Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařkl francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že rozdmýchává oheň antisemitismu. Netanjahu to uvedl v souvislosti se záměrem Francie uznat nezávislý Stát Palestina, píše AFP, která se seznámila s dopisem zaslaným izraelskou vládou. Macronova kancelář dopis odmítla. Netanjahu také v úterý označil za „slabého politika“ australského premiéra Anthonyho Albanese.
„Vaše výzva pro Stát Palestina rozdmýchá oheň antisemitismu. Není to diplomacie, ale appeasement,“ napsal Netanjahu v oficiálním dopise určeném Macronovi. Krok podle něj „povzbuzuje ty, kteří vyhrožují francouzským Židům v ulicích“.
Francie podle Netanjahua zažila nárůst antisemitismu. „A ten se pak dál zvýšil po vašich prohlášeních, která útočí na Izrael a která oznamují uznání palestinského státu,“ uvedl Netanjahu.
„Analýza, podle které by rozhodnutí Francie uznat od září Stát Palestina vysvětlovalo nárůst antisemitského násilí ve Franci, je chybná, hnusná a nezůstane bez odpovědi,“ prohlásila kancelář francouzského prezidenta Macrona. „Republika chrání a vždy bude chránit své občany židovského vyznání,“ zdůraznila dále kancelář.
Statistiky
Netanjahuova tvrzení o nárůstu antisemitských činů po červencovém oznámení uznání palestinského státu nepotvrzují oficiální policejní statistiky. Ty posledně zveřejněné pokrývaly období od ledna do konce května. Mezi těmito měsíci bylo v zemi zaznamenáno 504 antisemitských činů, ve stejném období loni jich bylo 662. I tak je těchto činů o 134 procent více než ve srovnatelném období roku 2023, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra.
Naposledy Francii pobouřil pokácený strom, který byl před čtrnácti lety vysazen na severním předměstí Paříže na památku zavražděného Žida Ilana Halimiho. Macron i premiér François Bayrou čin odsoudili.
Izrael už dříve ostře kritizoval oznámený záměr Francie a dalších zemí, například Británie, Austrálie a Kanady, uznat samostatný Stát Palestina v září na zasedání Valného shromáždění OSN. Pokud se tak stane, budou uznávat palestinský stát asi tři čtvrtiny členských států OSN.
Další státy se pak hlásí k dvoustátnímu řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci, které počítá se vznikem palestinského státu. S dvoustátním řešením v minulosti souhlasil také Izrael, současní izraelští ministři však vystupují proti vzniku samostatného palestinského státu.
Izrael se dostal i do roztržky s Austrálií
Netanjahu také v úterý podle serveru The Times of Israel označil předsedu australské vlády Albanese za „slabého politika, který zradil Izrael a opustil Židy žijící v Austrálii“. Reagoval tak na krok australských úřadů, které zrušily vízum izraelskému poslanci Simchovi Rothmanovi vyzývajícímu k anexi okupovaného Západního břehu.
Poslanec izraelské vládní koalice Rothman měl tento měsíc navštívit Austrálii na pozvání konzervativní židovské organizace. Australská vláda mu vízum zrušila kvůli jeho údajně kontroverzním a pobuřujícím výrokům, které by prý vyvolaly nespokojenost australských muslimů. Patří mezi ně tvrzení, že uznání Palestiny bude odměna pro palestinské teroristické hnutí Hamás a povede ke zničení Izraele.
Tvrdý Netanjahuův výrok přichází den poté, co izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar v souvislosti s Rothmanovým případem oznámil reciproční zrušení víz australským diplomatům u Palestinské samosprávy v Ramalláhu.
Australská ministryně zahraničí Penny Wongová podle serveru ToI označila tento krok za přehnaný. Podle ní Netanjahuova vláda v době, kdy dialog a diplomacie jsou důležitější než kdy dříve, izoluje Izrael a znemožňuje mezinárodní snahu o mír a dvoustátní řešení.
K Netanjahuovým výrokům se vyjádřil také izraelský opoziční lídr Jair Lapid, který řekl, že šéfy zemí v dnešním demokratickém světě nic neposiluje tolik jako jejich konfrontace s Netanjahuem. Toho označil za „politicky nejtoxičtějšího ze všech vůdců západního světa“.
Austrálie spolu s Británií, Kanadou a Novým Zélandem v červnu uvalila sankce na izraelské ministry financí Becalela Smotriče a národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira kvůli opakovanému podněcování násilí vůči Palestincům. Smotrič minulý čtvrtek oznámil, že vláda schválila záměr výstavby židovských obcí na okupovaném Západním břehu Jordánu poblíž Jeruzaléma jako reakci na záměr některých států uznat Palestinu.
Kac jednal s armádou o obsazení města Gaza
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac také v úterý podle izraelských médií jednal s armádními špičkami včetně náčelníka generálního štábu Ejala Zamira o plánech na obsazení města Gaza. Podle serveru The Jerusalem Post izraelská armáda pokračuje s přípravou operace i poté, co vláda v pondělí obdržela návrh dohody na příměří, se kterým souhlasili teroristé z Hamásu. Izrael se k plánu oficiálně nevyjádřil.
Město Gaza označil Netanjahu za jednu z posledních bašt Hamásu v Pásmu Gazy. Vládní politici tvrdí, že obsazení města je cestou k dosažení válečných cílů, mezi které patří zničení vojenských schopností Hamásu a osvobození všech rukojmí. Část izraelské veřejnosti se však obává o jejich záchranu. Plán na obsazení města schválil bezpečnostní kabinet v první polovině srpna, krok vyvolal silnou kritiku ze zahraničí.
Podle zdrojů The Times of Israel armáda ve svých plánech počítá s vytvořením bezpečné zóny na jihu Pásma Gazy, kam umožní odchod lidí, kteří se nacházejí ve městě. Na odchod z města Gaza by měli čas do 7. října 2025, což je druhé výročí teroristického útoku Hamásu, který současný konflikt vyvolal. Po tomto datu by armáda zahájila rozsáhlou pozemní operaci ve městě a pak i jeho obléhání s cílem zničit struktury Hamásu. Pro uskutečnění plánu bude armáda zřejmě potřebovat další desítky tisíc rezervistů.
