Do Pásma Gazy podle Izraele přijelo za den přes tři sta kamionů s pomocí

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Podle izraelské armády bylo ve čtvrtek do Pásma Gazy letecky shozeno 119 palet s humanitární pomocí od Jordánska, Spojených arabských emirátů, Belgie, Itálie, Německa a Francie. OSN ovšem uvedla, že v oblasti, které má přibližně dva miliony obyvatel, je třeba distribuovat ekvivalent šesti set kamionů humanitární pomoci denně.

„Potřeby v Gaze jsou nesmírně velké,“ sdělil vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, podle nějž před válkou denně do oblasti běžně přijíždělo minimálně pět set kamionů. „Musíme se na to dívat i prizmatem toho, že ta situace trvá mnoho měsíců a obyvatelstvo je odříznuto nejen od potravin, ale i od možnosti jít k doktorovi nebo mít léky,“ dodal s tím, že všechno nelze měřit jen počtem kamionů a že humanitární pomoc chybí v obrovském množství.

Pomoci zlepšit situaci v Pásmu Gazy se snaží i Česko, které od začátku letošního roku poskytlo do Pásma Gazy humanitární pomoc v hodnotě 26 milionů korun. Dalších patnáct milionů je vyčleněno na projekty, které fungují na Západním břehu Jordánu, uvedlo na webu ministerstvo zahraničí.

Nahrávám video
Studio ČT24: Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža k humanitární situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci. Tu částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství. Značná část obyvatelstva oblasti však nadále čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.

Na konci května zahájila v Pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), jež má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci zajišťovaný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palba z granátometů ze strany izraelských jednotek.

Agentura AFP v pátek informovala, že podle kanceláře pro palestinská území Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo v Pásmu Gazy při snaze dostat se k humanitární pomoci od konce května nejméně 1760 Palestinců. Většina mrtvých připadá na incidenty, které se staly u středisek GHF, další lidé umírali podél tras humanitárních konvojů.

Mluvčí teroristického hnutí Hamás Ismáíl Thavábta ve středu prohlásil, že armáda židovského státu provádí pozemní operace ve městě Gaza, které doprovází bombardování či demolice domů. Podle serveru Ynet dostala armáda pokyn zahájit rozsáhlé přípravy na novou ofenzivu právě v tomto městě. Podle serveru se nicméně neočekává, že operace začne dříve než v září. Obsazení Gazy schválil minulý týden izraelský bezpečnostní kabinet, což vyvolalo kritiku ze zahraničí i protesty části Izraelců.

Česko krok Izraele považuje za „riskantní“

Tuzemské ministerstvo zahraničí v pátek zopakovalo nedávné vyjádření, že považuje za riskantní rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelské vlády město Gaza obsadit.

„Současně nicméně nemůžeme přehlížet skutečnost, že pokračování konfliktu je primárně způsobeno tím, že části Pásma Gazy, včetně oblasti hustě osídleného Gaza City, nadále ovládají teroristé z Hamásu, kteří v nelidských podmínkách drží izraelská rukojmí,“ napsal resort.

Česká diplomacie věří, že Jeruzalém při plánování a provádění vojenských operací podnikne nezbytné kroky k ochraně civilistů a bude postupovat v souladu s mezinárodním právem. Tuzemsko podle resortu plně podporuje dohodu o zlepšení humanitární situace v Gaze mezi Evropskou unií a Jeruzalémem, kterou v červenci oznámila vysoká představitelka EU Kaja Kallasová.

„Dohoda zahrnuje zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, otevření dalších hraničních přechodů a znovuotevření tras pro distribuci pomoci, včetně ochrany humanitárních pracovníků i civilních příjemců pomoci. Představuje klíčový krok ke zmírnění kritické situace a Izrael ji již začal implementovat,“ poznamenalo ministerstvo.

Humanitární pomoc nesmí podle resortu zneužívat Hamás

Česko podle úřadu také prosazuje otevření dalších humanitárních koridorů, aby se pomoc dostala přímo k civilistům. „Zároveň však důrazně trváme na tom, že humanitární pomoc nesmí být zneužita teroristickým hnutím Hamás, které by mohlo ohrozit její distribuci a využít ji k posílení svých pozic,“ podotkl resort.

Ministerstvo také vyzvalo ke spolupráci všech aktérů na místě k zajištění rychlé a bezpečné podpory obyvatelům Gazy. „Přítomnost nezávislých médií by přispěla k objektivnímu vyhodnocení skutečné situace na místě,“ míní úřad. V pátek se zhruba devadesát tuzemských novinářů a novinářek obrátilo dopisem na vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze, které podle nich židovský stát trýzní hladem a záměrně zabíjí.

Česko také podle ministerstva podporuje úsilí o dohodu, která by vedla k propuštění rukojmí držených Hamásem. „Zdůrazňujeme, že tímto krokem může Hamás ukončit krizi okamžitě,“ poznamenal resort. Za jedinou cestu k dlouhodobému mírovému soužití Izraelců a Palestinců považuje dvoustátní řešení konfliktu. „Toho ale může být dosaženo pouze na základě přímého jednání obou stran, které nebude možné do té doby, dokud budou Pásmo Gazy ovládat teroristé z Hamásu,“ dodal úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 4 mminutami

Přes tisíc výškových domů v Kyjevě bude bez tepla celé měsíce

Více než 1100 výškových obytných budov v Kyjevě zůstane bez tepla ještě přinejmenším dva měsíce kvůli kritickému poškození teplárny po nedávném ruském útoku na ukrajinskou metropoli. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Kvůli ruským útokům je bez dodávek tepla i přibližně sto tisíc rodin v Charkově, uvedl ministr energetiky Denys Šmyhal.
před 9 mminutami

Šéf fóra v Davosu čelí šetření kvůli stykům s Epsteinem

Organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu zahájili interní vyšetřování vazeb mezi jeho generálním ředitelem Børgem Brendem a zesnulým americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Podle dostupných informací se Brende s Epsteinem setkal v letech 2018 a 2019 na třech pracovních večeřích.
před 17 mminutami

Itálie vyšetřuje samozvaného fašistu kvůli střelbě na civilisty v Sarajevu

Vyšetřování milánské prokuratury o takzvaných víkendových odstřelovačích, kteří údajně stříleli na civilisty v Sarajevu během občanské války v devadesátých letech, má prvního podezřelého. Tím je osmdesátiletý muž se sympatiemi ke krajní pravici, píší italská média. Prokuratura se chystá muže vyslechnout a nechala již prohledat jeho bydliště, kde nalezla řadu zbraní.
před 32 mminutami

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 2 hhodinami

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami
Načítání...