Do Pásma Gazy podle Izraele přijelo za den přes tři sta kamionů s pomocí

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Podle izraelské armády bylo ve čtvrtek do Pásma Gazy letecky shozeno 119 palet s humanitární pomocí od Jordánska, Spojených arabských emirátů, Belgie, Itálie, Německa a Francie. OSN ovšem uvedla, že v oblasti, které má přibližně dva miliony obyvatel, je třeba distribuovat ekvivalent šesti set kamionů humanitární pomoci denně.

„Potřeby v Gaze jsou nesmírně velké,“ sdělil vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, podle nějž před válkou denně do oblasti běžně přijíždělo minimálně pět set kamionů. „Musíme se na to dívat i prizmatem toho, že ta situace trvá mnoho měsíců a obyvatelstvo je odříznuto nejen od potravin, ale i od možnosti jít k doktorovi nebo mít léky,“ dodal s tím, že všechno nelze měřit jen počtem kamionů a že humanitární pomoc chybí v obrovském množství.

Pomoci zlepšit situaci v Pásmu Gazy se snaží i Česko, které od začátku letošního roku poskytlo do Pásma Gazy humanitární pomoc v hodnotě 26 milionů korun. Dalších patnáct milionů je vyčleněno na projekty, které fungují na Západním břehu Jordánu, uvedlo na webu ministerstvo zahraničí.

Nahrávám video
Studio ČT24: Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža k humanitární situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci. Tu částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství. Značná část obyvatelstva oblasti však nadále čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.

Na konci května zahájila v Pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), jež má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci zajišťovaný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palba z granátometů ze strany izraelských jednotek.

Agentura AFP v pátek informovala, že podle kanceláře pro palestinská území Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo v Pásmu Gazy při snaze dostat se k humanitární pomoci od konce května nejméně 1760 Palestinců. Většina mrtvých připadá na incidenty, které se staly u středisek GHF, další lidé umírali podél tras humanitárních konvojů.

Mluvčí teroristického hnutí Hamás Ismáíl Thavábta ve středu prohlásil, že armáda židovského státu provádí pozemní operace ve městě Gaza, které doprovází bombardování či demolice domů. Podle serveru Ynet dostala armáda pokyn zahájit rozsáhlé přípravy na novou ofenzivu právě v tomto městě. Podle serveru se nicméně neočekává, že operace začne dříve než v září. Obsazení Gazy schválil minulý týden izraelský bezpečnostní kabinet, což vyvolalo kritiku ze zahraničí i protesty části Izraelců.

Česko krok Izraele považuje za „riskantní“

Tuzemské ministerstvo zahraničí v pátek zopakovalo nedávné vyjádření, že považuje za riskantní rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelské vlády město Gaza obsadit.

„Současně nicméně nemůžeme přehlížet skutečnost, že pokračování konfliktu je primárně způsobeno tím, že části Pásma Gazy, včetně oblasti hustě osídleného Gaza City, nadále ovládají teroristé z Hamásu, kteří v nelidských podmínkách drží izraelská rukojmí,“ napsal resort.

Česká diplomacie věří, že Jeruzalém při plánování a provádění vojenských operací podnikne nezbytné kroky k ochraně civilistů a bude postupovat v souladu s mezinárodním právem. Tuzemsko podle resortu plně podporuje dohodu o zlepšení humanitární situace v Gaze mezi Evropskou unií a Jeruzalémem, kterou v červenci oznámila vysoká představitelka EU Kaja Kallasová.

„Dohoda zahrnuje zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, otevření dalších hraničních přechodů a znovuotevření tras pro distribuci pomoci, včetně ochrany humanitárních pracovníků i civilních příjemců pomoci. Představuje klíčový krok ke zmírnění kritické situace a Izrael ji již začal implementovat,“ poznamenalo ministerstvo.

Humanitární pomoc nesmí podle resortu zneužívat Hamás

Česko podle úřadu také prosazuje otevření dalších humanitárních koridorů, aby se pomoc dostala přímo k civilistům. „Zároveň však důrazně trváme na tom, že humanitární pomoc nesmí být zneužita teroristickým hnutím Hamás, které by mohlo ohrozit její distribuci a využít ji k posílení svých pozic,“ podotkl resort.

Ministerstvo také vyzvalo ke spolupráci všech aktérů na místě k zajištění rychlé a bezpečné podpory obyvatelům Gazy. „Přítomnost nezávislých médií by přispěla k objektivnímu vyhodnocení skutečné situace na místě,“ míní úřad. V pátek se zhruba devadesát tuzemských novinářů a novinářek obrátilo dopisem na vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze, které podle nich židovský stát trýzní hladem a záměrně zabíjí.

Česko také podle ministerstva podporuje úsilí o dohodu, která by vedla k propuštění rukojmí držených Hamásem. „Zdůrazňujeme, že tímto krokem může Hamás ukončit krizi okamžitě,“ poznamenal resort. Za jedinou cestu k dlouhodobému mírovému soužití Izraelců a Palestinců považuje dvoustátní řešení konfliktu. „Toho ale může být dosaženo pouze na základě přímého jednání obou stran, které nebude možné do té doby, dokud budou Pásmo Gazy ovládat teroristé z Hamásu,“ dodal úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Trump už dříve kritizoval nezapojení některých evropských zemí NATO do války USA a Izraele proti Íránu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 12 hhodinami
Načítání...