Do Pásma Gazy podle Izraele přijelo za den přes tři sta kamionů s pomocí

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Podle izraelské armády bylo ve čtvrtek do Pásma Gazy letecky shozeno 119 palet s humanitární pomocí od Jordánska, Spojených arabských emirátů, Belgie, Itálie, Německa a Francie. OSN ovšem uvedla, že v oblasti, které má přibližně dva miliony obyvatel, je třeba distribuovat ekvivalent šesti set kamionů humanitární pomoci denně.

„Potřeby v Gaze jsou nesmírně velké,“ sdělil vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, podle nějž před válkou denně do oblasti běžně přijíždělo minimálně pět set kamionů. „Musíme se na to dívat i prizmatem toho, že ta situace trvá mnoho měsíců a obyvatelstvo je odříznuto nejen od potravin, ale i od možnosti jít k doktorovi nebo mít léky,“ dodal s tím, že všechno nelze měřit jen počtem kamionů a že humanitární pomoc chybí v obrovském množství.

Pomoci zlepšit situaci v Pásmu Gazy se snaží i Česko, které od začátku letošního roku poskytlo do Pásma Gazy humanitární pomoc v hodnotě 26 milionů korun. Dalších patnáct milionů je vyčleněno na projekty, které fungují na Západním břehu Jordánu, uvedlo na webu ministerstvo zahraničí.

9 minut
Studio ČT24: Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža k humanitární situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci. Tu částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství. Značná část obyvatelstva oblasti však nadále čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.

Na konci května zahájila v Pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), jež má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci zajišťovaný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palba z granátometů ze strany izraelských jednotek.

Agentura AFP v pátek informovala, že podle kanceláře pro palestinská území Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo v Pásmu Gazy při snaze dostat se k humanitární pomoci od konce května nejméně 1760 Palestinců. Většina mrtvých připadá na incidenty, které se staly u středisek GHF, další lidé umírali podél tras humanitárních konvojů.

Mluvčí teroristického hnutí Hamás Ismáíl Thavábta ve středu prohlásil, že armáda židovského státu provádí pozemní operace ve městě Gaza, které doprovází bombardování či demolice domů. Podle serveru Ynet dostala armáda pokyn zahájit rozsáhlé přípravy na novou ofenzivu právě v tomto městě. Podle serveru se nicméně neočekává, že operace začne dříve než v září. Obsazení Gazy schválil minulý týden izraelský bezpečnostní kabinet, což vyvolalo kritiku ze zahraničí i protesty části Izraelců.

Česko krok Izraele považuje za „riskantní“

Tuzemské ministerstvo zahraničí v pátek zopakovalo nedávné vyjádření, že považuje za riskantní rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelské vlády město Gaza obsadit.

„Současně nicméně nemůžeme přehlížet skutečnost, že pokračování konfliktu je primárně způsobeno tím, že části Pásma Gazy, včetně oblasti hustě osídleného Gaza City, nadále ovládají teroristé z Hamásu, kteří v nelidských podmínkách drží izraelská rukojmí,“ napsal resort.

Česká diplomacie věří, že Jeruzalém při plánování a provádění vojenských operací podnikne nezbytné kroky k ochraně civilistů a bude postupovat v souladu s mezinárodním právem. Tuzemsko podle resortu plně podporuje dohodu o zlepšení humanitární situace v Gaze mezi Evropskou unií a Jeruzalémem, kterou v červenci oznámila vysoká představitelka EU Kaja Kallasová.

„Dohoda zahrnuje zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, otevření dalších hraničních přechodů a znovuotevření tras pro distribuci pomoci, včetně ochrany humanitárních pracovníků i civilních příjemců pomoci. Představuje klíčový krok ke zmírnění kritické situace a Izrael ji již začal implementovat,“ poznamenalo ministerstvo.

Humanitární pomoc nesmí podle resortu zneužívat Hamás

Česko podle úřadu také prosazuje otevření dalších humanitárních koridorů, aby se pomoc dostala přímo k civilistům. „Zároveň však důrazně trváme na tom, že humanitární pomoc nesmí být zneužita teroristickým hnutím Hamás, které by mohlo ohrozit její distribuci a využít ji k posílení svých pozic,“ podotkl resort.

Ministerstvo také vyzvalo ke spolupráci všech aktérů na místě k zajištění rychlé a bezpečné podpory obyvatelům Gazy. „Přítomnost nezávislých médií by přispěla k objektivnímu vyhodnocení skutečné situace na místě,“ míní úřad. V pátek se zhruba devadesát tuzemských novinářů a novinářek obrátilo dopisem na vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze, které podle nich židovský stát trýzní hladem a záměrně zabíjí.

Česko také podle ministerstva podporuje úsilí o dohodu, která by vedla k propuštění rukojmí držených Hamásem. „Zdůrazňujeme, že tímto krokem může Hamás ukončit krizi okamžitě,“ poznamenal resort. Za jedinou cestu k dlouhodobému mírovému soužití Izraelců a Palestinců považuje dvoustátní řešení konfliktu. „Toho ale může být dosaženo pouze na základě přímého jednání obou stran, které nebude možné do té doby, dokud budou Pásmo Gazy ovládat teroristé z Hamásu,“ dodal úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyli hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 4 mminutami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 29 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
před 44 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 51 mminutami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 3 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...