Izraelská armáda je na předměstí Gazy. Netanjahu vyzval k ukončení války

3 minuty
Události: Útok na Gaza City
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda nyní působí v okrajových částech města Gazy, které se chystá obsadit. Uvedl to podle izraelských médií náčelník generálního štábu armády Ejal Zamir. Podle agentur armáda také začala kontaktovat nemocnice a mezinárodní organizace působící v Gaze, aby se přichystaly na evakuaci mimo město. Evakuaci ale odmítá ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmí a o ukončení války.

„Už máme síly, které působí v okrajových částech města, a další síly se připojí později,“ uvedl Zamir, který ve čtvrtek navštívil izraelské jednotky v Pásmu Gazy. Podle něj jsou válečné cíle Izraele stále stejné – osvobodit rukojmí a porazit Hamás. Ten podle Zamira již výrazně oslábl. „Z teroristické armády, kterou jsme zažili 7. října (2023), se stal guerillovou organizací,“ prohlásil.

Netanjahu armádě nařídil, aby zkrátila čas na přípravu obsazení města Gaza, které izraelský premiér považuje za poslední velkou baštu teroristického Hamásu. Plán na obsazení města, který bezpečnostní kabinet židovského státu schválil minulý týden, vyvolal mezinárodní kritiku i obavy části izraelské veřejnosti. Očekává se, že ve čtvrtek vláda plán na obsazení Gazy definitivně schválí.

Nejmenovaný představitel Netanjahuovy kanceláře podle izraelského tisku po vyjádření premiéra uvedl, že židovský stát vyšle svůj vyjednávací tým, až bude určeno místo rozhovorů. Na izraelské prohlášení zatím nereagovali veřejně zprostředkovatelé rozhovorů s Hamásem – Egypt, Katar a Spojené státy.

Armáda židovského státu podle agentur Reuters a AFP ve čtvrtek uvedla, že začala kontaktovat nemocnice a mezinárodní humanitární organizace, aby se připravily na evakuaci města. Podle plánu, který zmiňují izraelská média, armáda umožní obyvatelům města Gaza před vojenskou ofenzivou odejít. Agentury informují také o izraelském ostřelování některých okrajových čtvrtí, kde se nachází mnoho stovek tisíc lidí.

Evakuaci odmítá resort zdravotnictví, který je spravován Hamásem. Podle ministerstva by totiž mohlo dojít k dalšímu oslabení zdravotnické služby. Evakuace by podle úřadu „odebrala více než milionu lidí právo na lékařskou péči a vystavila okamžitému nebezpečí životy obyvatel, pacientů a zraněných“. Agentury OSN a nevládní organizace ministerstvo vyzvalo, aby jednaly na ochranu zdravotnického systému v Pásmu Gazy.

Netanjahu nařídil jednání o propuštění rukojmí

Netanjahu také nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmí a o ukončení války v Pásmu Gazy, napsaly agentury Reuters a AFP. Zřejmě se jedná o reakci na návrh dohody o příměří, se kterým souhlasilo teroristické hnutí Hamás v pondělí. Web Times of Israel (Tol) však upozornil, že není jasné, komu premiér příkaz dal.

„Porážka Hamásu a propuštění všech našich rukojmí jdou ruku v ruce,“ sdělil Netanjahu v oficiálním videoprohlášení. Rodiny rukojmí však tento argument odmítají a upozorňují na fakt, že teroristické hnutí od března, kdy Jeruzalém opustil předchozí návrh dohody o rukojmí, žádná rukojmí nepropustil, připomněl Tol.

Návrh připravili egyptští a katarští diplomaté. Ti tvrdí, že se dokument velmi podobá návrhu amerického vyslance Stevea Witkoffa. S tím Izrael souhlasil před krachem nepřímých jednání v červenci. Nový návrh schválený Hamásem počítá s propuštěním zhruba poloviny z pěti desítek rukojmí držených v Pásmu Gazy a se zastavením bojů na šedesát dnů.

Izraelští představitelé však nyní požadují propuštění všech rukojmí najednou a konec války v souladu s izraelskými prioritami, mezi kterými je odzbrojení Hamásu a kontrola nad celkovou bezpečnostní situací v Pásmu Gazy ze strany Jeruzaléma, což vyplývá z jejich předchozích výroků.

Válku v Pásmu Gazy vyvolal teroristický útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma. Zabito při něm bylo podle izraelských úřadů na 1200 lidí. V Pásmu Gazy od začátku války v říjnu roku 2023 zemřelo podle úřadů kontrolovaných Hamásem přes 62 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...