Do Pásma Gazy podle Izraele přijelo za den přes tři sta kamionů s pomocí

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Podle izraelské armády bylo ve čtvrtek do Pásma Gazy letecky shozeno 119 palet s humanitární pomocí od Jordánska, Spojených arabských emirátů, Belgie, Itálie, Německa a Francie. OSN ovšem uvedla, že v oblasti, které má přibližně dva miliony obyvatel, je třeba distribuovat ekvivalent šesti set kamionů humanitární pomoci denně.

„Potřeby v Gaze jsou nesmírně velké,“ sdělil vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, podle nějž před válkou denně do oblasti běžně přijíždělo minimálně pět set kamionů. „Musíme se na to dívat i prizmatem toho, že ta situace trvá mnoho měsíců a obyvatelstvo je odříznuto nejen od potravin, ale i od možnosti jít k doktorovi nebo mít léky,“ dodal s tím, že všechno nelze měřit jen počtem kamionů a že humanitární pomoc chybí v obrovském množství.

Pomoci zlepšit situaci v Pásmu Gazy se snaží i Česko, které od začátku letošního roku poskytlo do Pásma Gazy humanitární pomoc v hodnotě 26 milionů korun. Dalších patnáct milionů je vyčleněno na projekty, které fungují na Západním břehu Jordánu, uvedlo na webu ministerstvo zahraničí.

Nahrávám video
Studio ČT24: Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža k humanitární situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci. Tu částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství. Značná část obyvatelstva oblasti však nadále čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.

Na konci května zahájila v Pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), jež má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci zajišťovaný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palba z granátometů ze strany izraelských jednotek.

Agentura AFP v pátek informovala, že podle kanceláře pro palestinská území Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo v Pásmu Gazy při snaze dostat se k humanitární pomoci od konce května nejméně 1760 Palestinců. Většina mrtvých připadá na incidenty, které se staly u středisek GHF, další lidé umírali podél tras humanitárních konvojů.

Mluvčí teroristického hnutí Hamás Ismáíl Thavábta ve středu prohlásil, že armáda židovského státu provádí pozemní operace ve městě Gaza, které doprovází bombardování či demolice domů. Podle serveru Ynet dostala armáda pokyn zahájit rozsáhlé přípravy na novou ofenzivu právě v tomto městě. Podle serveru se nicméně neočekává, že operace začne dříve než v září. Obsazení Gazy schválil minulý týden izraelský bezpečnostní kabinet, což vyvolalo kritiku ze zahraničí i protesty části Izraelců.

Česko krok Izraele považuje za „riskantní“

Tuzemské ministerstvo zahraničí v pátek zopakovalo nedávné vyjádření, že považuje za riskantní rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelské vlády město Gaza obsadit.

„Současně nicméně nemůžeme přehlížet skutečnost, že pokračování konfliktu je primárně způsobeno tím, že části Pásma Gazy, včetně oblasti hustě osídleného Gaza City, nadále ovládají teroristé z Hamásu, kteří v nelidských podmínkách drží izraelská rukojmí,“ napsal resort.

Česká diplomacie věří, že Jeruzalém při plánování a provádění vojenských operací podnikne nezbytné kroky k ochraně civilistů a bude postupovat v souladu s mezinárodním právem. Tuzemsko podle resortu plně podporuje dohodu o zlepšení humanitární situace v Gaze mezi Evropskou unií a Jeruzalémem, kterou v červenci oznámila vysoká představitelka EU Kaja Kallasová.

„Dohoda zahrnuje zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, otevření dalších hraničních přechodů a znovuotevření tras pro distribuci pomoci, včetně ochrany humanitárních pracovníků i civilních příjemců pomoci. Představuje klíčový krok ke zmírnění kritické situace a Izrael ji již začal implementovat,“ poznamenalo ministerstvo.

Humanitární pomoc nesmí podle resortu zneužívat Hamás

Česko podle úřadu také prosazuje otevření dalších humanitárních koridorů, aby se pomoc dostala přímo k civilistům. „Zároveň však důrazně trváme na tom, že humanitární pomoc nesmí být zneužita teroristickým hnutím Hamás, které by mohlo ohrozit její distribuci a využít ji k posílení svých pozic,“ podotkl resort.

Ministerstvo také vyzvalo ke spolupráci všech aktérů na místě k zajištění rychlé a bezpečné podpory obyvatelům Gazy. „Přítomnost nezávislých médií by přispěla k objektivnímu vyhodnocení skutečné situace na místě,“ míní úřad. V pátek se zhruba devadesát tuzemských novinářů a novinářek obrátilo dopisem na vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze, které podle nich židovský stát trýzní hladem a záměrně zabíjí.

Česko také podle ministerstva podporuje úsilí o dohodu, která by vedla k propuštění rukojmí držených Hamásem. „Zdůrazňujeme, že tímto krokem může Hamás ukončit krizi okamžitě,“ poznamenal resort. Za jedinou cestu k dlouhodobému mírovému soužití Izraelců a Palestinců považuje dvoustátní řešení konfliktu. „Toho ale může být dosaženo pouze na základě přímého jednání obou stran, které nebude možné do té doby, dokud budou Pásmo Gazy ovládat teroristé z Hamásu,“ dodal úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěBrífink po jednání ministrů Havlíčka a Sakové o ropě a Družbě

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jednal ve středu v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Řešili zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko a hovořili o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
před 4 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 5 mminutami

Izrael udeřil napříč Libanonem, ten hlásí mrtvé

Izrael provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA.
05:56Aktualizovánopřed 6 mminutami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
08:28Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 1 hhodinou

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémy s placením či navigací. Výpadky internetu v Rusku zasáhly už i Moskvu

K výpadkům internetového připojení v Rusku dochází již téměř rok – nyní však postihl také tamní metropoli. Lidé v Moskvě mají problém s on-line platbami či používáním navigace. Kreml se odvolává na „sofistikované útoky Kyjeva“, kterým je prý potřeba se bránit právě omezováním internetu. Podle kritiků vlády jde ale o způsob, jak ještě více omezit svobodu občanů. Ti si stěžují také na problémy s fungováním komunikační aplikace Telegram, k jejíž blokaci má přitom oficiálně dojít až na začátku dubna.
před 2 hhodinami

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 5 hhodinami
Načítání...