Izrael zastavil poslední z lodí flotily do Gazy, na cestě je ale nová

Nahrávám video

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

„Marinette, poslední zbývající loď skupiny Global Sumud Flotilla (GSF), byla zastavena v 10:29 místního času (09:29 SELČ), přibližně 42,5 námořní míle od Gazy,“ uvedla GSF podle AFP. Dodala, že za poslední dva dny izraelské námořnictvo zastavilo jejích 42 lodí, jež vezly humanitární pomoc do Pásma Gazy, kde Jeruzalém vede už dva roky válku v odvetě za teroristický útok hnutí Hamás na židovský stát. Izraelská armáda ve středu večer a ve čtvrtek zadržela podle izraelských úřadů na 470 aktivistů z flotily, která vyplula 1. září z Barcelony.

Izraelská diplomacie zároveň na síti X zveřejnila video, podle nějž na zadržených plavidlech v podstatě žádná humanitární pomoc není a celou akci tak označuje za pouhou provokaci.

Loď Marinette se šesti lidmi plující pod polskou vlajkou měla ve čtvrtek podle deníku El País problémy s motorem, a zaostala proto za zbytkem flotily.

Jedno z plavidel také zakotvilo na Kypru, oznámily v pátek tamní úřady dle agentury Reuters. Loď s 21 cizinci úřady požádala o povolení zakotvit v Larnace kvůli doplnění paliva a z humanitárních důvodů, dva z cestujících měli chronické zdravotní problémy, napsal portál CyprusMail.

Agentura EFE v pátek ráno s odvoláním na advokátku z právního týmu flotily napsala, že 473 aktivistů bylo převezeno do detenčního zařízení Saharonim v Negevské poušti na jihu Izraele. Tam mají čekat na vyřízení deportačního řízení.

Zadržovanou Češku z flotily plující do Gazy v pátek v detenčním zařízení navštívil tuzemský diplomat. „Fyzicky je v pořádku, se svou právničkou mluvila. O deportaci nyní rozhoduje soud, ambasáda jí tedy nadále bude poskytovat konzulární asistenci podle potřeb, a to do momentu deportace,“ nastínil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir v pátek dle ToI ve videoprohlášení uvedl, že premiér Benjamin Netanjahu udělá chybu, pokud aktivisty nechá deportovat. Podle Ben Gvira by tito lidé naopak měli zůstat v izraelském vězení několik měsíců, „aby si zvykli na zápach teroristického křídla“. Předseda vlády by aktivisty podle ministra neměl posílat zpět do vlasti, protože se v takovém případě budou stále dokola vracet.

Italští zákonodárci

Čtyři italští zákonodárci zadržení ve čtvrtek izraelskou armádou s dalšími účastníky mezinárodní flotily už byli propuštěni. Senátor Marco Croatti, poslanec Arturo Scotto a dvě europoslankyně Annalisa Corradová a Benedetta Scuderiová byli s konzulární pomocí dopraveni na Ben Gurionovo letiště a ráno odletěli do Říma, napsala agentura ANSA. Odpoledne oznámila, že všichni čtyři jsou zpět v Itálii.

Dříve v pátek ANSA citovala také italského velvyslance v Izraeli Luku Ferrariho, podle něhož Jeruzalém zadržel celkem čtyřicet italských účastníků flotily GSF. Všichni jsou podle něj v pořádku.

Zásah izraelského námořnictva proti mezinárodní humanitární flotile vyvolal v řadě zemí protesty a největší italské odbory kvůli tomu na pátek vyhlásily generální stávku. Po celé zemi vyšly do ulic demonstrovat za svobodnou Palestinu a proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy stovky tisíc lidí. Kvůli stávce byla v Itálii zrušena řada vlakových spojů v Římě, Miláně či Turíně a další nabíraly velká zpoždění, zavřené zůstaly některé školy a zrušeno bylo i několik vnitrostátních letů, napsala odpoledne agentura ANSA.

K Pásmu Gazy vyplula v úterý z Itálie loď Conscience s asi stovkou aktivistů, včetně mnoha novinářů a zdravotníků. Toto plavidlo se připojilo k několika lodím, které vypluly z Itálie 25. září. Jde o akci skupiny Freedom Flotilla Coalition (FFC), která podobné akce pořádala už v minulosti, například letos v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 23 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 51 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...