V Tel Avivu protestovaly stovky tisíc Izraelců

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Část izraelské veřejnosti vládu dlouhodobě kritizuje, že se dostatečně nesnaží o propuštění zbývajících padesáti izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý po téměř třech hodinách ukončil své zasedání, aniž projednal návrh dohody na příměří v Pásmu Gazy, píše ToI. S návrhem vypracovaným katarskými a egyptskými vyjednavači a vycházejícím z dřívějšího amerického návrhu odsouhlaseného Izraelem souhlasil Hamás minulé pondělí.

Na nový návrh, který počítá s propuštěním deseti živých rukojmí a s vydáním osmnácti mrtvých Izraelců během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů, však židovský stát odpověď dosud nepředal.

Podle nejmenovaného vysoce postaveného egyptského činitele vyjednavači přinutili Hamás souhlasit s 98 procenty toho, co vyžaduje izraelský premiér Benjamin Netanjahu, a Izrael na to nijak neodpověděl. „Slyšíme jen, že Netanjahu chce něco jiného,“ citovala egyptského činitele izraelská stanice Channel 12.

Egyptští činitelé podle stanice svým izraelským protějškům vyjádřili „zklamání, frustraci a naštvanost“ z toho, že židovský stát na návrh odmítá odpovědět. Podle úterního prohlášení katarského ministerstva zahraničí je nyní na Izraeli, aby konal, nicméně se zdá, že dohody nechce dosáhnout, píše ToI.

Izraelská armáda zároveň chystá obsazení města Gazy a okolí, kde Hamás možná drží některá rukojmí, což ale zvyšuje obavy o jejich život.

„Máme skvělý národ, ale žádnou vládu“

Po uzavření dohody o příměří, které by umožnilo návrat rukojmí, volají protestující po celém Izraeli. „Máme skvělý národ, ale žádnou vládu,“ prohlásila na shromáždění v Tel Avivu Ejnav Zangaukerová, matka jednoho z unesených. „Vláda rukojmí opustila, ale národ je přivede zpět,“ dodala. „Více než osmdesát procent Izraelců chce konec války a dohodu o propuštění rukojmí,“ řekl Jehuda Kohen, jehož syn byl 7. října 2023 také unesen Hamásem.

Na náměstí v Tel Avivu, přejmenovaném během této války na Náměstí rukojmí, organizátoři akce postavili dlouhý stůl, na nějž dali talíře jen s kouskem pita chleba před fotky rukojmí zadržovaných stále v Pásmu Gazy. Ke stolu postavili dětské kočárky, které mají symbolizovat, že matky nikdy nevzdají boj za návrat svých dětí. Ke stolu se posadilo také několik přeživších holocaustu.

„Víme, co je holocaust, co je hlad a co je strach,“ řekla Colette Avitalová, která je jednou z nich. „Nevidíme, že by tato vláda dělala to, co má, aby unesené dostala zpátky domů,“ dodala. „Dost už, Bibi, vrať nám naše děti, naše vnoučata,“ vzkázala izraelskému premiérovi další z přeživších holocaustu Šulamit Rudniková.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Pro dohodu o příměří se vyslovil také Gadi Mozes, jehož Hamás propustil letos v lednu během druhého klidu zbraní a který v zajetí strávil 482 dnů. V rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas podle deníku Ha'arec řekl, že požadavky Hamásu se za téměř dva roky nezměnily. „Jsou si vědomi, jakou kartu mají v ruce – rukojmí – a ze svého postoje neustoupili. Pořád opakují totéž – ukončete boje a opusťte Gazu,“ řekl Mozes.

Někteří příbuzní rukojmí i další Izraelci také dlouhodobě viní Netanjahua, že válku záměrně prodlužuje, aby se udržel u moci. Jeho vláda tvrdí, že cílem je zničit Hamás, což ale mnozí považují za nereálné. Vláda tento měsíc také schválila plán na obsazení města Gaza, kde je nejspíš část rukojmí držena. Ustoupit od něj kabinet nehodlá, navzdory tomu, že mnozí mají obavy, že ohrozí životy rukojmí.

Shromáždění před domy ministrů

Úterní protesty začaly ráno 6:29 místního času (5:29 SELČ), přesně v tu dobu 7. října 2023 teroristický Hamás začal s útokem na Izrael. Demonstranti nejprve rozbalili izraelskou vlajku před diplomatickým zastoupením USA v Tel Avivu. V sedm ráno začaly blokády řady velkých silničních tahů po celé zemi, včetně dálnice z Tel Avivu do Jeruzaléma a do Haify, na mnoha místech to způsobilo dopravní zácpy. Ráno se konaly také protesty před domy několika izraelských ministrů, kde lidé četli jména rukojmí.

V Pásmu Gazy zůstává na pět desítek rukojmí, jen zhruba dvacet jich je podle poznatků tajných služeb naživu. Panují ale obavy, že počet živých rukojmí by nakonec mohl být ještě nižší. V minulých týdnech média zveřejnila záběry a snímky některých z nich, z nichž byl patrný jejich křehký zdravotní stav.

Současná válka, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, začala útokem Hamásu na izraelské území 7. října 2023, kdy teroristické hnutí uneslo zhruba 250 lidí, dalších 1200 bylo podle místních úřadů zabito. Izrael podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabil zhruba 62 700 lidí, většinově civilistů. OSN i další organizace považují tyto údaje za odpovídající.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 9 hhodinami
Načítání...