukojmí, volají protestující po celém Izraeli. „Máme skvělý národ, ale žádnou vládu,“ prohlásila na shromáždění v Tel Avivu Ejnav Zangaukerová, matka jednoho z unesených. „Vláda rukojmí opustila, ale národ je přivede zpět,“ dodala. „Více než osmdesát procent Izraelců chce konec války a dohodu o propuštění rukojmí,“ řekl Jehuda Kohen, jehož syn byl 7. října 2023 také unesen Hamásem.

Na náměstí v Tel Avivu, přejmenovaném během této války na Náměstí rukojmí, organizátoři akce postavili dlouhý stůl, na nějž dali talíře jen s kouskem pita chleba před fotky rukojmí zadržovaných stále v Pásmu Gazy. Ke stolu postavili dětské kočárky, které mají symbolizovat, že matky nikdy nevzdají boj za návrat svých dětí. Ke stolu se posadilo také několik přeživších holocaustu.

„Víme, co je holocaust, co je hlad a co je strach,“ řekla Colette Avitalová, která je jednou z nich. „Nevidíme, že by tato vláda dělala to, co má, aby unesené dostala zpátky domů,“ dodala. „Dost už, Bibi, vrať nám naše děti, naše vnoučata,“ vzkázala izraelskému premiérovi další z přeživších holocaustu Šulamit Rudniková.

1 minuta
Protesty v Izraeli
Zdroj: ČT24

Pro dohodu o příměří se vyslovil také Gadi Mozes, jehož Hamás propustil letos v lednu během druhého klidu zbraní a který v zajetí strávil 482 dnů. V rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas podle deníku Ha'arec řekl, že požadavky Hamásu se za téměř dva roky nezměnily. „Jsou si vědomi, jakou kartu mají v ruce – rukojmí – a ze svého postoje neustoupili. Pořád opakují totéž – ukončete boje a opusťte Gazu,“ řekl Mozes.

Někteří příbuzní rukojmí i další Izraelci také dlouhodobě viní Netanjahua, že válku záměrně prodlužuje, aby se udržel u moci. Jeho vláda tvrdí, že cílem je zničit Hamás, což ale mnozí považují za nereálné. Vláda tento měsíc také schválila plán na obsazení města Gaza, kde je nejspíš část rukojmí držena. Ustoupit od něj kabinet nehodlá, navzdory tomu, že mnozí mají obavy, že ohrozí životy rukojmí.

Shromáždění před domy ministrů

Úterní protesty začaly ráno 6:29 místního času (5:29 SELČ), přesně v tu dobu 7. října 2023 teroristický Hamás začal s útokem na Izrael. Demonstranti nejprve rozbalili izraelskou vlajku před diplomatickým zastoupením USA v Tel Avivu. V sedm ráno začaly blokády řady velkých silničních tahů po celé zemi, včetně dálnice z Tel Avivu do Jeruzaléma a do Haify, na mnoha místech to způsobilo dopravní zácpy. Ráno se konaly také protesty před domy několika izraelských ministrů, kde lidé četli jména rukojmí.

V Pásmu Gazy zůstává na pět desítek rukojmí, jen zhruba dvacet jich je podle poznatků tajných služeb naživu. Panují ale obavy, že počet živých rukojmí by nakonec mohl být ještě nižší. V minulých týdnech média zveřejnila záběry a snímky některých z nich, z nichž byl patrný jejich křehký zdravotní stav.

Současná válka, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, začala útokem Hamásu na izraelské území 7. října 2023, kdy teroristické hnutí uneslo zhruba 250 lidí, dalších 1200 bylo podle místních úřadů zabito. Izrael podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabil zhruba 62 700 lidí, většinově civilistů. OSN i další organizace považují tyto údaje za odpovídající.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 42 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...