V Tel Avivu protestovaly stovky tisíc Izraelců

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Část izraelské veřejnosti vládu dlouhodobě kritizuje, že se dostatečně nesnaží o propuštění zbývajících padesáti izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý po téměř třech hodinách ukončil své zasedání, aniž projednal návrh dohody na příměří v Pásmu Gazy, píše ToI. S návrhem vypracovaným katarskými a egyptskými vyjednavači a vycházejícím z dřívějšího amerického návrhu odsouhlaseného Izraelem souhlasil Hamás minulé pondělí.

Na nový návrh, který počítá s propuštěním deseti živých rukojmí a s vydáním osmnácti mrtvých Izraelců během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů, však židovský stát odpověď dosud nepředal.

Podle nejmenovaného vysoce postaveného egyptského činitele vyjednavači přinutili Hamás souhlasit s 98 procenty toho, co vyžaduje izraelský premiér Benjamin Netanjahu, a Izrael na to nijak neodpověděl. „Slyšíme jen, že Netanjahu chce něco jiného,“ citovala egyptského činitele izraelská stanice Channel 12.

Egyptští činitelé podle stanice svým izraelským protějškům vyjádřili „zklamání, frustraci a naštvanost“ z toho, že židovský stát na návrh odmítá odpovědět. Podle úterního prohlášení katarského ministerstva zahraničí je nyní na Izraeli, aby konal, nicméně se zdá, že dohody nechce dosáhnout, píše ToI.

Izraelská armáda zároveň chystá obsazení města Gazy a okolí, kde Hamás možná drží některá rukojmí, což ale zvyšuje obavy o jejich život.

„Máme skvělý národ, ale žádnou vládu“

Po uzavření dohody o příměří, které by umožnilo návrat rukojmí, volají protestující po celém Izraeli. „Máme skvělý národ, ale žádnou vládu,“ prohlásila na shromáždění v Tel Avivu Ejnav Zangaukerová, matka jednoho z unesených. „Vláda rukojmí opustila, ale národ je přivede zpět,“ dodala. „Více než osmdesát procent Izraelců chce konec války a dohodu o propuštění rukojmí,“ řekl Jehuda Kohen, jehož syn byl 7. října 2023 také unesen Hamásem.

Na náměstí v Tel Avivu, přejmenovaném během této války na Náměstí rukojmí, organizátoři akce postavili dlouhý stůl, na nějž dali talíře jen s kouskem pita chleba před fotky rukojmí zadržovaných stále v Pásmu Gazy. Ke stolu postavili dětské kočárky, které mají symbolizovat, že matky nikdy nevzdají boj za návrat svých dětí. Ke stolu se posadilo také několik přeživších holocaustu.

„Víme, co je holocaust, co je hlad a co je strach,“ řekla Colette Avitalová, která je jednou z nich. „Nevidíme, že by tato vláda dělala to, co má, aby unesené dostala zpátky domů,“ dodala. „Dost už, Bibi, vrať nám naše děti, naše vnoučata,“ vzkázala izraelskému premiérovi další z přeživších holocaustu Šulamit Rudniková.

1 minuta
Protesty v Izraeli
Zdroj: ČT24

Pro dohodu o příměří se vyslovil také Gadi Mozes, jehož Hamás propustil letos v lednu během druhého klidu zbraní a který v zajetí strávil 482 dnů. V rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas podle deníku Ha'arec řekl, že požadavky Hamásu se za téměř dva roky nezměnily. „Jsou si vědomi, jakou kartu mají v ruce – rukojmí – a ze svého postoje neustoupili. Pořád opakují totéž – ukončete boje a opusťte Gazu,“ řekl Mozes.

Někteří příbuzní rukojmí i další Izraelci také dlouhodobě viní Netanjahua, že válku záměrně prodlužuje, aby se udržel u moci. Jeho vláda tvrdí, že cílem je zničit Hamás, což ale mnozí považují za nereálné. Vláda tento měsíc také schválila plán na obsazení města Gaza, kde je nejspíš část rukojmí držena. Ustoupit od něj kabinet nehodlá, navzdory tomu, že mnozí mají obavy, že ohrozí životy rukojmí.

Shromáždění před domy ministrů

Úterní protesty začaly ráno 6:29 místního času (5:29 SELČ), přesně v tu dobu 7. října 2023 teroristický Hamás začal s útokem na Izrael. Demonstranti nejprve rozbalili izraelskou vlajku před diplomatickým zastoupením USA v Tel Avivu. V sedm ráno začaly blokády řady velkých silničních tahů po celé zemi, včetně dálnice z Tel Avivu do Jeruzaléma a do Haify, na mnoha místech to způsobilo dopravní zácpy. Ráno se konaly také protesty před domy několika izraelských ministrů, kde lidé četli jména rukojmí.

V Pásmu Gazy zůstává na pět desítek rukojmí, jen zhruba dvacet jich je podle poznatků tajných služeb naživu. Panují ale obavy, že počet živých rukojmí by nakonec mohl být ještě nižší. V minulých týdnech média zveřejnila záběry a snímky některých z nich, z nichž byl patrný jejich křehký zdravotní stav.

Současná válka, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, začala útokem Hamásu na izraelské území 7. října 2023, kdy teroristické hnutí uneslo zhruba 250 lidí, dalších 1200 bylo podle místních úřadů zabito. Izrael podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabil zhruba 62 700 lidí, většinově civilistů. OSN i další organizace považují tyto údaje za odpovídající.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
05:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 5 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 9 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 13 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami
Načítání...