Izrael zastavil poslední z lodí flotily do Gazy, na cestě je ale nová

3 minuty
Horizont: Flotila do Gazy
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

„Marinette, poslední zbývající loď skupiny Global Sumud Flotilla (GSF), byla zastavena v 10:29 místního času (09:29 SELČ), přibližně 42,5 námořní míle od Gazy,“ uvedla GSF podle AFP. Dodala, že za poslední dva dny izraelské námořnictvo zastavilo jejích 42 lodí, jež vezly humanitární pomoc do Pásma Gazy, kde Jeruzalém vede už dva roky válku v odvetě za teroristický útok hnutí Hamás na židovský stát. Izraelská armáda ve středu večer a ve čtvrtek zadržela podle izraelských úřadů na 470 aktivistů z flotily, která vyplula 1. září z Barcelony.

Izraelská diplomacie zároveň na síti X zveřejnila video, podle nějž na zadržených plavidlech v podstatě žádná humanitární pomoc není a celou akci tak označuje za pouhou provokaci.

Loď Marinette se šesti lidmi plující pod polskou vlajkou měla ve čtvrtek podle deníku El País problémy s motorem, a zaostala proto za zbytkem flotily.

Jedno z plavidel také zakotvilo na Kypru, oznámily v pátek tamní úřady dle agentury Reuters. Loď s 21 cizinci úřady požádala o povolení zakotvit v Larnace kvůli doplnění paliva a z humanitárních důvodů, dva z cestujících měli chronické zdravotní problémy, napsal portál CyprusMail.

Agentura EFE v pátek ráno s odvoláním na advokátku z právního týmu flotily napsala, že 473 aktivistů bylo převezeno do detenčního zařízení Saharonim v Negevské poušti na jihu Izraele. Tam mají čekat na vyřízení deportačního řízení.

Zadržovanou Češku z flotily plující do Gazy v pátek v detenčním zařízení navštívil tuzemský diplomat. „Fyzicky je v pořádku, se svou právničkou mluvila. O deportaci nyní rozhoduje soud, ambasáda jí tedy nadále bude poskytovat konzulární asistenci podle potřeb, a to do momentu deportace,“ nastínil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir v pátek dle ToI ve videoprohlášení uvedl, že premiér Benjamin Netanjahu udělá chybu, pokud aktivisty nechá deportovat. Podle Ben Gvira by tito lidé naopak měli zůstat v izraelském vězení několik měsíců, „aby si zvykli na zápach teroristického křídla“. Předseda vlády by aktivisty podle ministra neměl posílat zpět do vlasti, protože se v takovém případě budou stále dokola vracet.

Italští zákonodárci

Čtyři italští zákonodárci zadržení ve čtvrtek izraelskou armádou s dalšími účastníky mezinárodní flotily už byli propuštěni. Senátor Marco Croatti, poslanec Arturo Scotto a dvě europoslankyně Annalisa Corradová a Benedetta Scuderiová byli s konzulární pomocí dopraveni na Ben Gurionovo letiště a ráno odletěli do Říma, napsala agentura ANSA. Odpoledne oznámila, že všichni čtyři jsou zpět v Itálii.

Dříve v pátek ANSA citovala také italského velvyslance v Izraeli Luku Ferrariho, podle něhož Jeruzalém zadržel celkem čtyřicet italských účastníků flotily GSF. Všichni jsou podle něj v pořádku.

Zásah izraelského námořnictva proti mezinárodní humanitární flotile vyvolal v řadě zemí protesty a největší italské odbory kvůli tomu na pátek vyhlásily generální stávku. Po celé zemi vyšly do ulic demonstrovat za svobodnou Palestinu a proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy stovky tisíc lidí. Kvůli stávce byla v Itálii zrušena řada vlakových spojů v Římě, Miláně či Turíně a další nabíraly velká zpoždění, zavřené zůstaly některé školy a zrušeno bylo i několik vnitrostátních letů, napsala odpoledne agentura ANSA.

K Pásmu Gazy vyplula v úterý z Itálie loď Conscience s asi stovkou aktivistů, včetně mnoha novinářů a zdravotníků. Toto plavidlo se připojilo k několika lodím, které vypluly z Itálie 25. září. Jde o akci skupiny Freedom Flotilla Coalition (FFC), která podobné akce pořádala už v minulosti, například letos v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...