V Tel Avivu protestovaly stovky tisíc Izraelců

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Část izraelské veřejnosti vládu dlouhodobě kritizuje, že se dostatečně nesnaží o propuštění zbývajících padesáti izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý po téměř třech hodinách ukončil své zasedání, aniž projednal návrh dohody na příměří v Pásmu Gazy, píše ToI. S návrhem vypracovaným katarskými a egyptskými vyjednavači a vycházejícím z dřívějšího amerického návrhu odsouhlaseného Izraelem souhlasil Hamás minulé pondělí.

Na nový návrh, který počítá s propuštěním deseti živých rukojmí a s vydáním osmnácti mrtvých Izraelců během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů, však židovský stát odpověď dosud nepředal.

Podle nejmenovaného vysoce postaveného egyptského činitele vyjednavači přinutili Hamás souhlasit s 98 procenty toho, co vyžaduje izraelský premiér Benjamin Netanjahu, a Izrael na to nijak neodpověděl. „Slyšíme jen, že Netanjahu chce něco jiného,“ citovala egyptského činitele izraelská stanice Channel 12.

Egyptští činitelé podle stanice svým izraelským protějškům vyjádřili „zklamání, frustraci a naštvanost“ z toho, že židovský stát na návrh odmítá odpovědět. Podle úterního prohlášení katarského ministerstva zahraničí je nyní na Izraeli, aby konal, nicméně se zdá, že dohody nechce dosáhnout, píše ToI.

Izraelská armáda zároveň chystá obsazení města Gazy a okolí, kde Hamás možná drží některá rukojmí, což ale zvyšuje obavy o jejich život.

„Máme skvělý národ, ale žádnou vládu“

Po uzavření dohody o příměří, které by umožnilo návrat rukojmí, volají protestující po celém Izraeli. „Máme skvělý národ, ale žádnou vládu,“ prohlásila na shromáždění v Tel Avivu Ejnav Zangaukerová, matka jednoho z unesených. „Vláda rukojmí opustila, ale národ je přivede zpět,“ dodala. „Více než osmdesát procent Izraelců chce konec války a dohodu o propuštění rukojmí,“ řekl Jehuda Kohen, jehož syn byl 7. října 2023 také unesen Hamásem.

Na náměstí v Tel Avivu, přejmenovaném během této války na Náměstí rukojmí, organizátoři akce postavili dlouhý stůl, na nějž dali talíře jen s kouskem pita chleba před fotky rukojmí zadržovaných stále v Pásmu Gazy. Ke stolu postavili dětské kočárky, které mají symbolizovat, že matky nikdy nevzdají boj za návrat svých dětí. Ke stolu se posadilo také několik přeživších holocaustu.

„Víme, co je holocaust, co je hlad a co je strach,“ řekla Colette Avitalová, která je jednou z nich. „Nevidíme, že by tato vláda dělala to, co má, aby unesené dostala zpátky domů,“ dodala. „Dost už, Bibi, vrať nám naše děti, naše vnoučata,“ vzkázala izraelskému premiérovi další z přeživších holocaustu Šulamit Rudniková.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Pro dohodu o příměří se vyslovil také Gadi Mozes, jehož Hamás propustil letos v lednu během druhého klidu zbraní a který v zajetí strávil 482 dnů. V rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas podle deníku Ha'arec řekl, že požadavky Hamásu se za téměř dva roky nezměnily. „Jsou si vědomi, jakou kartu mají v ruce – rukojmí – a ze svého postoje neustoupili. Pořád opakují totéž – ukončete boje a opusťte Gazu,“ řekl Mozes.

Někteří příbuzní rukojmí i další Izraelci také dlouhodobě viní Netanjahua, že válku záměrně prodlužuje, aby se udržel u moci. Jeho vláda tvrdí, že cílem je zničit Hamás, což ale mnozí považují za nereálné. Vláda tento měsíc také schválila plán na obsazení města Gaza, kde je nejspíš část rukojmí držena. Ustoupit od něj kabinet nehodlá, navzdory tomu, že mnozí mají obavy, že ohrozí životy rukojmí.

Shromáždění před domy ministrů

Úterní protesty začaly ráno 6:29 místního času (5:29 SELČ), přesně v tu dobu 7. října 2023 teroristický Hamás začal s útokem na Izrael. Demonstranti nejprve rozbalili izraelskou vlajku před diplomatickým zastoupením USA v Tel Avivu. V sedm ráno začaly blokády řady velkých silničních tahů po celé zemi, včetně dálnice z Tel Avivu do Jeruzaléma a do Haify, na mnoha místech to způsobilo dopravní zácpy. Ráno se konaly také protesty před domy několika izraelských ministrů, kde lidé četli jména rukojmí.

V Pásmu Gazy zůstává na pět desítek rukojmí, jen zhruba dvacet jich je podle poznatků tajných služeb naživu. Panují ale obavy, že počet živých rukojmí by nakonec mohl být ještě nižší. V minulých týdnech média zveřejnila záběry a snímky některých z nich, z nichž byl patrný jejich křehký zdravotní stav.

Současná válka, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, začala útokem Hamásu na izraelské území 7. října 2023, kdy teroristické hnutí uneslo zhruba 250 lidí, dalších 1200 bylo podle místních úřadů zabito. Izrael podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabil zhruba 62 700 lidí, většinově civilistů. OSN i další organizace považují tyto údaje za odpovídající.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 30 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 2 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 4 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami
Načítání...